Euro se v průběhu týdne dostalo na své letošní maximum

Hlavní měnový pár začal minulý týden poklidně, když v pondělí byl ve Spojených státech státní svátek. Úterý již přineslo mírný rozruch po zveřejnění ekonomických údajů z obou stran Atlantiku.

Zprávy a události

Prodeje stávajících rezidenčních nemovitostí v USA meziměsíčně klesly o 5,1 % (trh –3,5 %).

Maloobchodní tržby ve Velké Británii v lednu klesly o 1,5 % m/m (trh –1 %).  Bez započtení automobilů tržby klesly také o 1,5 % (trh –1,2 %).

Euro se v průběhu týdne dostalo na své letošní maximum

Hlavní měnový pár začal minulý týden poklidně, když v pondělí byl ve Spojených státech státní svátek. Úterý již přineslo mírný rozruch po zveřejnění ekonomických údajů z obou stran Atlantiku. Nejdříve německý ZEW index ukázal na dobrou kondici tamní ekonomiky a poté americký Empire State Manufacturing index naopak ukázal na zaostávání té americké. Euro tak v průběhu úterka vůči dolaru posílilo a během středečního dopoledne se dostalo až na letošní maximum 1,377 USD/EUR. Následující zveřejnění PMI indexů v eurozóně ale ukázalo na zhoršení i v zemích EMU, a tak v závěru týdne společná evropská měna své týdenní zisky korigovala, ale po zveřejnění dalších špatných zpráv z amerického trhu nemovitostí se kurz vrátil blízko k 1,374 USD/EUR.  Vinu za špatné ekonomické údaje z USA nese nepříznivé počasí, které trápí nízkými teplotami americký severovýchod, zatímco jihozápad zažívá nebývale teplou zimu. Vzhledem k tomu, že nestandardní počasí zasáhlo i do února, tak na to, abychom mohli posoudit skutečný stav americké ekonomiky, si budeme muset počkat na údaje zveřejněné až v dubnu.

I tento týden tak na datech zpoza Atlantiku uvidíme vliv špatného počasí. Americké objednávky zboží dlouhodobé spotřeby by měly za leden klesnout o 2,9 %. Navíc údaje, které byly zveřejněny po předběžném odhadu HDP za Q4, ukazují, že ekonomika pravděpodobně rostla o 0,6 pb pomaleji, než se původně předpokládalo. Na vině je jak nižší soukromá spotřeba, tak slabší příspěvek zahraničního obchodu.

Evropská komise vydá aktualizovanou prognózu ekonomického růstu. Předpokládáme, že ta potvrdí pozvolné oživování eurozóny rychlostí okolo 1,1 % v roce 2014 a mírně sníží svůj růstový výhled pro rok 2015 z předchozích 1,7 %. Pozvolný růst by měly tento týden potvrdit i indikátory důvěry v eurozóně. Větší změny ale očekáváme u předpovědi růstu spotřebitelských cen, které původně měly podle EK tento rok růst o 1,5 %. Harmonizovaná inflace v eurozóně by měla v únoru klesnout na 0,6 % y/y z lednových 0,7 %. Pokles by se měl koncentrovat především do cen energií. Jádrová inflace by si měla zachovat svou lednovou dynamiku s růstem o 0,8 % y/y. Tato čísla spolu s očekávaným slabým růstem peněžní zásoby vyjádřeným agregátem M3 znovu oživí debatu o dalších krocích ECB. Ekonomové SG se domnívají, že by bylo zapotřebí dalších znepokojivých zpráv, aby se evropští centrální bankéři rozhoupali k nestandardním opatřením.

Německý Ifo index by měl v únoru mírně klesnout. Jeho složka hodnotící současnou situaci by měla zůstat beze změny, a tak se pokles bude koncentrovat hlavně do výhledu. Zavážit by měly horší úrovně předstihových indikátorů z Číny a slabá data ze Spojených států. Nicméně i nové úrovně Ifo indexu budou ukazovat na silný začátek roku, když by podle nich HDP mělo růst o 0,5 % q/q. Z tohoto pohledu nás také bude zajímat struktura německého HDP za Q4 13. První odhad německého statistického úřadu ukázal na růst o 0,4 % q/q. I přes to, že německá míra nezaměstnanosti by se měla v únoru udržet na svém historickém minimu 6,8 % a počet nezaměstnaných by měl klesnout o dalších 20 tis., soukromá spotřeba v Německu zaostává. Také ve Francii bude zveřejněn indikátor podnikatelské důvěry. INSEE index by měl za únor zůstat beze změny na úrovni 94 bodů a ukazovat tak na růst 0,8 % y/y, což je růst pod potenciálem francouzské ekonomiky.

Koruna zůstává vůči ukrajinské krizi odolná

V průběhu uplynulého týdne se česká měna dostala na své letošní maximum vůči euru, když ve středu ráno dosáhla úrovně 27,31 CZK/EUR.  Ke konci týdne se však od této hladiny mírně vzdálila a zakončila ho na hodnotě 27,37. V průběhu týdne jsme se nedočkali žádných důležitých ekonomických dat, a tak byly pohyby kurzu taženy hlavně běžnými obchody.

Ani v regionu nebyly zveřejněny žádné důležité ekonomické ukazatele. Nejdůležitější událostí se tak stalo úterní zasedání maďarské centrální banky, která již po druhé za sebou snížila svou klíčovou úrokovou sazbu na 2,7 %. Navíc maďarskému forintu i polskému zlotému přitížila eskalace ukrajinské krize, která oběma měnám přinesla oslabení. V případě polského zlotého se jednalo o necelé procento, u maďarského forintu pak o skoro dvě procenta. Obě měny však ke konci týdne tyto ztráty zkorigovaly.

Ekonomický kalendář bude tento týden v České republice téměř prázdný. Dnes budou zveřejněny indikátory důvěry za únor a lednové ceny průmyslových výrobců. Ty by měly v lednu meziměsíčně poklesnout o 0,7 %, když směrem dolů budou působit opět ceny energií (zejména ceny elektřiny). Hlavním proinflačním faktorem by pak měly být sekundární dopady oslabující koruny z listopadu a prosince loňského roku. Meziroční dynamika produkčních cen by měla v lednu spadnout z prosincových 1,7 % na  0,1 %.

Ve střední Evropě tak budou tento týden pohyby kurzů znovu taženy běžnými obchody, případně další eskalací krize na Ukrajině nebo vývojem hlavních měnových párů.

Česká výnosová swapová křivka zůstala v pátek beze změny. Za celý minulý týden se posunula nepatrně výše a velmi mírně snížila svůj sklon.