Euro se propadlo po čtvrtečním zasedání ECB

Až do čtvrtečního zasedání ECB byl kurz hlavního měnového páru víceméně beze změn. Po překvapivém snížení úrokových sazeb a oznámení dalších opatření se kurz eura proti dolaru propadnul o necelé dva centy a usadil se pod hladinou 1,30 USD/EUR.

Zprávy a události

Ve Spojených státech přibylo v srpnu pouze 142 tis. nových pracovních míst, zatímco trhy čekaly 230 tis. nových pozic. Míra nezaměstnanosti v souladu s očekáváním klesla ze 6,2 % na 6,1 %. Průměrná hodinová mzda vzrostla o 2,1 % y/y. 

Německá průmyslová produkce v červenci překonala tržní očekávání, když meziměsíčně vzrostla o 1,9 % (trh +0,4 %). ● Francouzská spotřebitelská důvěra v srpnu stagnovala na 86 bodech, zatímco trh čekal jednobodový pokles.

Průměrná měsíční reálná mzda v České republice v druhém čtvrtletí stoupla o 2,1 % y/y, když trh čekal růst pouze o 1,6 %. ● Maďarská průmyslová produkce v červenci přidala silných 12,3 %, zatímco trh očekával růst pouze o 9,7 %.  

Euro se propadlo po čtvrtečním zasedání ECB

Až do čtvrtečního zasedání ECB byl kurz hlavního měnového páru víceméně beze změn. Po překvapivém snížení úrokových sazeb a oznámení dalších opatření se kurz eura proti dolaru propadnul o necelé dva centy a usadil se pod hladinou 1,30 USD/EUR. Dnes ráno se obchoduje dokonce za 1,294 USD/EUR.

Data zveřejněná minulý týden potvrdila, že Spojené státy prožívají silné oživení. Index ISM zaznamenal výrazný růst a podnikové objednávky přidaly meziměsíčně dokonce 10,5 %. Mírně zklamaly pouze údaje z trhu práce. V srpnu přibylo pouze 142 tis. nových pracovních míst, což je méně než očekávaných 230 tis. pozic. Evropská ekonomika je na tom však hůře. Německý hospodářský růst byl potvrzen na –0,2 % q/q v druhém čtvrtletí. Dobrou zprávu přinesla pouze německá průmyslová výroba, která v červenci přidala 1,9 % m/m.

Na horší ekonomický vývoj v eurozóně reagovala ve čtvrtek ECB dalším snížením úrokových sazeb a rozjezdem programu odkupu aktiv. Současná nízká inflace (za srpen 0,3 %) a hrozba vzestupu deflačních rizik ale přiměla centrální bankéře zasáhnout. Klíčové sazby ECB byly sníženy o 10 bb, depozitní sazba tak činí  0,20 %, reposazba 0,05 %. Zároveň šéf ECB uvedl, že se jednalo o poslední podobnou akci, technicky již další snížení sazeb není možné. Draghi zároveň dodal, že ECB je v případě potřeby připravena použít všechna nekonvenční opatření, aby odvrátila hrozbu, že inflace v eurozóně zůstane příliš dlouho na nízké úrovni. Kromě snížení sazeb ECB oznámila program nákupu cenných papírů jištěných aktivy (ABS) a zajištěných dluhopisů (Covered Bonds). Detaily ohledně této akce by měly být oznámeny na dalším zasedání 2. října a již v říjnu by měl být program spuštěn.

Tento týden je kalendář ekonomických událostí o něco méně zajímavý. Ze Spojených států budeme čekat hlavně na výsledky srpnových maloobchodních tržeb, které by po dvou slabších měsících měly vykázat meziměsíční růst o 0,9 %. Prodejům v maloobchodě pomáhá lepší situace na trhu práce a rostoucí spotřebitelská důvěra. Navíc nově zveřejněná data naznačují, že i údaje za červen a červenec mohly projít revizí směrem k vyšším růstům.

V Evropě nás bude nejvíce zajímat německý zahraniční obchod, o jehož výsledcích za červenec se dozvíme ještě dnes ráno. Podle ekonomů SG by se měla zrychlit exportní dynamika, zatímco importy by měly růst pouze marginálně, což zajišťuje solidní přebytek bilance obchodu. V pátek pak budou zveřejněny statistiky průmyslové produkce v eurozóně za červenec. Vzhledem k již zveřejněným údajům z Německa, ekonomové SG očekávají meziměsíční růst o silných 0,8 %

Mimo zveřejnění ekonomických dat budeme také sledovat další dvě klíčové události v Evropě. Jean-Claude Juncker představí složení nové evropské komise. Předpokládá se, že zavede také pozici místopředsedů komise, což by znamenalo výraznou změnu ve fungování evropské exekutivy. V pátek se sejde euroskupina, aby projednala další pokračování v přípravě bankovní unie a makroekonomický výhled včetně vývoje veřejných financí. Hlavní pozornost bude upřena na aktualizaci řeckého a kyperského ozdravného programu.

Vyhlídky na zklidnění ukrajinského konfliktu povzbudily regionální měny

Středoevropské měny minulý týden těžily hlavně ze zpráv o možném příměří mezi ukrajinskou vládou a proruskými silami. Navíc rozhodnutí ECB snížit sazby a začít s přímým odkupem aktiv vytvořily tlak na znehodnocení eura. Koruna tak proti společné evropské měně v uplynulém týdnu posílila o 13 haléřů, což odpovídá přibližně 0,5 %. Ještě lépe si vedl polský zlotý, který přidal 0,6 %. Nejmenší zisky si připsal maďarský forint, který zpevnil pouze o 0,3 %.

Srpnová eskalace rusko-ukrajinského konfliktu se projevila na regionálních indexech PMI. Největší propad zaznamenal maďarský index, který se propadl o 5,6 bodu na 51,0 bodu. Český index poklesl o 2,2 bodu na 54,3 bodu a stále se tak nachází bezpečně v pásmu expanze. To se ovšem nedá říci o jeho polském protějšku, který se snížil sice nejméně (o 0,4 bodu na 49,0 bodu), nicméně se již dva měsíce nachází v pásmu kontrakce.

České maloobchodní tržby za červenec překonaly tržní očekávání, a to již druhý měsíc v řadě. Červencový vzestup o 6,2 % v reálním vyjádření byl ale částečně ovlivněn jedním pracovním dnem navíc. Po očištění o tento faktor si maloobchod polepšil o 4,5 %. V meziměsíčním vyjádření byl zaznamenán pokles o 0,8 %. Zatímco tržby za prodej a opravy motorových vozidel se během července zvýšily o 0,7 %, v maloobchodě bez prodeje a oprav vozidel byl vykázán pokles o 1,5 %. Zveřejněny byly také výsledky státního rozpočtu za srpen. Meziročně je hospodaření od začátku roku stále výrazně lepší (o 21,5 mld. CZK, v červenci to však bylo o více než 32,1 mld. CZK). Za celý letošní rok očekáváme schodek okolo 60 mld. CZK (vloni to bylo 80,9 mld.). Průměrná měsíční reálná mzda pak v druhém čtvrtletí stoupla o 2,1 % y/y.

V Polsku ve středu zasedala centrální banka.

Sazby zůstaly beze změny na úrovni 2,5 % a podle ekonomů SG by k jejich dalšímu snížení mohlo dojít již na říjnovém zasedání. Ostatní data z regionu nepřekvapila. Maďarské i slovenské zpřesněné údaje o vývoji HDP za Q2 14 odpovídaly dříve publikovaným odhadům.   

Český kalendář ekonomických událostí pro tento týden je nabitý. V červencových datech z průmyslového sektoru by se ještě neměly projevovat důsledky rusko-ukrajinského konfliktu, a tak čekáme meziměsíční nárůst produkce o 0,8 % (SA, WDA), což odpovídá meziročním růstu o 6,6 % (+5,7 % WDA). Zahraniční obchod by měl dosáhnout kladného salda 33 mld. CZK.

Zlepšující se situaci na trhu práce by měla potvrdit klesající míra nezaměstnanosti, která v srpnu podle našeho odhadu pokračovala v poklesu na sezónně očištěné bázi. V srpnu by míra nezaměstnanosti měla dosáhnout 7,65 %. Bez sezónního očištění by měla stagnovat na 7,4 %. Cenový růst v Česku by měl zůstat utlumený. Naše odhady ukazují, že v srpnu došlo k meziměsíčnímu poklesu cenové hladiny o 0,2 % především díky 1,5% poklesu cen potravin. V meziročním vyjádření by inflace měla dosáhnout 0,4 % po červencových 0,5 %. Naproti tomu jádrová inflace by měla zaznamenat mírné zrychlení z 1,0 % na 1,1 %.     

widgety

I přes nabitý kalendář ekonomických událostí bude pro korunu a regionální měny zásadní vývoj ukrajinsko-ruského konfliktu. Pokud nedojde k dalšímu vyhrocení na Ukrajině či velké klientské objednávce eur při nízké likviditě, mohla by se česká měna dále posouvat k námi očekáváné hodnotě ke konci roku ve výši 27,50 CZK/EUR.

Česká swapová výnosová křivka v pátek na svém dlouhém konci poklesla o 2 bb. Krátký konec zůstal beze změny.