Hospodářský růst ve střední Evropě zpomalil

Poté, co nepříliš povzbudivá čísla o růstu HDP oznámily velké evropské ekonomiky, přišla na řadu střední Evropa. V Polsku i v Česku jsme se dočkali zpomalení.

Poté, co nepříliš povzbudivá čísla o růstu HDP ve druhém čtvrtletí oznámily velké evropské ekonomiky, přišla na řadu střední Evropa. A s výjimkou Maďarska, které si plus mínus zachovalo dynamiku mezikvartálního růstu (což bylo pozitivní překvapení), jsme se dočkali zpomalení růstu v Polsku i v Česku.

V případě české mezikvartální stagnace, která byla pro trh mírným zklamáním, jde sice stále jen o předběžné číslo, které se může ještě hodně změnit, ale hlavní faktory asi zůstanou následující. Daří se především automobilovému průmyslu a některým dalším navázaným oborům. Statistický úřad uvádí, že negativně se na výsledku HDP podepsal nižší výběr spotřebních daní u cigaret, proto netřeba z aktuálního nulového růstu dělat až příliš hluboké závěry. S růstem spotřebních daní dochází k předzásobení, které dokáže HDP na chvíli vychýlit, nicméně trend ekonomiky v roční perspektivě neohrozí.

Nižší dynamiku polské ekonomiky oproti začátku letošního roku naznačovaly již ukazatele podnikatelské nálady v průmyslu (PMI). Hlavním důvodem jejich zhoršení a jedním z důvodů zpomalení růstu přitom patrně je relativně největší závislost polské ekonomiky na vývozech do Ruska (exportní destinace číslo 2) a na Ukrajinu. Často zmiňované polské potraviny tvořily v loňském roce jen si 14 % celkových vývozů do Ruska. Nicméně vzhledem k významu potravinářského průmyslu v Polsku a vzhledem k tomu, že konflikt mezi Ruskem a Západem má epicentrum prakticky “za humny”, je citelné zhoršení indexu PMI vcelku pochopitelné. I když v tomto kontextu může podávat zkreslenou představu o vyhlídkách polské ekonomiky pro zbytek roku. Růst HDP totiž v meziročním srovnání dosáhl 3,2 % a nad tříprocentní hranicí se pravděpodobně udrží i údaj za celý rok 2014.

widgety

Premiantem mezi středoevropskými ekonomikami s vlastní měnou bylo ve druhém čtvrtletí Maďarsko. Zde růst dosáhl 0,8 % mezikvartálně a 3,9 % meziročně. Jako hlavní příčiny růstu uvádí statistický úřad pozitivní vývoj průmyslu (zejména automobilek) a stavebnictví. Nicméně slušně se podle všeho dařilo i službám a zemědělství.

I ve zbytku roku bude platit, že hlavní rizika pro růst ve střední Evropě budou přicházet z vnějšího prostředí. Neustávající geopolitické napětí ve východní Evropě přitom naznačuje, že jejich naplnění se stává čím dál více pravděpodobné.