Globální výprask vládních dluhopisů zatím nepolevuje

Globální výprask, kterému v posledních dvou týdnech čelí vládní dluhopisy, zatím nepolevuje. Děje se tak přesto, že ECB nakupuje dluhopisy o sto šest, americká makroekonomická data jsou spíše smíšená a zprávy z Řecka věští asi velký průšvih.

Globální výprask, kterému v posledních dvou týdnech čelí vládní dluhopisy, zatím nepolevuje. Děje se tak přesto, že ECB nakupuje dluhopisy o sto šest, americká makroekonomická data jsou spíše smíšená a zprávy z Řecka věští asi velký průšvih. V této souvislosti si připomeňme, že výprodej v podstatě akceleroval minulý týden po zveřejnění velmi slabého amerického HDP a že včera MMF údajně varoval, že Řecku nehodlá poskytnout další úvěrovou tranši, pokud nedojde na (další) restrukturalizaci dluhu – tentokrát ze strany oficiálních věřitelů (čti daňových poplatníků EMU).

A právě poslední dvě poznámky mohou být částečným vysvětlením toho, proč se dluhopisům nedaří. Trhy jednak mohly usoudit, že s mizerným americkým HDP za 1. první čtvrtletí v zásadě skončila série špatných čísel v USA a jednak, že v případě zadluženého Řecka se rýsuje řešení, které bude buď pro-inflační anebo zatíží rozpočty věřitelských zemí. Obojí je pro dluhopisy pochopitelně výhledově negativní.Přesto si s výše uvedenými vysvětleními výprodeje dluhopisů nevystačíme a tak je třeba hledat dále. Jako další vysvětlující proměnná se pak jeví cena ropy resp. její růst v posledních týdnech. Ceny ropy, které jsou poměrně úzce korelovány s tržními inflačními očekáváními, vyšplhaly na letošní maxima a částečně dluhopisům zatápějí. Jen pro představu v USA pětiletá tržní inflační očekávání vzrostla od svých lednových minim o 65 bazických bodů!

Dalším kandidátem na vysvětlení růstu úrokových sazeb je pak jestřábí rétorika americké centrální banky, která poněkud překvapivě stále nechává ve hře možnost, že by Fed poprvé zvýšil sazby již na svém červnovém zasedání.

Přesto ani výše uvedená plejáda vysvětlení výprodeje dluhopisů nemusí stačit. Ve hře tak bude jednoduchý prodejní argument, že výnosy a úroky byly jednoduše až příliš nízko a v případě německých vládních dluhopisů, které výprodeje táhnou, dokonce na absurdně záporných úrovních.