Euro proti dolaru připisovalo maxima, koruna měla špatný týden

Zatímco euro proti dolaru dosáhlo téměř na devítiměsíční maximum, koruna byla nejhorší měnou ve středoevropském regionu.

Zprávy a události

Americký akciový index SP500 se vyšplhal na nové historické maximum

Euro proti dolaru na téměř devítiměsíčním maximu

Vývoj na trhu eura s dolarem byl v minulém týdnu poněkud překvapivý. Zatímco v předchozích týdnech euro proti dolaru posilovalo kvůli tomu, že americkou měnu srážela nejistota související s politickým patem ohledně návrhu federálního rozpočtu na nový fiskální rok a navýšení dluhového stropu, v průběhu minulého týdne dolar nadále oslaboval navzdory tomu, že dohoda na politické scéně byla uzavřena a státní zaměstnanci se vrátili do práce. Kurz eura vůči dolaru tak v průběhu páteční seance atakoval poprvé od počátku února hladinu 1,3700 USD/EUR.

Naopak trhy vyhodnotily dohodu amerických politiků nikoliv jako řešení problému ale pouze jeho odsunutí. To znamená, že v této situaci zřejmě americká centrální banka nezmění svou politiku kvantitativního uvolňování a počátek jejího konce to spíše odsune dále do budoucna. Dolaru pak ani nepomohla ani čtvrteční zpráva, že čínská ratingová agentura Dagong snížila Spojeným států rating.

Nadcházející týden bude bezesporu z fundamentálního pohledu zajímavý. Ze Spojených států se totiž postupně dočkáme makroekonomických dat, které nebyly v první polovině října kvůli zavřeným státním úřadům zveřejněny. Již zítra se dočkáme důležitých čísel z amerického trhu práce za září. Očekávání ekonomů SG jsou poměrně optimistická. Zatímco v srpnu americká ekonomika vytvořila pouze 169 tisíc nových pracovních míst a konsensus za září ukazuje na 180 tisíc, naši kolegové očekávají 140 tisíc nových pracovních míst. Zároveň by podle jejich předpovědi mělo dojí ke snížení míry nezaměstnanosti na 7,1 % z předchozích 7,3 %. Takovýto výsledek by bezesporu opětovně vyvolal otázku, zda skutečně začne Fed od své politiky kvantitativního uvolňování ustupovat až někdy v průběhu příštího roku. Data budou důležitá i z pohledu ECB. Pokud by jejich publikace nevedla ke korekci eura ze současných silných úrovní, začne se zvyšovat pravděpodobnost verbální intervence ze strany ECB. Následně lze očekávat velmi holubičí vyznění tiskové konference po zasedání ECB, které se uskuteční 7. listopadu. Z tohoto pohledu budou zajímavá i předběžná data PMI indexů aktivity za říjen, která budou za velké evropské země publikována ve čtvrtek. Očekávání jsou smíšená a potvrzují, že ožívání evropské ekonomiky bude hodně kostrbaté. Ve čtvrtek a v pátek pak budou zraky investorů směřovat k summitu EU, kde se očekává posun v přípravě bankovní unie.

Koruna nejhorší měnou týdne ve střední Evropě

Minulý týden byl na středoevropských devizových trzích ve znamení odpoutání se od globálního vývoje. Zatímco v předchozích týdnech měny v regionu posilovaly a atakovaly mnohaměsíční maxima ruku v ruce s tím, jak euro proti dolaru stoupalo, v minulém týdnu se vazba přerušila a jednotlivé měny si žily svým životem. Zatímco maďarský forint si v celotýdenním hodnocení polepšil o zhruba třetinu procenta zejména díky lepší výkonnosti ve druhé polovině týdne, polský zlotý posiloval zejména v první polovině týdne, kdy si připisovat až tři čtvrtiny procenta. Po korekci průběhu páteční seance své celotýdenní zisky zredukoval na 0,3 %. To čeká koruna se vyvíjela úplně opačným směrem. Během prvních dvou obchodních dnů se kurz ještě držel stabilní těsně nad hladinou 25,50 CZK/EUR, ve druhé polovině týdne však byl patrný oslabující trend na tuzemské měně, který pokračoval i v průběhu pátečního obchodního dne. To se kurz postupně dostal dokonce nad 25,80 CZK/EUR, což znamenalo týdenní ztrátu koruny vůči euru převyšující 1,1 %.

Oproti předchozím týdnům začínají kurz koruny opětovně ovlivňovat spíše tuzemské faktory. V průběhu týdne zveřejněný komentář centrálního bankéře L. Lízala opět upozornil na to, že v situaci nulových úrokových sazeb je měnový kurz tím nástrojem, která hodlá ČNB v případě potřeby použít. Citlivost na tato slova je samozřejmě výraznější v situaci, kdy se kurz nachází na silnější úrovni ve srovnání s předpokladem centrální banky. Trh též začal vnímat informaci, která proběhla informačními agenturami, totiž že Španělská Telefonica hodlá prodat svůj majoritní podíl v Telefonice CR, kde je významným zájemcem tuzemská finanční skupina PPF. Podle současné tržní kapitalizace se jedná o objem cca 2,7 mld. EUR. To by znamenalo výrazně negativní FDI s možným dopadem do kurzu koruny.

Očekáváme, že uvedené faktory budou na trh působit i v průběhu nadcházejícího týdne, což by mělo vytvářet tlaky na pokračující oslabování koruny. Dá se předpokládat, že tento týden přinese komentáře dalších centrálních bankéřů. Ti čelí dilematu. Na straně jedné se zlepšují indikátory z reálné ekonomiky potvrzující, že recese je za námi. Na straně druhé je stále zřetelnější, že dezinflační trend zesiluje a v průběhu prvního čtvrtletí bude ČNB s velkou pravděpodobností čelit meziročnímu poklesu spotřebitelských cen. Pro některé centrální bankéře to může být silným impulsem pro nějakou formu verbálních intervencí. Mezi centrálními bankéři se ovšem objevuje i názor, že tento vývoj nepředstavuje deflační nebezpečí a naopak snížení cen (zejména elektrické energie) bude mít pozitivní dopad na spotřebu domácností. Na posledních dvou zasedání bankovní rady se o využití přímých intervencí proti koruně hlasovalo, většina se ale prozatím nenašla. S tím, jak se bude zasedání blížit (uskuteční se 7. listopadu) bude narůstat i nervozita trhu z toho, že ČNB reálně zaintervenuje, případně stanoví mez, pod kterou kurz nepustí (floor) či uvede přímo pásmo, kde by ráda kurz viděla (band). I když to není náš hlavní scénář, my se domníváme, že riziko deflační spirály není velké, trh se může této varianty obávat.