Euro zůstává ve vleku spekulací kolem Řecka

Společná evropská měna vůči dolaru po převážnou většinu minulého týdne zhodnocovala, aby v závěru týdne část svých zisků odevzdala.

Zatímco na počátku týdne se kurz držel ještě u hladiny 1,12 USD/EUR, ve čtvrtek již byla testována hladina 1,14 USD/EUR. V průběhu páteční seance pak kurz padal zpět k 1,13 USD/EUR. Úvod minulého týdne poznamenala slabší data amerického průmyslu i nově zahájených staveb, což dolaru příliš neprospělo. Dolarový výprodej ovšem akceleroval ve středu po ukončení jednání nejvyššího vedení americké centrální banky. FOMC ponechal v souladu s očekáváním nastavení měnové politiky beze změny. Nicméně celkem výrazně byla snížena prognóza centrálních bankéřů, a to pokud jde o letošní růst americké ekonomiky – z původně předpokládaných 2,5 % na „pouhých“ 1,9 %. Zároveň byl zhoršen výhled na míru nezaměstnanosti ke konci letošního roku z 5,1 % na 5,25 %. Navzdory tomu ovšem centrální bankéři stále počítají s letošním dvojím zvýšením úrokových sazeb, příští rok by pak sazby podle centrálních bankéřů měly být zvýšeny na čtyřech zasedáních. Jak ale šéfka Fedu J. Yellen uvedla, pro Fed je nejdůležitější míra zotavování americké ekonomiky. Aby skutečně ke zvýšení úrokových sazeb došlo, je třeba, aby HDP ve zbytku roku vykompenzoval pokles z Q1 15 (o 0,7 % q/q anualizovaně), aby pokračovalo zlepšování na trhu práce a aby se inflace nacházela u inflačního cíle.

Závěr týdne poznamenala neúspěšná jednání mezi Řeckem a jeho věřiteli. Vypršení záchranného programu ke konci měsíce se totiž kvapem blíží. Mimořádně byla na dnešní den svolána euroskupina, aby se ve vyjednáváních pokračovalo před summitem EU, který se uskuteční ve druhé polovině týdne. Ekonomové Société Générale ve svém hlavním scénáři předpokládají, že nakonec k dohodě dojde, přičemž podmínky dohody se budou blížit požadavkům věřitelů, a to hlavně v oblasti reformy řeckého penzijního systému. Řecko by pak mohlo uspět s požadavkem na restrukturalizaci či odepsání části dluhu. Vyjednávání však budou i nadále obtížná a k dohodě může dojít až na poslední chvíli. Pravděpodobnost, že nakonec k dohodě dojde, odhadují ekonomové SG na 60 %, pravděpodobnost bankrotu Řecka ohodnocují na 40 %. Možná je aktuálně i politická dohoda o technickém rozšíření či posunutí stávajícího programu až do 20. července, kdy je splatný řecký dluh vůči ECB. Pokud jde o ekonomické ukazatele, obáváme se mírného zhoršení německého IFO indexu očekávání, naopak PMI indexy průmyslové aktivity by měly zaznamenat nepatrné zlepšení. Díky programu kvantitativního uvolňování lze očekávat zrychlení tempo růstu peněžní zásoby.

Americká data tohoto týdne by měla vyznět ve prospěch hypotézy, že se vyšších dolarových sazeb letos dočkáme. Revize HDP za Q1 15 by měla zmírnit původní propad o 0,7 % q/q anualizovaně, květnové indikátory spotřeby a objednávek zboží dlouhodobé spotřeby by měly kompenzovat předchozí slabé měsíce, prodeje nových domů by měly být nejvyšší od roku 2008, prodeje stávajících domů za poslední dva roky. Pokud se tato očekávání naplní, ve světle výše zmíněných nejistot ohledně Řecka, by situace měla hrát ve prospěch americké měny na úkor eura.

ČNB zřejmě sílu měny označí za antiinflační faktor

Minulý týden patřil z pohledu české měny k těm úspěšným. Postupně si připsala více než deset haléřů, tedy zhruba čtvrtinu procenta. Zatímco ještě na počátku týdne kurz osciloval kolem 27,30 CZK/EUR, v průběhu páteční seance se kurz dostal dokonce jeden haléř pod hladinu 27,20. Takto silná byla koruna naposledy před třemi měsíci a dostala se na dosah nejsilnější úrovně od počátku intervenčního režimu v listopadu 2013. Naopak okolní regionální měny ztrácely – maďarský forint v týdenním hodnocení oslabil o třetinu procenta, zlotý dokonce ztratil tři čtvrtiny procenta. Obě tyto měny negativně reagovaly zejména na nepříliš povzbudivé zprávy týkající se Řecka. Naopak česká měna stále profituje z příznivých makroekonomických dat.

Ekonomické indikátory, které minulý týden přinesl, navázaly na pozitivní sérii předchozích silných dat z reálné ekonomiky a vyšších inflačních čísel. Hned v úvodu týdne pozitivně překvapila dubnová platební bilance. Navzdory trhem očekávanému deficitu běžného účtu ve výši 3,0 mld. CZK byl totiž vykázán vysoký přebytek 20,5 mld. CZK. Za tím stála zejména výkonová bilance a překvapivě nízká výplata dividend do zahraničí. Z inflační fronty jsme se dočkali květnové statistiky cen průmyslových výrobců. Oproti tržnímu koncensu ve výši +0,2 % m/m ceny během tohoto měsíce vzrostly o 0,4 % m/m. Meziměsíční růst cen byl zaznamenán i v sektoru stavebnictví a služeb. Naopak ceny zemědělských výrobců klesly.

Klíčovou domácí událostí tohoto týdne bude čtvrteční zasedání bankovní rady ČNB k projednání měnové politiky. Centrální bankéři budou diskutovat rizika inflační prognózy představené na začátku května. Neočekáváme žádnou změnu v současném nastavení měnové politiky ani změnu v rétorice. Makroekonomické indikátory z reálné ekonomiky i inflační čísla překonávají očekávání centrálních bankéřů. I pro ČNB byl překvapením silný HDP za Q1 15. Číslo bylo sice podpořeno některými jednorázovými faktory, nicméně i pohled na hrubou přidanou hodnotu ukazuje na poměrně robustní růst. Ten se projevuje v růstu zaměstnanosti (ta je nejvyšší v historii) a tvorbě pracovních míst, míra nezaměstnanosti klesá. Nicméně i samotná ČNB stále čeká na výraznější akceleraci mezd. Výsledky za Q1 15 v tomto ohledu sice překvapily příznivě, za očekáváném centrálních bankéřů však stále zaostávají. Vzhledem k současné síle koruny, jejíž kurz se již nachází ani ne jedno procento od hodnoty kurzového závazku, lze očekávat, že kurz koruny bude centrálními bankéři označen za protiinflační faktor. Vnímáme tak pro tento týden riziko verbální intervence a tedy možnost korekce současných korunových zisků.