Evropská inflace stále nechce zrychlit, ECB bude muset konat

I když ekonomika eurozóny neroste žádným zázračným tempem, přeci jen se hospodářský vzestup drží již tři roky.

To je dostatečně dlouhá doba na to, aby se zlepšovala i situace na trhu práce. Vysoká nezaměstnanost, zejména ohrožených skupin jako jsou mladiství, ohrožuje sociální smír v mnoha evropských zemích, zejména těch na jihu. Aktuálně míza nezaměstnanosti v eurozóně již čtyři měsíce stagnuje na 10,1%. Oproti více než 12 procentům zaznamenaných v polovině roku 2013 se jedná o významné zlepšení, které je na ochotě evropských domácností utrácet vidět.

Nicméně i tak je míra nezaměstnanosti přesahující 10 procent příliš vysoká na to, aby trh práce generoval významnější inflační tlaky. Takovýto obrázek potvrdila včera publikovaná předběžná inflační data za srpen. Výsledek následovat zklamání, které den před tím přinesla německá čísla. Namísto očekávaného zrychlení inflace v eurozóně v srpnu stagnovala na červencových stále velmi nízkých 0,2 %.

I když bude ve zbytku roku statická základna vyplývající z cen pohonných hmot působit ve zbytku roku ve směru vyššího růstu spotřebitelských cen, bude se letošní celková inflace v eurozóně pohybovat pouze kolem 0,4 %. A protože ani v období nadcházející tří let nepředpokládáme udržitelné dosažení dvouprocentního inflačního cíle, bude muset ECB na svém zářijovém zasedání konat. Jedním z kroků, ke kterému přistoupí, bude prodloužení programu nákupu aktiv. V současné době ECB počítá a aplikací tohoto programu do března příštího roku. Očekáváme prodloužení programu o půl roku.