Hospodářský růst doprovodí deflace

Za celý loňský rok zřejmě česká ekonomika rostla tempem 2,3 %, což znamená nejlepší výsledek od roku 2008. Obdobnou růstovou dynamiku předpokládají analytici i letos.

Po čtvrt roce jsme přistoupili k revizi makroekonomické prognózy. Pokud jde o reálnou ekonomiku, výhled oproti říjnovému vydání žádných zásadních změn nedoznal. Za celý loňský rok zřejmě česká ekonomika rostla tempem 2,3 %, což znamená nejlepší výsledek od roku 2008. Obdobnou růstovou dynamiku předpokládáme i letos.

Tahounem loňského růstu byla domácí poptávka a letos bude tento faktor ještě markantnější. Výdaje domácností stimuluje rostoucí zaměstnanost, růst nominálních mezd stimulovaný zvýšením vládních výdajů v podobě zvýšení mezd státních zaměstnanců promítající se díky nízké inflaci i do silného vzestupu reálných mezd a dalších fiskálních opatření. Investiční aktivitu podporují pozitivnější očekávání ohledně budoucího vývoje a růst vlastních finančních prostředků firem v důsledku vzestupu provozní ziskovosti. A ani v tomto segmentu nezapomínejme na fiskální politiku a záměr vlády razantně zvýšit investiční aktivitu zejména v infrastrukturní oblasti.

V důsledku pádu cen ropy jsme ovšem výrazným způsobem revidovali letošní inflační výhled. Počátek roku bude znamenat deflaci, dna ve výši cca –0,5 % by mělo být dosaženo v únoru, do kladných čísel by se inflace měla vrátit v závěrečném čtvrtletí letošního roku. Z pohledu centrálních bankéřů je ale klíčové, že jádrová inflace by se do červených čísel dostat neměla, navíc inflace by se měla v příštím roce vrátit na svůj inflační cíl a domácí poptávka dále letos zesilovat. Prozatím tak nepředpokládáme změnu v nastavení intervenčního režimu ČNB.