G7 se bojí měnových válek

Skupina G7 reagovala na rostoucí obavy z měnových válek (v poslední době živené hlavně agresivní politikou japonské centrální banky) vydáním prohlášení.

  • Rozpočtová a měnové politika podle něho nesmí být vedena s cílem oslabit domácí měnu. Jak rozpočtová tak měnová politika by měly být vedeny s cílem plnit domácí cíle. Podle Japonska mu prohlášení dává zelenou k pokračování jeho reflační politiky (snahy ukončit patnáct let trvající deflaci). Japonský ministr financí v reakci na prohlášení přímo řekl, že jeho politika je zamířena pouze na ukončení deflace a ne na oslabení měny. Agentura Reuters však citovala nejmenovaného činitele G7, podle kterého bylo prohlášení motivováno právě obavou z posilování jenu. Podle něj bude Japonsko pod tlakem i na zasedání G20 v Moskvě na konci tohoto týdne. Nejistá reakce trhu na prohlášení ukázala, že investoři a obchodníci si nejsou jistí, jak ho mají interpretovat a co si zněj vzít. Je proto pravděpodobné, že zasedání G20 přinese další komuniké zpřesňující interpretaci stanoviska G7.
  • Guvernér švýcarské centrální banky Jordan odmítl myšlenku, že Švýcarsko svým stropem pro posilování franku rozmíchává měnovou válku. Řekl také, že vítá nedávné oslabení franku a očekává, že bude pokračovat. Jordan dále řekl, že podle jeho názoru k žádným měnovým válkám nedochází a že měnové politiky hlavních centrálních bank jsou zaměřené na řešení domácích problémů. Podle včerejších dat klesla švýcarská maloobchodní inflace o 0,3%, což opatření SNB podporuje.
  • Komisař EU pro ekonomické a monetární záležitosti Rehn řekl, že EU nepřipravuje restrukturalizaci Kyperského dluhu. Investoři se obávali, že by mohlo dojít k podobnému vývoji jako v Řecku, kde v rámci programu spoluúčasti soukromých investorů utrpěli značné ztráty. Kypr bude potřebovat na stabilizaci svého bankovního sektoru a státních financí pomoc zhruba ve výši svého ročního HDP, tedy z hlediska podílu na HDP podstatně vyšší než v dosavadních případech (Řecko, Irsko, Portugalsko). 
  • Pokračuje tlak na růst cen ropy po tom co kartel OPEC zvýšil odhad spotřeby pro letošní rok. Dalším faktorem přispívajícím k růstu ceny brentu je napětí kolem íránského jaderného programu oživené jaderným výbuchem v Severní Koreji. Konečně je tlak na růst ceny podporován obecným přílivem peněz do rizikových aktiv souvisejícím s velmi uvolněnou měnovou politikou hlavních centrálních bank. Trend k růstu ceny tak v krátkodobém výhledu patrně bude pokračovat, dosažení psychologické hranice 120 USD/brl může být otázkou dnů. 
  • Koruna a zlotý byly včera pod tlakem a mírně oslabily Koruna se dostala na 25,35 a zlotý na 4,18. Kolísání bude podle našeho názoru pokračovat, koruna by se měla držet v pásmu 25,20 a 25,50. Euro mírně posílilo na 1,345, čekáme po korekci souvisejíc se zasedáním ECB návrat k tlaku na jeho posilování.