Euro proti dolaru zahájilo rok 2014 sestupem z více než dvouletého maxima

Během prvních dvou pracovních dnů nového roku euro vůči dolaru ztratilo více než procento své hodnoty

Zprávy a události

Americký ISM index z New Yorku v prosinci klesl na 63,8 bodu z listopadových 69,5 bodu.

Peněžní zásoba v eurozóně měřená agregátem M3 nepatrně zrychlila meziroční přírůstek z říjnových 1,4 % na 1,5 % y/y v listopadu. Výsledek byl v souladu s tržním očekáváním. 

Maďarská míra nezaměstnanosti zaznamenala v listopadu nečekaný a výrazný pokles na 9,3 % z předchozích 9,8 %. Trh přitom čekal stagnaci na říjnové hodnotě.

Euro proti dolaru zahájilo rok 2014 sestupem z více než dvouletého maxima

Během prvních dvou pracovních dnů nového roku euro vůči dolaru ztratilo více než procento své hodnoty. Zatímco v předsilvestrovských dnech kurz ještě atakoval úroveň 1,38 (27. prosince se kurz krátce dostal přes 1,3850 USD/EUR), což představovalo nejsilnější eurovou hodnotu od listopadu 2011, v závěru minulého týdne se již kurz nacházel pod 1,3650 USD/EUR

Vzhledem  k fundamentům  se kurz eura vůči dolaru jeví jako silně nadhodnocený, když americká ekonomika vloni rostla výrazně rychleji než evropská (podle prognóz SG si vloni americké hospodářství polepšilo o 1,7 %, naopak evropská ekonomika o 0,4 % poklesla). Relativně slabý dolar byl tak zejména důsledkem politiky americké centrální banky (kvantitativní uvolňování). V letošním roce se růstový diferenciál ve prospěch americké ekonomiky zřejmě ještě zvýší (+2,9 % versus +0,6 %). To potvrdila i v minulém týdnu zveřejněná data evropských PMI a amerických ISM indexů průmyslové aktivity. Navíc Fed již na konci loňského roku zahájil ústup od programu kvantitativního uvolňování. Naopak ECB v závěru roku 2013 svou měnovou politiku dále uvolnila snížením své měnověpolitické sazby na 0,25 % a zůstává otevřenou otázkou, zda bude další uvolnění potřeba a jaký nástroj bude použit. Páteční měnový přehled za listopad poukázal na historicky nejhlubší meziroční propad objemu půjček poskytnutých soukromému sektoru (-2,3 % y/y po říjnových –2,2 % y/y). Vše by tedy mělo směřovat k letošnímu silnějšímu dolaru/slabšímu euru.

Tento týden bude bohatý na čerstvé ukazatele, které by měly potvrdit výše uvedený příběh vyšší hospodářské dynamiky v USA ve srovnání s Evropou. To, co v minulém týdnu potvrdily evropské PMI a americké ISM indexy z průmyslu, by měly zdokumentovat i analogické indikátory ze sektoru služeb, které budou zveřejněny dnes. Klíčovou událostí týdne na evropském kontinentu bude čtvrteční zasedání ECB. Po nedávném snížení úrokových sazeb na historicky nejnižších 0,25 % se další změna v tuto chvíli neočekává. Prezident Draghi však zřejmě bude volit holubičí tón vzhledem k přetrvávajícím deflačním hrozbám, silnému euru a fragmentovaným finančním trhům v eurozóně. Na tom zřejmě nic nezmění ani očekávaná lepší německá data z listopadového průmyslu a podnikových objednávek. Povzbudivá data potvrzující nedávný krok FOMC zahájit „tapering“ by měl přinést páteční report z amerického trhu práce za prosinec. Ekonomové Société Générale očekávají silnou tvorbu pracovních míst ve výši 225 tisíc; míra nezaměstnanosti by měla dále klesnout z listopadových 7,0 % na 6,9 %.

Kurz koruny se v novém roce vrátil k předvánočním úrovním

Během prvních dvou pracovních dnů nového roku ztratila česká koruna vůči euru zhruba tři čtvrtiny procenta. Z letošních zahajovacích úrovní u 27,30 CZK/EUR se kurz dostal nad 27,50. Kurz se tak vrátil v podstatě na úroveň z první poloviny prosince. Jeho druhá polovina byla poznamenána nízkou likviditou na trhu, která vedla nejevě k oslabení české měny krátce dokonce nad 27,70 CZK/EUR a následnému posílení k 27,30 CZK/EUR v samotném závěru loňského roku.

Ze střednědobého pohledu je podle našeho názoru koruna příliš slabá. Oslabující trend nad cíl centrální banky (držet kurz koruny vůči euru kolem 27 CZK/EUR) je podle našeho názoru ze střednědobého pohledu přestřelením, fundamentálně není ospravedlnitelné, aby trend znehodnocující koruny pokračoval. Při pohledu na rovnovážný kurz lze konstatovat, že díky zásahu ČNB je koruna aktuálně (při kurzu 27,50 CZK/EUR) podhodnocená o téměř deset procent. Již během prvního pololetí letošního roku očekáváme posílení koruny směrem ke 27,00 CZK/EUR a jeho stabilizaci nad touto úrovní a tedy částečnou eliminaci zmíněné podhodnocenosti. To se bude dít v případě, že se bude naplňovat inflační prognóza ČNB. Rizikem je ovšem to, že inflace bude ve srovnání s prognózou centrální banky nižší, což by se projevilo v neochotě koruny posilovat směrem ke 27,00 CZK/EUR.

Tento týden přinese celou řadu důležitých ekonomických dat. Data z reálné ekonomiky za listopad by měla potvrdit pokračující oživování českého hospodářství, když čekáme meziměsíční vzestupy průmyslové výroby a exportů ruku v ruce s růstem německého průmyslu. Polepšit by si měly i listopadové maloobchodní tržby povzbuzené intervencí ČNB a snahou spotřebitelů nakoupit statky z dovozu ještě před tím, než se v jejich cenách promítne slabší koruna. Na trhu práce se dočkáme vzestupu míry nezaměstnanosti, nicméně to bude téměř výlučně záležitostí nepříznivých sezónních faktorů.

Z pohledu centrální banky a kurzu koruny budou zajímavá i prosincová inflační data (i když asi ne tak, jako ta lednová, která budou publikována počátkem února). Za prosinec očekáváme, že se ceny oproti předchozímu měsíci v průměru zvýší o 0,3 %, meziroční inflace by se pak měla posunout nahoru na 1,3 % z listopadových 1,1 % y/y. Opětovná decelerace meziroční inflace se pak vrátí právě v lednu. Meziroční korigovaná inflace by se měla i v prosinci držet v červených číslech (-0,5 % v prosinci po –0,6 % v listopadu), do černých čísel by se měla dostat v první polovině letošního roku, když hlavním proinflačním faktorem je slabší koruna. Samozřejmě, že nižší inflační vývoj ve srovnání s předpoklady ČNB by znamenal (dočasné) tlaky na další oslabení koruny.