Evropa se začíná bát inflace

Evropa se začíná vzpamatovávat z dluhové krize a Německo hned tlačí na odstranění měnového polštáře. S inflací už má své zkušenosti.

Evropa

Peníze, které ECB dodala do evropského bankovního systému sice pomohly státnímu dluhopisům slabých států EMU (Itálie a Španělsko), ale nijak nepodpořily úvěrovou emisi. Podle údajů za únor klesly úvěry firmám o 3 mld EUR a úvěry domácnostem stagnovaly.

Činitelé ECB se však dušují, že jejich úmyslem bylo pouze udržet dostatek likvidity v bankovním systému a že v žádném případě nemysleli na pomoc EMU v dluhové krizi. Myslel za ně francouzský prezident Sarkozy, který bankám poradil (pokud by je to náhodou nenapadlo samotné) kam by peníze půjčené od ECB mohly investovat.

Evropa se sice ještě jen sotva sotva začíná vzpamatovávat z dluhové krize (která se navíc kdykoliv může v celé své kráse vrátit), ale jestřábí člen bankovní rady ECB a prezident Bundesbanky Weidmann už vyzývá k úvahám o odstranění měnového polštáře. Bojí se, že dojde k divergenci v rámci EMU kvůli vyšším inflačním tlakům v Německu.

Situace Německa je v rámci Evropy sice relativně velmi dobrá, ale na nějaké výraznější poptávkové inflační tlaky to zatím nevypadá, protože spotřeba domácností je stále až příliš opatrná. Potvrdily to i dnes zveřejněné maloobchodní tržby v Německu, které místo očekávaného meziročního růstu o 1,1% o 1,1% klesly. Rozumný růst mezd by pak prospěl jak Německu tak zbytku Evropy: mohl by konečně oživit spotřebu domácností a také by zmenšil rozdíl mezi náklady na pracovní sílu v Německu a zbytku Evropy.

Výnosy v aukci italského desetiletého dluhopisu klesly na 5,24%, což je nejméně od srpna 2001. Italové prodali dluhopisy za 8 mld EUR. Přes úspěšnou aukci ceny italských a španělských dluhopisů klesaly. K horší výkonnost periferních dluhopisů přispělo prohlášení OECD, že situace v EMU zůstává křehká a generální stávka ve Španělsku. Zajímavé je, že se držely portugalské dluhopisy, která na začátku týdne prudce posílily (patrně kvůli slibům většího EFSF a tedy nižší pravděpodobnosti defaultu Portugalska)

widgety

Česká republika

ČNB podle očekávání ponechala hlavní sazbu na 0,75%, kde je již od května 2010. Hlasování bylo 6/1, což je lehké překvapení – za zvýšení sazeb patrně hlasovala E. Zamrazilová (poprvé od srpna se hlasovalo o vyšších sazbách), která hlasovala za zvýšení sazeb na každém zasednutí v loňském roce, kdy se pro zvyšování sazeb hlasovalo. Hlasování o sazbách je podle nás předčasné – dluhová krize není zdaleka u konce (úleva, kterou přinesly LTRO, je jenom na finančních trzích, evropská reálná ekonomika je a zůstane kvůli kombinaci nervozity u firem, domácností, utaženějších podmínek a fiskální restrikce slabá), prostor pro eskalaci napětí je obrovský (Španělsko, Portugalsko, nadále i Řecko). ČNB by se – kdyby názor E. Zamrazilové převládl – lehce mohla na podzim ocitnout v pozici ECB v minulém roce.

Rumunsko

Rumunská centrální banka sazby snížila na 5,25%. Hlavním důvodem série snížení sazeb je slabost ekonomiky způsobující pokles inflačních tlaků. Lei oslabil, šlo však o regionální pohyb (podobně oslabily i koruna a forint), ne o reakci na očekávané rozhodnutí centrální banky.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 3. 2012 10:17