Evropská ekonomika si drží své tempo

Po ranních německých a českých předběžných odhadech přišla řada i na celou EU. Ekonomika EU i eurozóny jen velmi lehce zrychlila své tempo z původních 0,3 % na 0,4 % q/q respektive 0,2 % na 0,3 %.

Stále platí, že lépe se vede zemím mimo eurozónu, i když určitý pozitivní trend je vidět i u zemí platících eurem. Platí rovněž, že se v EU stále nacházely země potýkající se i v závěru roku s poklesem své ekonomiky. Kromě Řecka a zvláště pak Kypru jde tentokrát i o Finsko, shodou okolností o tři země z eurozóny. V meziročním srovnání je v mínusu i nadále Itálie, Kypr a tentokrát i Finsko.
 

Česká ekonomika se tentokrát neodchýlila od průměru EU a dokonce zaostala za růstem německého hospodářství, na které je silně navázaná. Německo ovšem „netrápí“ šachy s daněmi u cigaret a tak jeho HDP může být přece jen stabilnější.
 

Jestliže výsledky německé ekonomiky můžeme obdivovat, k aktuálním polským a maďarským můžeme pouze vzhlížet. Obě ekonomiky rostly o více než tři procenta, a tak výkon českého hospodářství byl v závěru roku v podstatě nejhorší v celém středoevropském regionu – pomineme-li stagnující Rakousko.
 

Výhled pro evropskou ekonomiku zůstává pro letošní rok pozitivní. Většina zemí získá vzpruhu v podobě levných surovin, energií a nakonec i potravin. Když k tomu připočítáme rekordně nízké úroky, širokou dostupnost úvěrů, podmínky pro růst a jeho akceleraci tu rozhodně jsou. Jsou tu ovšem i dlouhodobé strukturální problémy, se kterými se kromě standardních zemí na periferii musí stále více potýkat téměř stagnující Francie a klesající Itálie.