Euro s blížícím se zasedáním ECB dále padá

Ani v minulém týdnu nebyl trend klesajícího eura vůči dolaru přerušen.

Zprávy a události

Americký HDP zaznamenal podle finálních dat za Q2 14 vzestup o 4,6 % po poklesu o 2,1 % za Q1 14 (mezičtvrtletně, anualizovaně). Byl tak vylepšen původní odhad ve výši +4,2 %. Výsledek odpovídal tržnímu očekávání. • Spotřebitelská důvěra University of Michigan byla v září podle finálních dat potvrzena na dříve uváděných 84,6 bodu. Trh čekal mírné vylepšení na 84,8 bodu. Oproti srpnovým 82,5 bodu se jedná o zlepšení.

Německé dovozní ceny klesly v srpnu o 0,1 % m/m, konsensus počítal s jejich snížením o 0,2 % m/m. Meziročně jsou ceny o 1,9 % níže po –1,7 % y/y zaznamenaných v červenci. • Německá spotřebitelská důvěra GfK pro říjen klesla na 8,3 bodu ze zářijových 8,6 bodu. Trh čekal pouze nepatrný pokles na 8,5 bodu.

Francouzská spotřebitelská důvěra v září v souladu s očekáváním stagnovala na srpnových 86 bodech.

Maďarská míra nezaměstnanosti klesla z červencových 7,9 % na 7,6 % v srpnu. Analytici čekali snížení pouze na 7,8 %.

Euro s blížícím se zasedáním ECB dále padá

Ani v minulém týdnu nebyl trend klesajícího eura vůči dolaru přerušen. I když se euro ještě v první polovině týdne drželo a dokonce mírně korigovalo předchozí zisky, druhá polovina týdne byla ve znamení obnovení trendu padajícího eura. V celotýdenním hodnocení euro proti dolaru odepsalo téměř 1,2 %, když kurz v závěru páteční americké seance atakoval hladinu 1,2680 USD/EUR. Takto slabá byla společná evropská měna naposledy v listopadu 2012.

Vývoj měnového kurzu opět reflektoval zveřejněné ekonomické ukazatele potvrzující rozevřené nůžky mezi evropskou a americkou ekonomikou. Varováním před zasedáním ECB v tomto týdnu byl německý Ifo index, který zaznamenal ve složce očekávání znatelný pokles. Naopak zveřejněná americká data potvrdila více než solidní makroekonomický obrázek. Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby po očištění o dopravní prostředky překonaly očekávání. Počet nových týdenních žádostí o podporu v nezaměstnanosti opět nedosáhl hodnoty 300 tisíc a v závěru týdne byl vylepšen výsledek HDP za Q2 14. Podle finálních výsledků dosáhl mezičtvrtletních anualizovaných 4,6 % po původně udávaných 4,2 %. A zdá se, že na této makroekonomické konstelaci se ani v tomto týdnu nic nezmění.

Americké ekonomické indikátory, které budou tento týden zveřejněny, potvrdí silnou růstovou dynamiku americké ekonomiky i v průběhu třetího čtvrtletí. Hned počátek týdne přinese solidní srpnové vzestupy příjmů i výdajů amerických domácností. Během týdne by pak měly pozitivně vyznít i další indikátory: regionální i národní indexy průmyslové aktivity, prodeje automobilů, spotřebitelská důvěra a zejména další statistiky z trhu práce. Mnoho naznačí již středeční ADP report a čtvrteční týdenní počet nových uchazečů o podporu v nezaměstnanosti. V pátek se pak dočkáme zářijové statistiky za celý trh práce. Očekáváme silnou tvorbu pracovních míst ve výši 260 tisíc. Míra nezaměstnanosti by měla stagnovat na srpnových 6,1 %.

Z Evropy se hned na úvod týden dozvíme odhad německé zářijové inflace.  V souladu s konsensem očekáváme, že meziroční dynamika spotřebitelských cen dále klesne ze srpnových 0,8 % na 0,7 % y/y. Za celou eurozónu pak inflaci odhadujeme na pouhých 0,3 % y/y.

Nízká současná inflace a slabé předstihové indikátory budou jenom posilovat očekávání holubičího výstupu z jednání ECB. Ta se k projednání měnové politiky sejde ve čtvrtek. Ve světle zklamání z nízkého zájmu evropského bankovního sektoru o likviditu v rámci TLTRO se pro nadcházející jednání zvyšují očekávání, že budou oznámeny detaily odkupu privátních cenných papírů (ABS a kryté dluhopisy) s tím, že by program mohl být zahájen již v říjnu.

Dolar má proti euru šanci své zisky dále rozšířit, a to zejména v první polovině týdne před zveřejněním výsledku jednání ECB.

Středoevropské měny minulý týden bez výraznějších změn

Zatímco euro proti dolaru v minulém týdnu dále padalo a dostalo se na nejnižší hodnotu za posledních 22 měsíců, kurzový vývoj středoevropských měn vůči euru byl nečekaně klidný. V týdenním hodnocení skončily polský zlotý, maďarský forint i česká koruna bez výraznějších změn. V první polovině týdne přitom byl ještě patrný trend mírně posilujících regionálních měn. Koruna během týdne otestovala hladinu 27,50 CZK/EUR a dostala se tak na nejsilnější hodnotu od konce července.

V souladu s naším očekáváním se nakonec ukázalo zasedání bankovní rady ČNB k měnové politice, které se uskutečnilo ve čtvrtek, jako bez překvapení. Centrální bankéři ponechali nastavení měnové politiky naprosto beze změn a očekávané bylo i vyznění zveřejněného prohlášení bankovní rady včetně tiskové konference guvernéra Singera. Rizika v porovnání s červencovou prognózou jsou podle ČNB (v souladu s naším očekáváním) mírně protiinflační především kvůli nepříznivému vývoji vnějšího prostředí (výhled inflace a ekonomického růstu v zahraničí byl pro letošní a příští rok revidován směrem dolů). Guvernér Singer naopak vyzvedl silnější růst spotřebitelských cen a mezd v domácí ekonomice, než jaký předpokládala červencová prognóza ČNB. Přímý efekt rusko-ukrajinské krize je podle guvernéra z makroekonomického pohledu zanedbatelný. Bankovní rada rozhodla o ponechání intervenčního režimu v platnosti a zároveň potvrdila záměr ukončit jeho používání až v roce 2016. Náš výhled nadále předpokládá konec kurzového závazku na začátku roku 2016 a první zvýšení sazeb v Q2 16.

Možná poněkud nečekaně dobrý výsledek přinesl zářijový konjunkturální průzkum. I když zejména německé předstihové indikátory v posledních měsících klesají, celková důvěra v českou ekonomiku se během září zvýšila. Celkový indikátor ekonomického sentimentu se v září meziměsíčně zvýšil o 0,4 bodu na 8,4 bodu díky růstu důvěry podnikatelů o téměř jeden bod. Co do struktury došlo k nárůstu sentimentu v průmyslu, stavebnictví a obchodu. Naopak důvěra spotřebitelů zaznamenala pokles o jeden a půl bodu. Spotřebitelé tak podle všeho citlivěji reagovali na růst geopolitického napětí. Podnikatelé přitom dopad sankcí vůči Rusku a ruských protisankcí nepovažují za příliš významný.

widgety

Indikátory zveřejněné v průběhu tohoto týdne by měly solidní růstovou dynamiku české ekonomiky potvrdit. Ve středu bude publikován zářijový PMI index průmyslové aktivity, kde očekáváme mírné zvýšení z 54,3 bodu na 54,5 bodu (trh naopak čeká dle agentury Bloomberg pokles na 53,8 bodu). Na rozdíl od trhu se neobáváme výraznějšího dopadu krize kolem Ruska, koneckonců důvěra podnikatelů v rámci konjunkturálního průzkumu v září vzrostla. I nadále očekáváme meziroční růst příjmů státního rozpočtu, což ukáže výsledek hospodaření ke konci září. Ve středu se zároveň dočkáme velké revize národních účtů ze strany Českého statistického úřadu v souvislosti s přechodem metodiky na nový evropský standard ESA 2010. ČSÚ k tomu uvádí následující: „Jako v předchozích velkých revizích se i nyní změní hlavní makroekonomické agregáty, např. hrubý domácí produkt, národní důchod, tvorba kapitálu, a dojde i ke změně klíčových poměrových ukazatelů. Nejzajímavější změny jsou v úrovni tvorby a užití hrubého domácího produktu a změny v deficitu a dluhu vládních institucí. V referenčním roce 2010 dochází k nárůstu HDP o 4,3 % a k poklesu maastrichtského dluhu vládních institucí z 38,4 % na 38,2 % a deficitu z –4,7 % na –4,4 %“.

S pozdravem