Holubičí intervence Fedu napovídá, že k růstu úroků v září asi nedojde

Současný stav ekonomiky neposkytuje přesvědčivé důvody k preventivnímu utažení měnové politiky, říká na poslední chvíli před zářijovým zasedáním Fedu členka jeho úzkého vedení L. Brainardová.

A má recht, dodává nobelista a hlavní obhájce hospodářské politiky současné americké vlády Paul Krugman v liberálně-levicovém New York Times. To vše jen pár hodin poté co si republikánský kandidát Donald Trump kopne do Fedu, když řekne, že dělá to, co chce (prezident) Obama. Tedy jestli se americká centrální banka nechtěla stát součástí předvolební kampaně v USA, tak se jí to zjevně nepovedlo.

Ale zanechme politiky stranou a pojďme k tomu, co každého na finančních trzích opravdu zajímá – tedy to, zdali se Fed opravdu chystá příští týden zvýšit úrokové sazby či nikoli. Po sletu centrálních bankéřů v Jackson Hole na konci srpna to opravdu vypadalo, že k něčemu takovému dojde, avšak velmi slabé podnikatelské nálady reprezentované důležitými indexy ISM zasadily této hypotéze těžké rány a tak se čekalo, zdali některá z těžkých figur uvnitř vedení Fedu vyšle signál, zda s něčím takovým má trh počítat či nikoliv. Touto figurou se nakonec stala guvernérka a členka úzkého vedení Fedu ve Washingtonu Brainardová, která na poslední chvíli předneformálním týdenním bobříkem mlčení před zasedáním FOMC neplánovaně zařadila svoji přednášku. V ní měla zapotřebí se trhům vyznat, že úroky ještě netřeba zvyšovat, přičemž těžko si představit, že by takto důležitou holubičí intervenci nekonzultovala s šéfkou vedení Fedu Janet Yellenovou. Pravda, podíváme-li se pak na hypotetické rozložení hlasů ve výboru FOMC, jež bude rozhodovat o sazbách příští týden, tak zatím vše vypadá na plichtu – z deseti členů jsou tři pro a jen tři proti, ale ostatní nejsou rozhodnuti. Přesto, postoj Yellenové a zbytku washingtonského vedení americké centrální banky reprezentovaný včera Brainardovou nakonec asi rozhodne pro ponechání úroků beze změny.

Před zasedáním FOMC budou sice zveřejněna ještě další důležitá data (např. maloobchodní tržby, průmyslová výroba či inflace – vše za srpen), avšak ty pokud nebudou unisono excelentní (resp. jádrová inflace nepřekvapí výrazným nárůstem), tak asi na opatrném postoji Fedu již nic nezmění. Dodejme, že trh oceňuje pravděpodobnost zářijového zvýšení úroků na 22 % – to je podle nás málo, nicméně i tak vidíme šanci na to, že by Fed příští středu zvýšil úroky jednoznačně pod 50 %.