Inflace v červenci poklesla, bramborový efekt pomalu mizí

Inflace v červenci poklesla, bramborový efekt pomalu mizí Meziroční růst spotřebitelských cen v červenci zpomalil z 1,6 % na 1,4 %, inflace se tak opět přiblížila květnovému lokálnímu minimu na úrovni 1,2 %.

Z meziměsíčního pohledu pak ceny klesly o 0,2 % (náš odhad –0,1 %, trh 0,0 %). Překvapení směrem dolů se pro nás kumulovalo víceméně do dvou složek, regulovaných cen a korigované inflace. Regulované ceny v červenci poklesly o 0,6 % zejména kvůli snížení cen plynu o 2,8 %. Nižší o 2,1 % byly i ceny potravin (-1,1 % po sezónním očištění), ze kterých začal vyprchávat bramborový efekt (ceny brambor v červnu výrazně vzrostly nad rámec obvyklé sezónnosti o 85,8 %, v červenci pak poklesly o 29 %).  Opačným směrem se vyvíjely ceny pohonných hmot, které již druhý měsíc v řadě rostly o 1,4 % meziměsíčně.

Důvod lze hledat ve vyšších cenách ropy v korunovém vyjádření. Nicméně při pohledu na rozklad ceny je zřejmé, že stejně jako vloni si tento sektor během letních měsíců zvyšuje i svoje ziskové marže. Nakonec ceny ostatního zboží a služeb se zvýšily o 0,2 % meziměsíčně (-0,16 % po sezonním očištění). Meziročně se korigovaná inflace prohloubila více do červených čísel z –0,6 % v červnu na –0,7 % v červenci. Poptávkové tlaky do inflace i přes mírné oživení ve spotřebě ještě delší dobu v cenách patrné nebudou, prozatím se v korigovaných cenách neprojevuje významně ani slabší koruna. Zpoždění je však v této složce daleko delší než například u pohonných hmot či potravin.

Meziroční růst cen ve výši 1,4 % se nachází 0,3 pb pod prognózou ČNB. To je samozřejmě docela výrazná odchylka. 14. srpna bude zveřejněn ještě předběžný odhad HDP za druhé čtvrtletí, což bude další podstatný ekonomický údaj pro rozhodování centrální banky. Náš odhad je oproti předpokladům ČNB daleko optimističtější. Pokud by se naplnil, domácní data by pro centrální banku působila v souhrnu neutrálně. Stále předpokládáme, že se budou centrální bankéři snažit slovně ovlivňovat kurz koruny. Úrovně v pásmu 26,00–26,50 CZK/EUR by jim mohly vyhovovat. Riziko přímých intervencí samozřejmě po posledním zasedání centrální banky narostlo, když dokonce již o tomto kroku bankéři hlasovali. Z našeho pohledu by však bylo jednodušší používat verbální intervence či stanovit pásmo, ve kterém by si centrální banka přála korunu mít. Za prvé by centrální banka omezila budoucí ztráty z držby vyšších devizových rezerv, za druhé by nepřinesla na trh zvýšenou volatilitu.

Dle ČSÚ meziměsíční pokles spotřebitelských cen ovlivnilo především snížení cen zeleniny o 13,8 %, z toho cen brambor o 29,0 %. Ceny ovoce klesly o 1,9 %, drůbeže o 2,1 %, vajec o 4,1 %, minerálních a pramenitých vod o 3,5 %. V oddíle odívání a obuv se snížily ceny oděvů o 2,3 % a obuvi o 2,9 %. Pokles cen v oddíle bydlení ovlivnilo zejména snížení cen zemního plynu o 2,8 %. V oddíle ostatní zboží a služby klesly ceny kosmetického zboží o 2,5 %. Na zvyšování celkové úrovně spotřebitelských cen působilo především zvýšení cen v oddíle rekreace a kultura, kde vzrostly sezónní ceny dovolených s komplexními službami o 12,5 %. V dopravě se zvýšily ceny pohonných hmot o 1,4 %. Ceny tabákových výrobků byly vyšší o 0,6 % a ceny vína o 0,5 %. Ceny zboží úhrnem klesly o 0,8 %, zatímco ceny služeb vzrostly o 0,7 %.
Poptávková inflace v české ekonomice prozatím neexistuje a inflační tlaky nepramení ani z trhu práce. Hlavním proinflačním faktorem se stal vývoj koruny. I tak by se ovšem celková meziroční inflace měla držet pod inflačním cílem ČNB. Letos ji čekáme na průměrných 1,5 %, v roce 2014 pak ještě o jednu desetinu nižší.