Fondy dostávají na frak i od vkladních knížek

Jeden z nejchudších týdnů za celý podzim ukazuje, že zimní předvánoční čas věnujeme něčemu úplně jinému než loni. Obavy z krize evidentně odezněly, ale lidé stále (ještě) jaksi postrádají ono budovatelské nadšení z přesvědčení, že bude stále a jen lépe a radostněji. Přesto bychom si neměli stěžovat, protože třeba loni za poslední tři měsíce roku v děsu uprchlo z fondů skoro 30 miliard korun. Navíc týden poznamenalo opět hlavně „jen“ 150 milionů korun, které vyplatil jeden ukončený zajištěný fond. To bývají peníze, které se alespoň částečně do fondů vracejí, i když tentokrát možná skončí v dárcích pod stromečkem, protože Vánoce si zkazit nějakou krizí nedáme!

Peněžáky tak získaly jen 100 milionů korun, dluhopisové v cestě návratu obliby 30 milionů – a tam pozitivní data končí: vše ostatní je v minusu. U smíšených to jistě nikoho nepřekvapí, snad je u těch akciových při bližším pohledu vidíme, že je potopil ISČS Sporotrend, z něhož si nedočkavci odnesli 22 milionů. Asi si řekli, že 150% výnos stačí.

Takový výnos zřejmě už nezažijeme, tedy určitě v případě, že nepřijde další superkrize. Ta v USA již zřejmě skončila, míra nezaměstnanosti přímo šokovala poklesem na 10 %, lidé opět sahají do peněženek a výdaje domácností zase rostou. Evropa bude mít zpoždění, ale jaké si lidé odnesou poučení? Kromě zážitku reality, že trhy kolísají, asi žádné. A v našich končinách to pro většinu evidentně nebyl zážitek pozitivní, což jsme viděli zejména začátkem roku masovým úprkem peněz na bankovní účty. Také máme stále ještě skoro 3 miliony vkladních knížek. Ostatně nejsme v tom sami, podíváme-li k našim sousedům do Rakouska, můžeme být překvapeni ještě více: 78 % Rakušanů má vkladní knížku a každý měsíc se na ni šetří v průměru 155 eur, což je téměř 12 % průměrné mzdy.

Na jednu stranu je vidět, jací burani žijí v zemích mocnářství. Druhá strana mince je ale zcela jiná: 12 % ze mzdy, což by u nás znamenalo 2800 korun. Krát daný podíl obyvatel by šlo o 22 miliard korun měsíčně! Zatímco naše banky za celý poslední půlrok od klientů získaly jen směšných 5 miliard korun. Že máme nižší mzdy? No jistě, v přepočtu z eur by šlo dokonce o víc než 4000 korun, těch 2800 je 12% podíl z naší průměrné mzdy. Že tolik neuspoříme? To už je naše chyba, ale zájem o knížky v Rakousku je ale dán hlavně atraktivnější úrokovou sazbou. Banky v Rakousku totiž nejsou tak tupé, jako u nás – vědí, že peníze na těch knížkách budou ležet (a růst) mnoho let.