Forint a zlotý vykazují volatilitu, koruna žádnou

Česká koruna se celý týden držela v úzkém intervalu. Důležitou událostí bude až zasedání ČNB. Mnohem vyšší volatilitu vykazují regionální měny.

Zprávy a události

Americké anualizované HDP ve čtvrtém čtvrtletí vzrostlo o 0,7 % q/q (trh 0,8 %, SG 0,5 %). Soukromá spotřeba stoupla ovšem o 2,2 % q/q (trh 1,8 %, SG 1,5 %).  • Dynamika deflátoru HDP i soukromé spotřeby potvrdila očekávání trhu na 0,8 % q/q, respektive 1,2 % q/q. • Index nákupních manažerů z okolí Chicaga vzrostl asi o 10 bodů na 55,6 bodu (trh 45,3 bodu).

Index spotřebitelských cen v eurozóně dosáhl 0,4 % q/q v lednu, když jádrové ceny rostly o 0,1 pb více než čekal trh, 1 %. • Francouzský index spotřebitelských cen poklesl o 1 % m/m; 0,2 % y/y. Ceny podle harmonizovaného indexu spadly taktéž o 1 % m/m, ale meziroční růst byl 0,4 %.

Měnový agregát M2 v České republice v prosinci vzrostl o 6,9 % y/y.

Americký trh práce vykáže silnou pozici

Společná evropská měna celý týden postupně získávala, až se kurz během čtvrtka dostal nad hodnotu 1.095 USD/EUR. Pátek byl ve znamení vracení týdenních zisků a euro oslabilo.

Obchodování na počátku minulého týdne bylo poklidné. Čekalo se totiž na výsledek dvoudenního jednání americké centrální banky. Podle očekávání nedošlo k žádným změnám, co se týče měnových nástrojů. Odehrály se změny pouze na komunikační úrovni. Prohlášení FOMC bylo o něco více holubičí než se očekávalo, ale hlavní změnou bylo odstranění hodnocení rizik jako vyrovnaných bez dalšího nového hodnocení. V současné době tak FOMC pozorně monitoruje globální ekonomický a finanční vývoj a vyhodnocuje jejich dopady na vývoj amerického trhu práce a inflace s důsledky pro budoucí vývoj. Nová terminologie prohlášení je dostatečné flexibilní, aby dovolovala zvýšení sazeb v březnu. Na druhou stranu do březnového jednání přijdou ještě dvě sady měsíčních dat z domácí ekonomiky. Minulý pátek to už byl asi nejvíce sledovaný údaj HDP, které ve čtvrtém čtvrtletí vzrostl o 0,7 % q/q anualizovaně (trh 0,8 %, SG 0,5 %). Soukromá spotřeba stoupla dokonce o 2,2 % q/q (trh 1,8 %, SG 1,5 %). Dynamika deflátoru HDP i soukromé spotřeby potvrdila očekávání trhu na 0,8 % q/q, respektive 1,2 % q/q.

Hned na úvod týdne budou tato data doplněna o osobní příjmy a výdaje, ale především o velmi sledovaný údaj deflátoru spotřeby (vč. jádrového údaje), který FEDu slouží jako vodítko pro určování spotřebitelské inflace. Celkový index by mqěl zrychlit na 0,6 % y/y a jádrový setrvat na 1,3 % y/y. Ve středu bude zveřejněn ADP report o trhu práce, který je tradičním vodítkem před zveřejněním počtu nových pracovních míst v nezemědělském sektoru, jehož se dočkáme v pátek. Podle ekonomů SG by měl počet nově vytvořených míst vykázat velmi solidních 245 tis., což je o dost více než konsensus trhu. Nezaměstnanost by měla dále poklesnout na 4,9 % při růstu participace na trhu práce o 0,1 pb (na 62,7 %) a růstu průměrných hodinových výdělků o 0,4 % m/m. Fed by tedy z domácí ekonomiky měl dostat pouze dobré zprávy.

Na starém kontinentu události nedosahovaly významnosti očekávání výsledku FEDu, avšak bylo také zveřejněno několik důležitých údajů. Odhady lednové inflace v eurozóně na úrovni 0,4 % y/y byly potvrzeny. Jádrová inflace v lednu vzrostla o 1 % y/y, což koresponduje s údaji zveřejněnými v Německu, kde inflace v lednu byla 0,5 % y/y a v harmonizovaném vyjádření 0,4 % y/y. Evropské indikátory důvěry podle Evropské komise zaznamenaly zhoršení, což také do jisté míry odráží obrázek v Německu, kde si IFO indexy pohoršily. Ve Francii byl představen předběžný výsledek HDP za čtvrté čtvrtletí, které vzrostlo o 0,2 % q/q a 1,3 % y/y. HDP ve Španělsku se zvýšil dokonce o 0,8 % q/q, což dává 3,5 % meziročně.

Tento týden bude ve srovnání s USA v Evropě zveřejněno pouze několik málo čísel, která navíc nebudou příliš zajímavá. Trhy se proto zaměří na spekulace ohledně dalších kroků ECB v březnu ve světle zavedení negativních sazeb v Japonsku. Prezident ECB Draghi by k tomu počátkem týden mohl dodat nějaký komentář. Dalším cílem tedy také budou politické události v Evropě, kde ve Španělsku stále trvá povolební pat, v Portugalsku se projednává rozpočet a v Řecku penzijní reforma.

Forint a zlotý vykazují volatilitu, koruna žádnou

Česká koruna v pondělí otevírala v intervalu 27,02–27,03 CZK/EUR a celý týden se z tohoto intervalu nepohnula. Ono svým způsobem není divu. Trh s korunou totiž během celého týdne nedostal žádnou překvapivou informaci, kterou by musel zpracovat do ceny. Hned v pondělí byly zveřejněny indikátory důvěry za leden. Saldo odpovědí celkového indikátoru vzrostlo o více než dva body, stejně jako saldo indikátoru důvěry podnikatelů. Důvěra spotřebitelů vzrostla dokonce o 2,5 bodu. Je to další důkaz toho, že se české ekonomice daří a podle nás se jí bude dařit i nadále. Tomu podle nás budou odpovídat i v pondělí zveřejněné výsledky maloobchodních tržeb. Ty si totiž na sezónně očištěné bázi v podstatě udrží meziroční růstová tempa z listopadu. Klíčovým faktorem růstu podle nás budou tržby za nepotravinářské zboží.

Důležitou událostí bez překvapivých výsledků bude čtvrteční zasedání bankovní rady ČNB. Předpokládáme, že bankovní rada nebude měnit nastavení své politiky, a to ani na komunikační úrovni, kdy pravděpodobně potvrdí odstoupení od kurzového závazku až koncem letošního roku.

Mnohem vyšší volatilitu vykazují regionální měny. Polský zlotý zpočátku týdne oslaboval, když byl stále pod vlivem vnitro politických událostí. V úterý zveřejněný údaj o HDP Polska sice byl o 0,1 pb lepší než čekal trh (3,6%), ovšem prohlášení ministra financí o tom, že sektorová daň v maloobchodě bude zavedena nejpozději do konce března, poslala zlotý dále ke slabším hodnotám. Svými komentáři k nepříznivému vývoji kurzu zlotého přispěly i ratingové agentury. Moody’s v úterý zhoršila výhled pro veřejné finance. Fitch ve středu varoval ve stejném duchu. Obě agentury totiž pozorně sledují vývoj ohledně převodu cizoměnových hypoték do zlotého, které by přineslo zhoršení fiskální pozice. Tento týden také bude zasedat polská centrální banka, která by ovšem měla potvrdit stávající hodnotu sazeb na 1,5 %. Zajímavější by ovšem mohly být komentáře nových členů Rady, kteří byli jmenováni v lednu. Pravděpodobně by jejich hlasy mohly znít holubičtějším hlasem než trh očekává, protože zmizel tábor zastánců zvyšování sazeb. Většina členů Rady si tedy s největší pravděpodobností bude potvrzovat status quo.

Maďarský forint za celý týden nakonec posílil asi o 0,15% na 311,4 HUF/EUR, když ovšem průběh celého týdne tomu nenapovídal. Dobrý výkon měny byl v pondělí potvrzen velmi dobrými výsledky konjunkturních indikátorů, které podobně jako v ČR zlepšily salda o jednotky bodů. Forint pak ovšem ztrácel především ve středu, když se na trhu rozšířily informace o tom, že maďarská vláda po vzoru Polska uvažuje také o zavedení sektorové daně na maloobchod.

Dalším faktorem, který vedl k poklesu kurzu, také ale bylo zjištění některých účastníků trhu. Po pečlivé analýze úterního výstupu ze zasedání tamní centrální banky se totiž dozvěděli, že sazby jsou sice neměnné a že si centrální banka dokonce představuje, že s nimi nebude hýbat ani během dalších 5–8 čtvrtletí. Představitelé centrální banky ovšem také vyjádřili svou připravenost sáhnout k nástrojům nekonvenční měnové politiky, pokud si to situace bude vyžadovat ve zjevném odkazu k dalším krokům ECB. Další data pak už nepřekvapila. Nezaměstnanost nestoupla na 6,3 %, jak čekal trh, ale stagnovala na 6,2 %. V pátek zveřejněný pokles průmyslových cen, pak není něco, co by se nikde jinde nedělo či snad překvapovalo. Obchodování v tomto týdnu pak skoro každý den dostane impuls z dat. V pondělí bude zveřejněn index PMI, obchodní bilance v úterý, následované maloobchodními tržbami. V pátek bude týden završen údaji za prosincovou průmyslovou výrobou.

Zasílat nově přidané názory e-mailem