FOMC poslal euro na více než půlroční maximum

Úspěšný minulý týden zakončilo euro vůči dolaru se ziskem téměř dvou procent, když se kurz ve druhé polovině týdne krátce dostal i nad hladinu 1,3550 USD/EUR. Takto silné bylo euro naposledy na počátku února.

Podle předběžných odhadů získala CDU/CSU kancléřky A. Merkelové v německých parlamentních volbách 41,5 %, což představuje nejlepší výsledek za posledních 20 let. Bohužel se do parlamentu nedostal tradiční koaliční partner FDP, což zřejmě znamená, že dojde na velkou koalici se socialisty, kteří získali 25,7 %.

Spotřebitelská důvěra v eurozóně se podle předběžných dat zvýšila na –14,9 bodu ze srpnových –15,6 bodu. Trh ovšem čekal zlepšení až na –14,5 bodu.

Výsledek německých voleb vedl na trzích ke zvýšené volatilitě, zřetelný trend se však neprosadil.

Kancléřka Merkelová sice se svým výsledkem překonala očekávání, na dosažení absolutní většiny v Bundestagu to však nestačí. Vzhledem k tomu, že se do parlamentu nedostali liberálové jako tradiční koaliční partner CDU/CSU, bude zřejmě výsledkem voleb velká koalice s SPD. Těžko ovšem očekávat, že by došlo k zásadní změně německé politiky vůči eurozóně – důraz na úsporná opatření a strukturální reformy v problémových zemích, jejichž cílem je zvýšit jejich konkurenceschopnost. 

Euru pomohlo rozhodnutí amerických centrálních bankéřů pokračovat v uvolňování měnové politiky dosavadním tempem

Již na počátku týdne společné evropské měně pomohlo zklidnění situace ohledně Sýrie a pomáhala i celkem slušná evropská data v čele s německým indexem očekávání investorů ZEW, který se v září dostal na čtyřleté maximum. Naopak americká data rozhodně optimistická očekávání nenaplňovala – platilo to pro průmyslovou produkci či data z trhu nemovitostí. Přesto však trhy velmi překvapilo již zmíněné rozhodnutí FOMC prozatím nepřistoupit na pomalejší tempo uvolňování měnové politiky. Podle šéfa Fedu Bena Bernankeho musí centrální bankéři počkat na další důkazy, že oživení v americké ekonomice je udržitelné (ve světle vyšších úrokových sazeb, které negativně působí především na trh nemovitostí, a potřeby úspor ve veřejném sektoru). Nová ekonomická prognóza Fedu navíc předpokládá trvání extrémně uvolněné měnové politiky (prostřednictvím nízkých sazeb) v celém horizontu predikce, tedy minimálně do roku 2016 (na konci roku 2015 by měla základní sazba Fedu dosáhnout pouze 1,25 % a na konci roku 2016 jen 2,26 % navzdory předpokládanému oživení). Tento výhled Fedu bude zřejmě trh ještě nějakou dobu vstřebávat. Domníváme se však, že zlepšující se makroekonomické trendy v USA přimějí v závěru roku Fed k přehodnocení situace, z čehož by měl naopak profitovat americký dolar.

Silné euro může začít přidělávat evropským centrálním bankéřům vrásky na čele

Data z Evropy v posledních týdnech nijak pozitivně nepřekvapovala a tento týdne to zřejmě nebude o moc lepší. Dnešní předběžné zářijové PMI indexy aktivity z průmyslu a sektoru služeb by měly sice potvrdit, že situace v eurozóně jako celku se mírně zlepšuje, ovšem téměř výlučně kvůli růstové dynamice v Německu. A zítřejší Ifo index podnikového klimatu za září a středeční říjnový GfK indikátor spotřebitelské důvěry zřejmě poukážou na to, že i německá ekonomika začíná na růstové dynamice mírně ztrácet. Ve spojených státech bude pozornost soustředěna na celou řadu vystoupení centrálních bankéřů. Trhy budou sledovat, jestli naznačí, jak to bude s měnovou politikou po minulém týdnu dále vypadat. Pokud jse o data, ta by měla potvrdit pokračující oživování americké ekonomiky (dnešní Markit PMI či zítřejší spotřebitelská důvěra). Významné zlepšení čekáme oproti dříve zveřejněnému odhadu u HDP za Q2. Vše výše uvedené by tedy spíše nahrávalo americkému dolaru na úkor eura

Koruna ve znamení nízké volatility

Zatímco kurzový vývoj polské a maďarské měny byl v minulém týdnu volatilní, česká koruna zůstala klidná. Zlotý i forint po převážnou většinu týdne posilovaly. Nejprve profitovaly z opadnutí geopolitického rizika v souvislosti se situací v Sýrii, následně jim pomohlo překvapivé rozhodnutí Fedu nadále držet současné tempo uvolňování měnové politiky a stimulovat tak americkou ekonomiku. V závěru týdne ovšem maďarský forint drtivou většinu více než dvouprocentních zisků vymazal. Obdobně na tom byl polský zlotý. Ještě ve čtvrtek jeho týdenní zisky dosahovaly procenta a půl, nakonec v celotýdenním hodnocení půl procenta ztratil.

Zhodnocení české měny brání riziko intervencí ze strany centrální banky. Kurz koruny se po celou první polovinu minulého týdne držel naprosto stabilní v okolí úrovně 25,75 CZK/EUR. V závěru týdne jsme se v průběhu páteční seance dočkali mírné tendence k oslabování koruny a posunu kurzu nad hladinu 25,80 CZK/EUR. Pro nutnost dalšího změkčení měnových podmínek prostřednictvím slabší koruny se v průběhu týdne opětovně vyslovil guvernér ČNB M. Singer. Následně na něj navázal další člen bankovní rady K. Janáček komentářem, že se pravděpodobnost intervencí zvýšila. Relativně nejopatrnější byla ve svém komentáři E. Zamrazilová. Ta se ve prospěch intervencí vyslovila pouze v případě, že by česká koruna posílila navzdory ekonomickým fundamentům.

widgety

Zveřejněné ceny průmyslových a zemědělských výrobců potvrdily pokračování současných nízkoinflačních trendů. Srpnové ceny českých průmyslových výrobců se snížily oproti červenci o 0,1 %, když trh naopak očekával jejich mírný růst. Nižší byly ceny v odvětví dopravních prostředků a ceny kovů, naopak nepřekvapivě rostly ceny v odvětví výroby koksu a rafinovaných ropných výrobků. Důvodem je především zvýšení cen ropy v korunovém vyjádření. V meziročním vyjádření ceny průmyslových výrobců rostly o 0,5, když ještě v červenci to bylo o 1,1 % y/y. Naopak ceny zemědělských výrobců, které se v konečném důsledku promítají do cen potravin v rámci spotřebitelské inflace, se poprvé od loňského července meziročně snížily, a to o 0,2 % y/y (meziměsíčně spadly dokonce o 4,7 %). Tento vývoj svědčí o stabilizaci cen po loňské špatné úrodě. Ta letošní by měla podle odhadu ČSÚ být dobrá, což by mohlo růst cen potravin dále omezit.

Klíčovou událostí tohoto týdne je zasedání bankovní rady ČNB k měnové politice. Jedná se o zasedání, na kterém nebude zveřejněna nová prognóza, budou se hodnotit odchylky od stávající prognózy. Na srpnovém zasedání se poprvé hlasovalo o intervencích, kde schváleny nebyly. Během posledních dvou měsíců se dle našeho názoru nic důležitého nezměnilo. Data z domácí ekonomiky jsou smíšená, situace v zahraničí se zlepšila, česká koruna je naopak mírně silnější, než s čím ČNB ve své předpovědi počítá. Nadále se domníváme, že klíčovým faktorem pro přímý vstup centrální banky na trh, bude vyhodnocení rizik dlouhodobé deflace, tvorby deflačních očekávání a deflační spirála. Jak ukazuje graf,  inflační očekávání klesají, což je v souladu s našimi očekáváními. O deflaci či deflačním očekávání ovšem zatím hovořit nemůžeme. Reálná ekonomika se nachází na začátku oživení, situace v průmyslu se mírně zlepšuje a trh práce vykazuje znaky stabilizace. Riziko přímých devizových intervencí ovšem není zanedbatelné. Pro některé centrální bankéře je použití tohoto nástroje zcela legitimní. Obavy z jeho použití mohou tlačit kurz v první polovině příštího týdne k slabším korunovým úrovním. Pokud intervence v souladu s naším i tržním očekáváním nepřijdou, mohla by v závěru tohoto týdne přijít korekce. To vše za předpokladu, že se trhy nedočkají nějakého vnějšího šoku. S napětím bude sledován dopad výsledku německých parlamentních voleb.