Finální aukce TLTRO II přiláká zájem ve výši 100 mld. EUR

Kalendář ekonomických data bude tento týden spíše volnější. Pozornost se tedy zaměří na zasedání euroskupiny, která bude tlačit na Řecko, Itálii a Španělsko, aby dostály svým závazkům.

Ve čtvrtek se bude konat finální aukce programu TLTRO II, který by měl do bankovního systému Evropy nalít 100 mld. EUR. Summit EU o víkendu bude slavit výročí Římských smluv a diskutovat budoucnost Evropy.

EU summit o víkendu bude slavit a probírat budoucnost Evropy

Setkání euroskupiny zvýší tlak na Řecko (detailnější popis na http://bit.ly/2nBY4Su), aby zvýšilo rychlost vyjednávání, ale také na Španělsko a Itálii, aby dodaly opatření fiskální konsolidace. Průmyslové ceny v Německu by podle konsensu trhu měly přidat 0,3 % m/m, což spolu s efektem statistické základny bude znamenat 3,2 % y/y. Zatím stojí především vliv cen energetických surovin. Večer se v debatě setká pět kandidátů na francouzského prezidenta (Le Pen, Mélenchon, Hamon, Macron a Fillon).

Prodeje stávajících nemovitostí v USA by měly kompenzovat dobrá data z ledna. Počasí na západním pobřeží bylo šesté nejvlhčí od roku 1893. Záplavy a sesuvy půdy mohly ovlivnit realitní aktivitu, které ovšem mohla být kompenzována vývojem na Východě. Tam sněhové bouře mohly mít dopad případně až v březnu.

Ve čtvrtek se koná poslední aukce v rámci programu TLTRO II. S tím, že ECB se rozhodla už s ním dále nepokračovat, předpokládáme velký zájem o dodatečnou likviditu především ze zemí, kde kreditní cyklus je na vzestupu. Čisté půjčky by mohly dosáhnout 100 mld. EUR. Francouzská důvěra by měla potvrdit čísla z minulého měsíce přesahující dlouhodobý průměr. Výsledek by měl naznačit růst tempa francouzského HDP v Q1 17 o 0,4 % q/q.

Ekonomové SG očekávají, že dojde k snížení PMI indikátorů. I přes tento pokles zůstanou vyhlídky eurozóny růžové. Jejich předpověď na úrovni 55,2 bodu pro kompozitní indikátor eurozóny je konzistentní s růstem HDP o 0,6 % q/q v Q1 17.

V sobotu se koná summit EU na počest 60. výročí podepsání Římských smluv. Tato příležitost bude využita k diskuzím ohledně dalšího směřování Evropy. Dokument (https://europa.eu/european-union/sites/europaeu/files/whi­tepaper_en.pdf), který představil předseda Komise Junker, ukazuje pět možných budoucích způsobů integrace. Plná integrace je uvedena jako ta navrhovaná cesta. Německá kancléřka Merkelová či francouzský prezident Holland se ale vyjádřili, že nemusí mít problém ani s vícerychlostní Evropou.

Fed zvýšil sazby; populisté v Nizozemí neuspěli

Pozornost se v minulém týdnu upřela na dvě události. Tou první bylo zasedání americké centrální banky. Fed dostál všeobecnému očekávání trhů a zvýšil sazby o 0,25 pb, které ale doprovodil holubičí rétorikou. Tato rétorika mohla některé účastníky trhu zklamat, a proto v reakci na toto dolar oslabil o 0,5 %. Během celého minulého týdne ztratil proti euru 0,85 %. Samotné prohlášení FOMC bylo ale oproti minule změněno pouze velmi málo. Navzdory předpokladům ekonomů SG nebyla v podstatě zvýšena trajektorie odhadu budoucího vývoje sazeb. Pokud se tedy události budou vyvíjet podle předpokladů Fedu, tak k dalšímu zvýšení sazeb dojde v červnu a ještě jednou před Vánoci.

V Nizozemí proběhly letošní první volby z nabité volební sezóny. Jejich výsledek byl napjatě očekáván, protože sloužili jako test podpory populistických hnutí, především v souvislosti s nadcházejícími volbami ve Francii. V tomto smyslu je výsledek hodnocen pozitivně, když při více jak 80% volební účasti volby vyhrála strana současného předsedy vlády Marka Rutteho, která ovšem přijde o 8 mandátů. Teprve druhou nejsilnější stranou je anti-evropská PVV Geerta Wilderse, ale na počet mandátů jen těsně zaostávají konzervativci z CDA či liberálové z D66. Do nizozemského parlamentu se dostalo 13 stran. Proces tvorby koalice (čítající minimálně čtyři strany) bude asi zdlouhavý, což zvyšuje riziko nestability a nečinnosti.

Indikátory důvěry v ČR by měly setrvat kolem vysokých úrovní

První polovina týdne se obejde bez dat z regionálních ekonomik, a tak i kurzy jednotlivých měn budou sledovat spíše impulsy ze zahraničí než domácí dění.

Míra nezaměstnanosti v Polsku dosahuje nejnižších hodnot. Polské firmy už mají problém dostát svým zakázkám bez zaměstnanců především z Ukrajiny.

Spotřebitelská a podnikatelská důvěra by se měla i v březnu udržet kolem současných vysokých hodnot. Ekonomická situace a absence překvapivých negativních zpráv ze zahraničí v minulých týdnech pravděpodobně nezpůsobí vyšší pokles důvěry v ekonomiku.

Česká ekonomika vstoupila do nového roku pravou nohou

Minulý týden bylo publikováno několik údajů o vývoji české ekonomiky. Průmyslová výroba v ČR se může spolehnout na výrobu aut, která přidala 18,7 %. Očištěný meziroční růst průmyslu (letošní leden měl o dva pracovní dny více) i díky ní dosáhl na 4,3 %. Dalším tahounem růstu bylo odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, které přidalo 13,8 %. To těžilo z mrazivějších teplot během letošního ledna, než je dlouhodobý průměr. Maloobchodní tržby vykázaly dobrý novoroční výsledek. Ve své struktuře pak ukázaly, že prodeje rostou ve všech segmentech s výjimkou potravin. Domácnosti se nebojí utrácet za zbytné zboží. Stavebnictví opět zaznamenalo meziroční pokles díky inženýrské části produkce.

Běžný účet platební bilance vykročil do roku 2017 přebytkem ve výši 29,4 mld. CZK. Jeho hlavním tahounem byla kladná bilance zboží a služeb ve výši 31,6 mld. CZK. Zajímavé pohyby se udály v portfoliových investicích. Jejich slabé negativní saldo bylo ovlivněno přílivem kapitálu, který české banky koncem roky uložily v zahraničí v efektu regulatorních požadavků (Fond pro řešení krize). Tento zpětný příliv počátkem roku byl kompenzován zvýšením držby vládních dluhopisů nerezidenty. Příliv přímých zahraničních investic dosáhl v lednu výše 27,6 mld. CZK a pomohl dále zvýšit kumulovanou sumu za posledních 12 měsíců na rekordní úroveň necelých 160 mld. CZK. Více na http://bit.ly/CA0317. Ceny průmyslových výrobců v únoru přidaly meziměsíčně 0,4 % m/m, což včetně efektu statistické základy zrychlilo jejich meziroční růst na 3,1 % y/y z 2,1 % v lednu. Za tímto pohybem stály hlavně ceny energetických surovin. Detaily najdete na http://bit.ly/PPI0317.

dan_z_prijmu

V pátek vyšel v HN rozhovor s viceguvernérem Hamplem, ve kterém se vyjádřil, že jeho pohledu konvenuje opuštění kurzového závazku až později než v polovině roku. Vyšší česká inflace ve srovnání s eurozónou by podle jeho slov totiž pomohla zeslabit tlak na předpokládanou apreciaci koruny po opuštění závazku. Zvyšování sazeb by pak mělo následovat v horizontu několika měsíců či čtvrtletí po konci závazku.

Kurz koruny se ani po tomto komentáři nevzdálil od kurzového závazku. Jedno roční forwardový kurz během týdne v průměru oslabil. Ostatní regionální měny potom v minulém týdnu získaly. Polský zlotý přidal 1,2 % a maďarský forint potom dokonce posílil o 1,4 %.