Evropská data, která budou tomuto týdnu dominovat, podpoří euro proti dolaru

Tento týden opanují data z Evropy. Inflace ve Francii a Německu by měla zrychlit. HDP ve Francii a Španělsku ukáže solidní tempo růstu, tak jako předstihové indikátory, které by už pro probíhající čtvrté čtvrtletí mělo indikovat růst HDP v eurozóně.

Tento týden opanují data z Evropy. Inflace ve Francii a Německu by měla zrychlit. HDP ve Francii a Španělsku ukáže solidní tempo růstu, tak jako předstihové indikátory, které by už pro probíhající čtvrté čtvrtletí mělo indikovat růst HDP v eurozóně o 0,3 % q/q. Americká ekonomika by kromě probíhající prezidentské kampaně měla tento týden být spíše v mediálním stínu. Předpověď solidních výsledků publikovaných dat prospěje kurzu eura vůči americké měně a zkoriguje tak jeho posilování z minulých dvou týdnů.

Solidní růst HDP a zrychlení inflace budou zprávy týdne

Tento týden bude ve znamení předstihových indikátorů (PMI, Ifo nebo INSEE) za říjen, které by všechny měly přidat. Postupné zlepšování PMI indexů je pod taktovkou především služeb v Německu a průmyslu ve Francii. Odhady PMI indexů ukazují na růst HDP o 0,3 % q/q v eurozóně ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku. Inflace v říjnu by měla přidat dvě až tři desetiny jak v Německu, tak i ve Francii či Španělsku. Ukazatel cenového růstu za celou eurozónu by tak mohl vzrůst na 0,6 % y/y. O dvě desetiny výše než v září. Tento týden se také dozvíme první údaje o hospodářském růstu ve třetím čtvrtletí. Velká Británie, Francie a Španělsko jsou těmi prvním vlaštovkami. Údaj za eurozónu jako celek pak bude známý následujíc týden (SG: 0,4 % q/q). Z tohoto výčtu je patrné, že evropská data tomuto týdnu budou dominovat. Ekonomický vývoj v USA bude tento týden dokumentován pouze objednávkami dlouhodobého zboží.

PMI předstihové indexy by se proti září měly mírně zlepšit. Impuls k růstu by měl přijít především z německých služeb a zpracovatelského průmyslu v Německu. Celkové číslo kompozitního PMI za eurozónu 52,9 bodu pak odpovídá růstu HDP o 0,3 % q/q ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku. Pouze o něco méně než s čím počítá makro prognóza SG, 0,35 %.

Na PMI indexy z pondělí naváží v úterý národní předstihové indikátory. Německý Ifo index by se, ve srovnání se zářím, měl pohnout pouze marginálně. Na druhou stranu tento výsledek převyšuje průměr o jednu standardní odchylku a signalizuje, že by růst německé ekonomiky mohl být kolem 0,5 % q/q. Ovšem silný růst v září také ukazuje, jak zranitelný je tento index ve vztahu k sezónnímu kolísání. Francouzské indikátory INSEE v minulých měsících dosahovaly vyšší hodnot než indexy PMI, ale ekonomové SG si myslí, že není důvod, aby v říjnu konvergovaly směrem k jejich nižším hodnotám.

První odhad růstu HDP ve VB by měl ukázat na zpomalení tempa (z 0,7 % na 0,3 % q/q). Služby svůj růst zastavily, stavebnictví propadlo a průmyslová produkce pravděpodobně nezopakovala svůj vysoký příspěvek do růstu HDP jako ve druhém čtvrtletí. Americké objednávky zboží dlouhodobé spotřeby vzrostly asi o 0,3 % m/m, ale velkou nejistotu představuje započítání objednávek letadel Boeing.

Dynamika inflace by měla ve všech třech státech akcelerovat. Hlavním tahounem bude efekt základny energetických cen. V Německu se tomu přidá růst cen potravin. Na konci roku by dynamika německých cen mohla přesáhnout 1 % y/y. Ve Francii bude nárůst cen pohonných hmot jedinou složkou, které bude přispívat pozitivně k růstu (poprvé od července 2014).

Růst HDP ve Francii v 3Q (0,3 % q/q) bude podpořen hlavně vládní spotřebou, mírně kladně přispějí i investice. Ve Španělsku by růstu HDP mohl mírně korigovat na 0,5 % q/q. Hlavními tahouny zůstala soukromá spotřeba a i investice dále ve 3Q přidaly. I do budoucna by hospodářský růst Španělska měl překonávat tempo eurozóny jako celku. Ve Španělsku by tento týden měla být rozetnuta politická situace ustavením menšinové vlády. Ta má před sebou dva úkoly. 1) Měla by zavést rozpočtová opatření tak, aby odvrátila současné zhoršení rozpočtové situace a její rozpočet odpovídal evropským pravidlům. 2) Začít řešit Katalánskou autonomii, kde stále zůstává otevřená otázka referenda o samostatnosti v září 2017.

Americký dolar minulý týden dále posílil

Vývoj v minulém týdnu nahrál kurzu amerického dolaru vůči euru. Počátkem týdne sice ještě i navzdory dobrý údajům z amerického průmyslu oslaboval, ale ve čtvrtek po oznámení měnového zasedání ECB posílil. Evropská centrální banka se podle očekávání nevyjádřila k dalšímu možnému vývoji jejího programu kvantitativního uvolňování. Ten podle současného nastavení končí s březnem příštího roku. Přes panující neshody v radě guvernérů tak nebylo rozhodnuto způsobu jeho ukončení. Více se tedy dozvíme na dalším jednání v prosinci. Ekonomové SG předpokládají, že bude rozhodnuto o postupném snižování nákupů aktiv o 10 mld. EUR měsíčně (v současné době 80 mld. EUR za měsíc), což by vystačilo do ledna 2018. Vzhledem k tomu, že na trhu není mnoho aktiv, které by ECB mohl skoupit, tak bude rozhodnuto o zvýšení limitu na nákup jednotlivých aktiv na 50 %.

Důvěra v ekonomiku ukáže na vstup do čtvrtého čtvrtletí

Regionální ekonomický kalendář bude tento týden relativně prázdný. Pohyby forintu či zlotého tak budou reagovat na události v zahraničí. Tamní kalendář totiž tento týden obsahuje zveřejnění dat inflace za říjen či výsledků HDP za třetí čtvrtletí (viz výše). Koruna by i tento týden měla dále setrvat u hladiny kurzového závazku.

Indikátory důvěry za říjen by mohly napovědět, v jaké kondici vstoupila česká ekonomika do závěrečného čtvrtletí letošního roku. Od počátku roku do července podnikatelský ale především spotřebitelský indikátor důvěry klesaly. Srpen a září pak naopak byly ve znamení nárůstu bilance odpovědí respondentů v šetření.

Polská míra nezaměstnanosti v záři se pravděpodobně dále zlepšila, když poklesla o 0,1 pb. Trh práce je v Polsku dále ve velmi dobré kondici. Ke konci roku by ovšem mohlo dojít k nárůstu míry nezaměstnanosti, ale pouze díky sezónním efektům.

Maďarská centrální banka pak v úterý neposune svou základní úrokovou sazbu níže. Jedním z důvodů je, že už dříve avizovala ukončení cyklu snižování sazeb. Omezila frekvenci repo tendrů a zavedla limit na objem prostředků, které je ochotna od bank v těchto tendrech přijmout. Tento způsob uvolnění měnové politiky má za cíl nutit banky k větší úvěrové angažovanosti. Dalším důvodem je nárůst inflace v září. Tento měsíc dynamika inflace dosáhla 0,2 % m/m a po čtyřech měsících se meziroční dynamika vrátila do kladných čísel, 0,6 %.

Primární ceny v září povyskočily

Minulý týden rozvířila vody na finančních trzích prohlášení guvernéra ČNB v rozhovoru pro E15. Jiří Rusnok totiž prohlásil, že ke konci kurzového závazku může klidně dojít až v roce 2018, pokud k dřívějšímu opuštění nebude důvod. Toto vyjádření bylo vedeno snahou omezit nutnost intervenovat, ke kterému tento týden opět docházelo. Ke korekci ročního forwardového kurzu koruny nedošlo, ale jeho trend posilování se zatím zastavil. Rusnokovo prohlášení ovšem relativně ostře kontrastuje s vyjádřením z předchozího týdne, kdy prohlásil, že si nedokáže představit další posouvání „tvrdého“ závazku. Spotový kurz koruny na to nereagoval a setrval na hladině 27,02 CZK/EUR.

V pondělí zveřejněné statistiky cen primárních okruhů mohly ČNB potěšit. Všechny zveřejněné indikátory zmírnily o několik desetin procentních bodů svůj meziroční pokles a předznamenaly tak zmírnění protiinflačních tlaků do spotřebitelských cen. Vývozní ceny v srpnu poklesly o 2,5 % y/y. Dovozní ceny pak v srpnu poklesly pouze o 3,6 % (v červenci –4,5 %), a to tyto statistiky nezahrnují růst ceny ropy na přelomu září a října z důvodu omezení těžby ropy kartelem OPEC. Tento nárůst asi ještě ceny průmyslových výrobců v září nereflektovaly, ale promítly se do nich dřívější nárůsty cen. Ceny průmyslových výrobců tak vzrostly o 0,3 % m/m  a i díky efektu statistické základny zmírnily svůj propad na 2,4 % y/y (v srpnu –3,4 % y/y). Vzpruhu pro ceny potravin pak představují ceny zemědělských výrobců, které povyskočily o 4,2 % m/m, což utlumilo jejich meziroční pokles na 3,4 % (v srpnu –6,9 %).