Evropský NASDAQ se nekoná

Již pět let existuje Neuer Markt, segment Německé burzy zaměřený na první nabízení emisí akcií veřejnosti. Po raketovém růstu a velmi tvrdém pádu jsou jeho výsledky pro mnohé zklamáním. Proč? A proč si musí burziáni půjčovat na zaplacení daní?

Když 10. března 1997 zahájila ve Frankfurtu Německá burza (Deutche Börse) obchodování na svém novém segmentu Neuer Markt, nešetřili finanční analytici pochvalami a smělými vizemi. Neuer Markt, který začal být označován za evropský NASDAQ, měl pomoci Německu (a nejen jemu) úspěšně se zapojit do tehdy populární nové ekonomiky a pokusit se napodobit úspěch USA.

Neuer Markt byl vytvořen jako speciální trh, který měl usnadnit malým a dynamickým společnostem (převážně z tzv. nové ekonomiky) získávání nového kapitálu pro jejich další rozvoj. Alespoň po nějaký čas tomu tak skutečně bylo. Své IPO (Initial Public Offering, počáteční veřejná nabídka, neboli první nabídka akcií společnosti veřejnosti) zde realizovaly stovky německých, francouzských, ale i izraelských či dokonce amerických společností. Není divu. Díky nereálně vysokému ohodnocení akcií, byla realizace IPO na Neuer Marktu pro společnosti velmi výhodná.

Od svého založení v roce 1997 do začátku roku 2000 vzrostl index Neuer Markt All Share o neuvěřitelných 1 700 procent! Vedle toho se jeví růst slavného NASDAQu jako zcela zanedbatelný… Mnoho investorů tak vydělalo statisíce marek, byť většinou jen na papíře.

Jak víme, akciová euforie netrvala dlouho. Počátkem roku 2000 přišla krize technologických akcií a jejich ceny se prudce propadly. Neuer Markt byl kvůli svým vysokým cenám a malé likviditě zasažen nezvykle tvrdě. Například dnes se trh pohybuje o plných 87 procent níže než v době největší slávy. Rovněž řada titulů byla z burzy stažena, v současnosti jich zbývá 319. Po mnohých skandálech týkajících se bankrotů obchodovaných společností a nezákonných manipulací s cenou akcií začala burza nad trhem uplatňovat tvrdší regulaci – zpřísnila informační povinnosti společností a zavedla oznamovací povinnost o obchodech manažerů s akciemi jejich společností.

Zisky mnoha investorů na Neuer Marktu se rozplynuly. Neobvykle strmý růst cen a jejich následný prudký pád měl pro investory i velmi zajímavý daňový efekt, který obvykle nebývá až tak významný. Jak mi několik mých německých přátel potvrdilo, stávalo se, že investorům vznikla daňová povinnost za velmi ziskové obchody v roce 1999, přičemž v době, kdy samotnou daň platili, mělo jejich portfolio jen zlomek hodnoty z předchozího roku a na daň si často museli půjčit. Život je holt tvrdý.

Investoři na Neuer Marktu proto začali být opatrní, snad až přespříliš. To ale ztěžuje pozici novým zájemcům o IPO, kteří musí potenciální investory přesvědčovat mnohem více než v minulosti a i tak je výsledek nejistý. Samotná realizace IPO se v podstatě zastavila, když poslední úpis akcií byl na trhu proveden v srpnu minulého roku. Podniky toužící po novém kapitálu se tak musí spolehnout na venture kapitál a nebo sami na sebe.

Neuer Markt tak pomalu přestal plnit svoje poslání. Zatracovat tento trh by však bylo předčasné. Neuer Markt byl jistě produktem své doby. Jeho růst i pád byl založen na vlně technologických akciích. Nicméně poptávka po podobném evropském trhu trvá – pouze se dočasně nedostává investorů, pro které je krize technologických společností stále příliš živá, aby na ni zapomněli a trh rozhýbali. Pokud se však důvěra investorů zlepší, získá jistě Neuer Markt zpátky svůj ztracený lesk, neboť v Evropě je bezkonkurenčně největší a má i nejkvalitnější regulaci.

Anketa

Hrajete na burze?