Hvězdou Jackson Hole nikoliv Yellenová z Fedu, ale Draghi z ECB

Tak to nakonec vypadá, že největší pozornost na sebe překvapivě strhl prezident ECB Mario Draghi.

Tak to nakonec vypadá, že hvězdou srpnového setkání centrálních bankéřů v Jackson Hole se nestal (jako vždy) ten, kdo momentálně řídí americkou centrální banku, ale největší pozornost na sebe překvapivě strhl prezident ECB Mario Draghi.

Zatímco šéfka Fedu Janet Yellenová posluchačům představila paletu více či méně relevantních argumentů o tom, zdali americký trh práce je či může být dostatečně zahřátý, pak šéf ECB přezdívaný “Super Mario” ve svém projevu zabrousil i trochu jiným směrem. Draghi si vzal na mušku klesající dlouhodobá tržní inflační očekávání v eurozóně.

Ta v průběhu srpna zjevně pod dojmem velmi nízké inflace dále klesla, což prezidenta ECB vybudilo k varování, že ECB použije všech dostupných prostředků k tomu, aby tento trend zvrátila. Pod tím si lze přitom představit také plošné nákupy vládních dluhopisů zemí eurozóny financované eury z bilance ECB. Zdali k tomu v následujících měsících dojde rozhodnou nejspíše inflační čísla, přičemž stále sázíme na to, že ECB k této nukleární hrozbě nepřistoupí.

widgety

Akademičtější otázkou pak je, zdali by nákupy vládních dluhopisů ze strany ECB skutečně inflaci v eurozóně dostatečně zvedly. V Japonsku se v poslední době něco skutečně povedlo, avšak akce Bank of Japan byla skutečně rozsáhlá a vedla mimo jiné i k razantnímu oslabení yenu. ECB vzhledem ke svému institucionálnímu zakotvení postavenému na historickém fungování německé Bundesbanky nikdy tak agresivní nebude, navíc v Japonsku byla měnová expanze koordinována s fiskálními stimuly.

O takovéto koordinaci hospodářských politik (ve jménu vyšší inflace) si eurozóna může zatím nechat jen zdát. I proto nelze na nějaký inflační boom v Evropě sázet. A to tím spíše, že velké země jako Španělsko, Francie či Itálie mají i strukturální problémy, které tlačí mzdovou inflaci směrem dolů.