Fed ve stínu Řecka a ropy

Nestává se často, aby vždy ostře sledované zasedání Fedu bylo zastíněno jinými ekonomickými či finančními událostmi. Dění v Řecku a na komoditních trzích na sebe nakonec strhlo větší pozornost.

Nestává se často, aby vždy ostře sledované zasedání americké centrální banky bylo zastíněno jinými ekonomickými či finančními událostmi. Včerejšek byl takovou výjimkou, neboť dění v Řecku a na komoditních trzích nakonec na sebe strhlo větší pozornost.

Začněme však Fedem, jehož komentář ze zasedání FOMC se tentokrát nestal zlatým hřebem dne možná proto, že v něm došlo jen k velmi malým korekcím. Jinak řečeno Fed zůstává “trpělivý” v otázce zvyšování úrokových sazeb, což v dřívějším výkladu jeho šéfky značí, že k této akci nedojde během několika následujících zasedání. Neboli současný propad inflace je stále brán jako přechodný, přičemž Fed si nedělá ani příliš těžkou hlavu ze zpomalení mezd. Sečteno a podtrženo – naše očekávání, že Fed zvedne úrokové sazby v létě (konec července či polovina září), netřeba měnit.

widgety

Pojďme však k dalším událostem, jež nyní hýbou trhy. K nim nepochybně patří vývoj cen komodit a zejména pak ropy, která stále klesá. Přebytek nabídky se však zdá být stále enormní, neboť zásoby černého zlata dosáhly v USA 80letých maxim (pro toto období).Trh však v tomto případě funguje, neboť dluhopisy respektive rizikové marže menších producentů ropy v USA již spadly do pásma defaultu. Jejich bankroty – pokud v příštích kvartálech nastanou – nepochybně povedou ke stabilizaci nabídky a tedy cen ropy.

V Řecku se nová vláda rychle ujala moci a dala světu najevo, že smířlivý postoj země k oficiálním věřitelům diktujícím hospodářskou politiku Atén je pryč. Řecká kauza však dostala zcela novou diplomatickou dimenzi. Syrizou vedená vláda naznačila, že by mohla vetovat sankce EU vůči Rusku. V unii se přitom uvažuje o jejich zpřísnění, přičemž i kdyby k němu nedošlo, měly by být po roce obnoveny. Možná, že smířlivost Řecka k Rusku přitom není dána jen stejnými křesťanskými kořeny, ale úvahou o bártru, neboli výměny odpustku dluhu za souhlas se sankcemi. Pokud Syriza hodlá tuto hru rozehrát, musí si uvědomit, že jde o velmi nebezpečný manévr, který může skončit velkým karambolem. I proto možná přišly řecké banky o polovinu své hodnoty a řecké vládní dluhopisy už opět nesou více než 15 %.