Evropa potřebuje skoro půl biliardy korun. Máte odvahu svěřit peníze do investic?

Každý výkyv v prohlášení politiků je citlivý ke kurzům na burzovních trzích. To postihuje hlavně důvěru v podílové fondy a investoři hledají lepší nástroje pro výdělek.

Na rozdíl od milenců i Karla Hynka Máchy mají investoři na tento měsíc mnohem opatrnější názor. V drsné verzi můžeme klasickou investorskou hlášku přeložit „vše prodej a zmiz“ (Sell in May and go away), nebo jemněji řečeno: prodej pozice v květnu. Kolem této investorské pranostiky je snad víc diskusí, než nad „pravidlem“ lednového efektu. Statistika sice praví, že od května až do října trhy obvykle moc nerostou, ale kdo vzpomene na předloňskou letní rally, může všechny pranostiky posílat někam.

Pravidla a výjimky

A že občas padnou i dvousetleté rekordy, vidíme na teploměrech nyní každý den. Takže všechno může být jinak, i když s jen hodně malou pravděpodobností. Meteorologové umějí předvídat alespoň několik dní, zato investoři netuší, jaká tsunami přijde a smete jejich nápad do hodiny. Sentiment není sice nyní z nejhorších, ale ani to nic neznamená. Čeká nás také „volební týden“ a nejen francouzský prezident, ale i řecký parlament může náladami řádně zamíchat. K tomu Portugalsko, na jehož dluhopisy již pojištění (tzv. CDS) ukazuje už na 50% bankrot.

Podobně jako klid (před bouří?) vypadá i situace v našich fondech – ne, že by se jim nějak začalo o moc lépe dařit, alespoň však se utišuje ten „run“, kterému byly vystaveny poslední dobou, vlastně celé roky…

Zoufalé hledání jistot

Za duben se naše fondy sice musely rozloučit s další skoro miliardou, ale poslední dva týdny určitou naději přinesly, i když 40 milionů není žádná spása. Maličko se uklidňuje segment fondů peněžního trhu, když dubnový odliv nedosáhl ani čtvrtmiliardu. Sice stále drasticky hubne ISČS Sporoinvest (–400 milionů korun), ale jeho úbytky troch vyrovnávají ostatní, zejména KBC Multi Cash ČSOB. Ten ale zřejmě jen z části vyrovnává část z předchozích odlivů bratrských zajištěných fondů.

Tak se dostáváme k zajištěným fondům. Ze své slávy z let 2006 nebo 2007 musely samozřejmě někdy slevit, ale místo obliby, kterou jsme mohli očekávat v krizovém a nejistém období se dostavil setrvalý pogrom. Jak vysvětlil Jan Barta, v belgické domovině do nich dávali peníze lidé, kteří chtěli jen realokovat dynamičtější složku investičního majetku. U nás do nich šli spíš investoři, kteří viděli „zázračnou kombinaci“ jistoty i výnosu. A jsou pochopitelně spíš zklamaní, přestože část zajištěných fondů dosáhla docela solidních výsledků. Proto i za duben musely odepsat miliardu a čtvrt, od začátku roku dokonce přes 2,5 miliardy, čímž o prsa předběhly právě peněžáky.

Dluhopisy (zatím) v klidu

Část peněz ze Sporoinvestu se ovšem přesouvá do bratrského Sporobondu, což je pochopitelné, když u prvního investoři vidí za poslední rok smutných 0,5 % a naopak druhý se zotavil na lákavých 5,3 %. České dluhopisy jsou kvalitní zboží, ale to neplatí pro jiné, jak vidíme třeba na oprátce tentokrát španělských výnosů, které se blíží kritické 7% hranici. Nepotěšila ani zpráva Světové banky, která varuje, že pokračující dluhová krize eurozóny výrazně brzdí ekonomiky zemí východní Evropy a střední Asie. Podle agentury Reuters upozornila Světová banka i na to, že bankám v regionu hrozí úvěrová tíseň. Je to důsledek napojení tamních bank na bankovní domy v západní Evropě, které dusí dopady dluhové krize a nutnost zvyšovat kapitálovou přiměřenost a omezovat úvěrovou aktivitu.

Kolik bilionů bude třeba?

V každém případě se zdá, že bilion levných eur od ECB již vyčerpal svůj analgetický účinek. David Navrátil z České spořitelny spočítal, že banky v eurozóně potřebují sehnat zhruba 16,5 bilionů eur (cca 0,4125 biliardy korun). Kde je asi vezmou? Pro srovnání: banky v USA potřebují „jen“ zhruba 4 biliony dolarů, navíc trend v eurozóně a USA je rozdílný. Tady roste, zatímco v USA klesá.

Ještě, že americká výsledková sezóna dosud předvádí více než solidní data, což zřejmě evropské trhy (zatím) „drží“ před větší korekcí. Při pohledu na pražskou burzu je však na místě spíše smutek odpovídající úrovni indexu PX jen málo nad 900 body.

Akcie ano, ale kdy…

Přesto jsou to právě akciové fondy, kam v posledních týdnech přichází od investorů nejvíc peněz – za poslední dva měsíce už 400 milionů korun. Situaci jako obvykle snad nejlépe znázorňuje „souboj“ dvou regionálně i zaměřením velmi odlišných fondů z dílna ISČS: Top Stock a Sporotrend. Zatímco první na roce tratí jen 6 % (stejně jako Pioneer akciový), druhý stále pláče na skoro –33 %. Jen o málo lépe však dopadá pohled na PX, který je na ročním ohlédnutí stále na –26 %, zatímco americké indexy jsou alespoň 3 % v plusu (Nasdaq dokonce 7 %). Může se tedy vemi snadno stát, že i máj dopadne na různých kontinentech dost odlišně. Jak kde – čím si hodíte? Stříbrným dolarem, nazlátlým eurem anebo niklovou korunou?