Evropské PMI by zatím neměly ukázat na další recesi

Počet nově zahájených staveb v USA v září stoupnul o 6,3 % m/m (trh +5,4 %). Počet nových stavebních povolení ve stejném období vzrostl o 1,5 % (trh +2,7 %).

Směrem k menším poklesům byly revidovány i údaje obou statistik za srpen. Indikátor důvěry University of Michigan vzrostl na 86,4 bodu, zatímco trhy očekávaly pokles na 84 body ze zářijových 84,6 bodů.

Počet nově zaregistrovaných aut v EU stoupnul v září o 6,4 %. Stavebnictví v eurozóně v srpnu meziměsíčně přidalo 1,5 % po červencových revidovaných 0,3 %.  

Polské průmyslové tržby v září meziročně vzrostly o 4,2 % (trh +2,7 %), zatímco ceny v průmyslu o 1,6 % klesly. Stavebnictví přidalo 5,6 % y/y. 

Horší maloobchodní tržby oslabily dolar

Uplynulý týden přinesl další oslabení amerického dolaru. Po klidném začátku týdne, kdy se v USA slavil Kolumbův den a trhy tak byly zavřené, přišly na řadu dny bohaté na zveřejňování ekonomických statistik a výstupů centrálních bankéřů. První špatnou zprávu přinesla důvěra malých a středních podnikatelů v úterý, která poklesla o něco více, než analytici očekávali.  Opravdovou ránu americké měně ale zasadily až ve středu výsledky maloobchodních tržeb. Jejich výrazné zklamání na trhy přineslo velkou míru nervozity ohledně amerického ekonomického oživení a následné normalizace měnové politiky. Přicházely ale i špatné zprávy z evropské ekonomiky v podobě německého ZEW indexu, který mapuje důvěru finančních trhů v německou ekonomiku. Ta ve složce hodnotící očekávaný vývoj za šest měsíců poklesla již po desáté v řadě a poprvé od roku 2012 se dostala do záporného teritoria na úroveň –3,6 bodu. Ve složce hodnotící současnou situaci index poklesl ze zářijových 25,4 bodu na říjnových 3,2 bodu. Naopak ke konci týdne čísla z americké ekonomiky začala překvapovat příjemně, když tržní očekávání překonala průmyslová spotřeba i data z trhu nemovitostí. U statistiky z trhu práce se jedná již o pátý týden, kdy je nových žadatelů méně než 300 tis. Průmyslová výroba si meziměsíčně polepšila o jedno procento. Růst výstupu se promítl i do vyššího využití výrobních kapacit. Na konci týdne udržel dobrou náladu index spotřebitelské důvěry univerzity University of Michigan a nad očekávání dobrá čísla z rezidenčního trhu. Dolaru ale také nepomáhaly komentáře bankéřů Fedu. Již o víkendu S. Fischer naznačil možnost pomalejší normalizace americké měnové politiky, což později ještě jednou zopakoval J. Bullard. Dolar tak oproti euru minulý týden o více než jeden cent oslabil a dnes své obchodování otevírá na úrovni 1,275 USD/EUR.

Ani tento týden na nervozitě trhů nic neubere. Tentokrát budou hrát prim události v Evropě, když se budou vyhlížet výsledky AQR představené v neděli. Ještě předtím však budou zveřejněné evropské indexy PMI. Ty by měly za říjen zaznamenat další zhoršení a ukázat tak na pomalý růst hospodářství eurozóny provázený velmi nízkou inflací. Nicméně podle ekonomů SG by zatím neměly ukazovat na další recesi. Rizika směrem dolů jsou však značná. Velmi bude záležet, jak se ke zhoršujícím výhledům postaví hlavní evropští představitelé. Trhy tak budou sledovat vystoupení tří centrálních bankéřů M. Coeuréa, Viscoa a Praeta.

Vzhledem k tomu že do zasedání amerického Fedu příští týden nebudou bankéři veřejně vystupovat, tak se pozornost v USA bude držet na zveřejněných ekonomických statistikách. Prodeje nových i stávajících rezidenčních nemovitostí by měly ukázat na zlepšující se situaci na nemovitostním trhu. Počet nových žádostí o dávky v nezaměstnanosti by se měl nadále držet pod 300 tisíci, což by předpovídalo velmi slušný nárůst nových pracovních míst za říjen. Vzhledem k horším výsledkům maloobchodních tržeb ekonomové SG neočekávají žádný růst inflace. 

Koruna na rozdíl od svých protějšků neztrácí

Kurz české měny se vůči euru ani minulý týden výrazně nerozkolísal. Koruna zůstala v úzkém pásmu deseti haléřů bez výraznějšího trendu. Týden zakončila na úrovni 27,50 CZK/EUR, tedy o jeden haléř pod úrovní, na které minulý týden své obchodování zahajovala. Polskému zlotému i maďarskému forintu se dařilo o poznání hůře. Polská měna oslabila o necelé jedno procento přesto, že tamní spotřebitelské ceny stagnovaly, zatímco trh předpokládal jejich pokles. Navíc průmyslové tržby zaznamenaly lepší než očekávané výsledky. Zlotému naopak neprospělo prohlášení centrálního bankéře Andrzeje Bratkowského, že centrální banka pravděpodobně na svém příštím zasedání přijde s dalším uvolněním své měnové politiky. Maďarský forint pak minulý týden postupně oslabil o 0,4 %. 

Z domácí ekonomiky jsme se minulý týden dočkali údajů o cenách v produkční sféře a o platební bilanci. Ceny průmyslových výrobců se během září snížily o 0,3 % m/m, zatímco trh čekal pouze stagnaci. Meziročně byly v září ceny o 0,3 % y/y níže, v srpnu to bylo ještě 0,0 % y/y. A co je podstatné, v následujících měsících nás zřejmě čeká další cenový pokles. Výrazné propady zaznamenala cena ropy, která bude tlačit směrem dolů zejména ceny rafinovaných ropných výrobků (cena ropy Brent poklesla z lokálního vrcholu zaznamenaného 23. června do dnešního dne o 24,5 % na 86,9 USD/bbl). Velmi dobrá letošní úroda spolu s ruskými sankcemi budou tlačit ceny dolů v potravinářském průmyslu. Nakonec na začátku roku patrně poklesnou i ceny elektřiny a pravděpodobně v příštím roce i ceny plynu.

Protiinflačně působí i vývoj cen zemědělských producentů. Sezónně očištěné ceny v zemědělství byly meziměsíčně nižší o 1,1 %. Jedná se o pátý pokles v řadě (kumulativně o 2,9 %) a nic nenasvědčuje tomu, že by ceny v zemědělství v nacházejících měsících měly výrazněji růst. Přebytek potravin kvůli ruským sankcím bude tlačit ceny na potravinářském trhu dolů. Podle ČSÚ by letošní úroda měla být velmi dobrá, což je další faktor, který bude omezovat inflační tlaky v tomto sektoru.

Běžný účet české platební bilance skončil v srpnu v deficitu 15,5 mld. CZK. Zhoršení vykázala především bilance se zbožím a službami, kde přebytek za červenec dosáhl pouze 9,6 mld. CZK, což bylo způsobeno především dovolenými v oblasti automobilového průmyslu. I přesto se deficit běžného účtu ve srovnání s loňským srpnem o 1 mld. CZK snížil. Bilance zboží a služeb sice zaznamenala zhoršení o přibližně 2 mld. CZK, ale mírně se snížily deficity jak bilance výnosů, tak i běžných převodů, když podle ČNB byly v červenci vyplaceny dividendy ve výši 16,8 mld. CZK. V úhrnu od začátku letošního roku si běžný účet ještě drží kladnou bilanci, když dosahuje přebytku 8,4 mld. CZK.

widgety

Tento týden nás z domácí ekonomiky čeká pouze zveřejnění konjunkturálního průzkumu. V září celková důvěra v ekonomiku dosáhla své nejvyšší hodnoty od února 2011. Zvýšila se podnikatelská důvěra (hlavně v průmyslu a ve stavebnictví). Rusko-ukrajinská krize zasáhla hlavně vnímání spotřebitelů. Jejich důvěra tak druhý měsíc v řadě zaznamenala pokles.

V Polsku se dočkáme údajů o maloobchodních tržbách a nezaměstnanosti. Zajímavý bude také zápis z posledního zasedání polské centrální banky, na kterém bankovní rada snížila klíčovou úrokovou sazbu o překvapivých 50 bb.