Eurozóna pokračuje ve svižném růstu, ale rizika přetrvávají

Eurozóna podle prvního odhadu HDP pokračovala i ve druhém kvartále ve svižném růstu. Mezikvartálně připsala 0,3 % a meziroční dynamika tak i přes vysokou srovnávací základnu dosáhla 1,6 %. Pravděpodobně se dařilo především domácí spotřebě.

Eurozóna podle prvního odhadu HDP pokračovala i ve druhém kvartále ve svižném růstu. Mezikvartálně si připsala 0,3% a meziroční dynamika tak i přes vysokou srovnávací základnu dosáhla 1,6% (oproti 1,7% v prvním kvartálu).

I když zatím nemáme k dispozici detaily, pravděpodobně se dařilo především domácí spotřebě. Ta těžila z dalšího růstu zaměstnanosti. Naopak lehce na brzdu mohly šláponout investice a zahraniční obchod – to alespoň naznačuje pokles dynamiky průmyslu. Celkově čísla ukazují, že ekonomika eurozóny oproti roku 2015 v první polovině roku zrychlovala a před britským referendem si vedla velice slušně.

Co je pro trhy možná ještě důležitější, že zatím i první post-brexitová čísla vyznívají pro eurozónu dobře.  Červencová podnikatelská nálada (PMI) se zhoršila jen kosmeticky, a to pravděpodobně kvůli menším ekonomikám těsněji napojeným na Británii (Irsko, Nizozemí). Naopak v Německu nebo ve Francii se v prvních týdnech po Brexitu nálada mezi podnikateli spíše vylepšovala. Prvotní psychologický šok by tedy neměl mít na jádro eurozóny výraznější dopad. Pokud podniky nepanikaří, neomezují investice a nabírání nových zaměstnanců (v sektoru služeb nabírají nejrychleji od roku 2008), je to dobré znamení. Růst tažený postupným vylepšováním situace na trhu práce může  pokračovat a ECB nemusí panikařit. I když ekonomika v druhé polovině roku pravděpodobně zpomalí (za celý rok odhadujeme konzervativně 1,5% ní růst), ECB nyní nemusí horlivě vymýšlet, jak napumpovat do ekonomiky více peněz.

ECB se ostatně může líbit i dnešní vyšší inflace – ta podle prvních odhadů vzrostla v červenci na 0,2%. To sice není nijak vysoké číslo. Pokud ale zůstanou stabilní ceny ropy, měla by podle našich odhadů do konce roku zamířit k 1%.

Na stole je ale samozřejmě řada rizik, které mohou pozitivní obrázek eurozóny nakonec pokazit. V post-brexitové éře mohou být podniky v eurozóně celkově daleko citlivější na nárůst politických rizik. V následujícím roce přitom čeká EU řada důležitých voleb a referend, která mohou posílit odstředivé tendence uvnitř EU. Jako první velkou hrozbu lze označit říjnové referendum o ústavních změnách v Itálii. Premiér Renzi slíbil, že v případě neúspěchu rezignuje. Pokud by se dnes konaly volby, mělo by velkou šanci zvítězit populistické hnutí Five Stars (5ti hvězdiček), které má v programu referendum o vystoupení z eurozóny.

I proto jsou trhy zatím se sázkami na eurozónu opatrnější. Na dnešní dobré zprávy pravděpodobně euro ani výnosy nezareagují, protože budou s napětím vyhlížet večerní výsledky zátěžových testů evropských bank.