Globální ekonomiku bude brzdit drahá ropa

Od počátku roku se cena ropy Brent zvýšila o pětinu a podle analytiků by měla růst i dál.

Dodání likvidity do bankovního systému ze strany ECB a dovedení Řecka do řízeného bankrotu byly hlavní události, které vedly v posledních týdnech k výraznému zlepšení nálady investorů na globálních finančních trzích, což se odrazilo minimálně ve stabilizaci ekonomických růstových vyhlídek. Proti jejich výraznějšímu zlepšování ale stojí nejenom to, že řízeným bankrotem Řecka evropská dluhová krize rozhodně u konce není, ale do popředí se začíná dostávat i zvyšující se inflační riziko v souvislosti s dražší ropou.

Cena ropy Brent se od počátku letošního roku zvedla o téměř 20 % a aktuálně již překonala cenu 125 USD za barel. A podle analýz komoditních analytiků Société Générale publikovaných v minulém týdnu cena poroste až do oblasti 135 USD za barel, kde by měla v průběhu letošního třetího čtvrtletí kulminovat. To znamená, že inflace v USA se letos bude blížit 3 % a desinflační trend v eurozóně bude výrazně pomalejší; pod 2% inflační cíl ECB se letos inflace nedostane.

Podstatné ovšem je, že růst cen ropy není poptávkového, ale nabídkového charakteru v souvislosti s napětím kolem Íránu, uvaleným embargem na íránskou ropu ze strany EU s účinností od července a nízkými zásobami v zemích OECD a nízkou produkcí zemí mimo OPEC. Ve svém důsledku tak mají vysoké ceny ropy nejenom inflační dopad ale i důchodový a mohou se stát hlavní brzdou růstu globální ekonomiky v letošním roce.