Euro proti dolaru zakončilo loňský rok v blízkosti více než dvouletého maxima

Euro proti dolaru testovalo v závěrečných prosincových dnech hladinu 1,3800 USD/EUR.

Zprávy a události

PMI index z Chicaga v prosinci klesl výrazněji, než se čekalo, a to z listopadových 63,0 bodu na 59,1 bodu. Trh přitom čekal 60,8 bodu. • Prosincový index americké spotřebitelské důvěry naopak příjemně překvapil, když se vyšplhal na 78,1 bodu z předchozích 70,4 bodu. Tržní konsensus přitom ukazoval na 76,0 bodu.

Česká peněžní zásoba měřená peněžním agregátem M2 zrychlila tempo svého meziročního růstu z říjnových 4,6 % na listopadových 5,3 % y/y. Tempo růstu úvěrů se též zvýšilo na 5,3 % z předchozích 4,6 % y/y.

Euro proti dolaru zakončilo loňský rok v blízkosti více než dvouletého maxima

Euro proti dolaru testovalo v závěrečných prosincových dnech hladinu 1,3800 USD/EUR. Krátce se kurz v průběhu 27. prosince dokonce dostal nad 1,3850 USD/EUR. Euro tak atakovalo nejvyšší úrovně od listopadu 2011.

Obchodům na globálním devizovém trhu v loňském roce kraloval americký dolar. Průzkum Banky pro mezinárodní platby (BIS), který banka provádí jednou za tři roky v dubnu, ukázal, že devizový trh zůstal v roce 2013 největším finančním trhem na světě. Průměrný denní obrat činil v loňském dubnu 5 300 miliard amerických dolarů, oproti dubnu 2010 to znamená nárůst o 35 %. Z pohledu nejobchodovanějších měn nepřinesl loňský rok žádné velké překvapení. Nejvíce obchodovanou měnou na světě byl americký dolar. S velkým odstupem následuje euro a dále japonský jen, britská libra, australský dolar a švýcarský frank.

Jak to v loňském roce vypadalo z pohledu kurzového vývoje? Americký dolar ve výsledku zásadnějších změn nedoznal. Dolarový index DXY zaznamenal v celoročním hodnocení pouze mírný zisk ve výši zhruba půl procenta. Jak se tedy v podstavě vůči stabilnímu americkému dolaru dařilo ostatním měnám? Úspěšné byly evropské měny. Euro si připsalo 4,4 %, na něj v podstatě navázaná dánská koruna se může dokonce pyšnit ziskem ve výši 4,5 %, a byla tak nejúspěšnější měnou z vyspělých zemí. O zhruba tři procenta si polepšil švýcarský frank, zhodnocení britské libry činilo 1,6 %. Na druhé straně nejhorší výkonnost ze skupiny hlavních měn zaznamenal jihoafrický rand, který odepsal téměř 20 % své hodnoty, znehodnocení japonského jenu přesáhlo 17 %. Dvouciferné ztráty zaznamenal ještě australský dolar a brazilský real. Pohled na středoevropský region ukázal, že se dařilo polskému zlotému i maďarskému forintu (shodně zhruba +2,6 %). Kvůli zásahu ČNB samozřejmě česká koruna oslabila, ztráta vůči dolaru dosahovala 4,3 %. Pohled na exotické měny ovšem odhalil mnohem výraznější pohyby – somálský šilink zhodnotil proti dolaru o 44,2 %, naopak íránský rial ztratil více než 50 % své hodnoty.

Co lze očekávat v letošním roce? Pohled na průzkum agentury Bloomberg ukazuje, že většina trhu očekává, že euro vůči dolaru sestoupí ze současných maxim, v ročním horizontu trh v průměru předpokládá kurz 1,28 USD/EUR. Prognóza ekonomů Société Générale je ještě agresivnější, když na konci letošního roku očekávají kurz kolem 1,25 USD/EUR. V oslabujícím trendu by měl pokračovat japonský jen, slabší by měl být i švýcarský frank. Naopak mírné zhodnocení se předpokládá u britské libry.

Událostí loňského roku na domácím devizovém trhu byla listopadová intervence centrální banky

Vývoj kurzu české měny proti euru byl po většinu roku 2013 relativně klidný. Po první polovinu loňského roku se koruna pohybovala v lehce oslabujícím trendu – z hodnot těsně nad 25,00 CZK/EUR na počátku roku se kurz postupně dostal k úrovni 26,00 CZK/EUR, kterou několikrát otestoval. Za tímto oslabováním koruny stál trend snižující se inflace, který vedl centrální banku k verbálním intervencím proti české měně. Již od srpna se pak na bankovní radě hlasovalo o použití přímých intervencí na trhu jako měnověpolitického nástroje.

Sílící dezinflační tendence a růst hrozby deflační spirály nakonec vedly k tomu, že centrální banka na svém listopadovém zasedání použití devizových intervencí schválila. Po více než měsíci od intervence je zřejmé, že cílování kurzu koruny kolem úrovně 27,00 CZK/EUR, jak po posledním zasedání centrální banka oznámila, vůbec neznamená, že by byl kurz fixní na této úrovni. Postupem času se ukázalo, že centrální banka bude bránit posílení koruny pod zmiňovaných 27,00 CZK/EUR. Nad touto úrovní se i podle následných prohlášení centrálních bankéřů bude koruna pohybovat tržně bez omezení.

V pointervenčním období koruna ztratila další zhruba tři procenta, když kurz testoval v předvánočním období hladinu 27,70 CZK/EUR. Co stálo za pokračujícím oslabováním české měny? Nepřímo se jednalo o důsledek intervence, kdy centrální banka skoupila na trhu eura v objemu přes 7 mld. EUR. Přirozená zásobárna eur – exportéři – mají své devizové příjmy z určité části měnově zajištěné, nová eura vygenerují až postupem času. Dalším vysvětlením mohou být obavy, zda skutečně intervence a kvůli tomu slabší koruna zabrání tomu, aby v lednu nebyl zaznamenán meziroční pokles spotřebitelských cen. Lednové číslo bude zveřejněno počátkem února a bezesporu bude významnou determinantou kurzu koruny.

widgety

Oslabující trend nad cíl centrální banky je podle našeho názoru ze střednědobého pohledu přestřelením, fundamentálně není ospravedlnitelné, aby trend oslabující koruny pokračoval. Při pohledu na rovnovážný kurz lze konstatovat, že díky zásahu ČNB je koruna aktuálně (při kurzu 27,40 CZK/EUR) podhodnocená o téměř deset procent. Již během prvního pololetí letošního roku očekáváme posílení koruny směrem ke 27,00 CZK/EUR a jeho stabilizaci nad touto úrovní a tedy částečnou eliminaci zmíněné podhodnocenosti. To se bude dít v případě, že se bude naplňovat inflační prognóza ČNB. Rizikem je ovšem to, že inflace bude ve srovnání s prognózou centrální banky nižší, což by se projevilo v neochotě koruny posilovat směrem ke 27,00 CZK/EUR.

Spekulace ohledně dalších kroků ČNB či tzv. exit strategie začnou být aktuálnější v průběhu druhé poloviny tohoto roku – to bude také možnost začít hodnotit prvotní účinky kroku ČNB.