Euro proti dolaru na devítiletém minimu

Společná evropská měna po převážnou většinu minulého týdne ztrácela.

Zprávy a události

Počet nově vytvořených pracovním míst v USA dosáhl v prosinci 252 tisíc, což byl výsledek nad průměrným tržním očekáváním (ve výši 240 tisíc). Navíc byla o 50 tisíc k lepšímu revidována data za předchozí dva měsíce. ● Míra nezaměstnanosti v USA klesla z listopadových 5,6 % na 5,4 % za prosinec. Tržní konsensus počítal s poklesem pouze na 7,5 %. ● Zklamání přinesly průměrné hodinové výdělky, které se během prosince snížily o 0,2 % m/m, když trh naopak počítal s jejich vzestupem o 0,2 % m/m.

Německá průmyslová výroba zaznamenala za listopad pokles o 0,1 % m/m navzdory očekávánému vzestupu o 0,3 %. V meziročním vyjádření byl vykázán pokles o 0,5 % po říjnovém růstu ve výši 1,2 %. ● Bilance německého zahraničního obchodu vykázala za listopad přebytek 18,6 mld. EUR po říjnovém aktivu 22,5 mld. EUR. Jednalo se o zklamání, trh čekal +23,0 mld. EUR. Výrazný propad zaznamenaly exporty (-2,1 % oproti očekávaným  1,0 % m/m), naopak dovozy rostly rychleji (o 1,5 % oproti předpokládaným 0,5 % m/m).

Francouzská průmyslová výroba za listopad zklamala meziměsíčním poklesem o 0,6 % m/m, když tržní konsensus ukazoval na vzestup o 0,4 % m/m. Meziročně byl prohlouben pokles z říjnových –0,9 % na –2,6 % y/y za listopad.

Spotřebitelské ceny v Česku během prosince poklesly o 0,1 % m/m, zatímco analytici čekali, že se nezmění. Meziroční růstová dynamika spotřebitelských cen tak dosáhla pouhých 0,1 % y/y. V listopadu to bylo ještě 0,6 %. ● Výsledek českého HDP za Q3 14 byl potvrzen na dříve uváděných 0,4 % q/q, respektive 2,4 % y/y. ● Míra nezaměstnanosti v prosinci vzrostla v souladu s očekáváním na 7,5 % z listopadových 7,1 %. ● Česká průmyslová produkce v listopadu poklesla o 0,4 % y/y po říjnovém vzestupu o 3,2 % y/y. Tržní konsensus počítal se stagnací. ● Meziroční růst stavební výroby mírně zpomalil z říjnových 2,4 % na listopadových 2,0 % y/y.

Zatímco na jeho počátku se kurz nacházel v okolí hladiny 1,1950 USD/EUR, ve druhé polovině týdne již atakoval hodnoty o dva centy níže. Závěr týdne přeci jen přinesl určitou korekci eurových ztát. Nakonec tak euro zakončilo minulý týden na hodnotě 1,1842, což znamená týdenní ztrátu cca 1,3 %.

Euro doplácí na zintenzivňující deflační tendence a očekávání, že na ně bude muset ECB zareagovat. Poprvé od října 2009 byl za prosinec 2014 zaznamenán za eurozónu meziroční pokles spotřebitelských cen, a to o 0,2 % y/y. Hlavním důvodem jsou nižší ceny energií v souvislosti s klesající cenou ropy a ceny potravin. Na druhou stranu jádrová inflace se posunula mírně výše (z listopadových 0,7 % na prosincových 0,8 %). K tomu se přidaly i horší zprávy z reálné ekonomiky – zklamaly listopadové průmyslové objednávky i průmyslová výroba z Německa, za očekáváním zaostal i prosincový indikátor důvěry v ekonomiku za eurozónu. Příznivé zprávy pro evropské výrobce v podobě nižších cen ropy či slabší kurz eura zatím nedokáží vykompenzovat obavy související se situací kolem Ruska či vnitřními problémy eurozóny. Na trhu tak sílí očekávání, že ECB bude muset svou měnovou politiku dále uvolnit. Vzhledem k tomu, že úrokové sazby v eurozóně již více snížit nelze, dočkáme se nějaké další formy nestandardního opatření. Aktuálně se jako o nejpravděpodobnější variantě hovoří o tom, že by ECB v rámci programu kvantitativního uvolňování začala nakupovat i státní dluhopisy zemí eurozóny.

Dolar podporuje solidní růstová dynamika americké ekonomiky, což vyvolává očekávání, že americká centrální banka začne v polovině letošního roku se zvyšováním úrokových sazeb. Již na prosincovém zasedání změnil Fed svou rétoriku, když změnil formulaci, že úrokové sazby zůstanou beze změny po významně dlouhé období za větu, že Fed může být se zahájením procesu normalizace úrokových sazeb trpělivý. Ze zveřejněného zápisu z tohoto jednání pak vyplynulo, že ke zvyšování úrokových sazeb může dojít i v případě nižší jádrové inflace, pokud budou centrální bankéři přesvědčeni o jejím následném růstu. Závěr týdne přinesl pozitivní čísla z prosincového trhu práce v USA v podobě silné tvorby pracovních míst a poklesu míry nezaměstnanosti. Na druhou stranu za očekáváním skončila statistika o vývoji hodinových výdělků. Právě to se stalo impulsem pro korekci dolarových zisků v závěru minulého týdne.

Klesající ceny ropy ovlivní i americká inflační data. Nicméně jádrová inflace by měla potvrdit vzestup domácí spotřebitelské poptávky zaznamenaný v průběhu Q4 15. To by měla potvrdit i prosincová statistika maloobchodních tržeb. A tento trend by měl pokračovat i s novým rokem, když očekáváme silné lednové sentiment indikátory (Empire Manufacturing průmyslové aktivity z okolí New Yorku či spotřebitelská důvěra University of Michigan). Bohužel data z eurozóny budou i nadále zaostávat. Po zklamání německé průmyslové výroby nelze očekávat, že by výsledek za celou eurozónu oslnil. Ve čtvrtek se dočkáme předběžného výsledku HDP Německa za celý loňský rok, který by měl ukázat na velmi solidních 1,5 %. Celkově by data i nadále měla vyznívat ve prospěch dolaru a na úkor eura.

Poprvé po více než šesti letech je euro za více než 28 CZK

Koruna se v prvním obchodním týdnu nového roku dostala pod poměrně výrazný prodejní tlak a stala se nejhůře se vyvíjející měnou středoevropského regionu. Zatímco po první polovinu minulého týdne se kurz CZK/EUR držel ještě v klidu poblíž hladiny 27,70, v průběhu páteční seance kurz testoval dokonce hladinu 28,10. Krátce se tak dostal až na dosah 28,20 CZK/EUR. Nad úroveň 28,00 CZK/EUR koruna oslabila poprvé za posledních šest let. V celotýdenním hodnocení tak česká měna vůči euru ztratila téměř 1,7 %. Naopak maďarský forint so o zhruba půl procenta polepšil, týdenní zisky polského zlotého dosáhly dokonce jednoho procenta.

Za výlučným oslabením české měny tak stály zejména domácí faktory. Tím nejvýznamnějším je silný desinflační vývoj, který nyní reálně hrozí přejít v deflaci. Meziroční růst spotřebitelských cen v samotném závěru roku zpomalil na pouhých 0,1 % y/y, když ještě v listopadu byly spotřebitelské ceny vyšší o 0,6 % y/y. A podstatné je, že odchylka prosincové inflace od prognózy ČNB dosáhla vysokých 50 bazických bodů (ČNB přepokládala prosincový meziroční růst spotřebitelských cen ve výši 0,6 % y/y). Nutno ovšem podotknout, že odchylka je výlučně způsobena cenami pohonných hmot a potravin a nižším průsakem vyšších spotřebních daní na tabák; korigovaná inflace bez pohonných hmot byla nepatrně výše, než s čím ČNB počítala. Vzhledem k tomu, že eurozóna již v prosinci zaznamenala deflaci, je téměř jisté, že česká lednová inflace bude začínat záporným znaménkem. V červených číslech se pak udrží minimálně po první polovinu letošního roku.

Centrální banka by primárně na nákladové šoky způsobující deflaci reagovat neměla. Oproti situaci před více než rokem je totiž kvantitativně i kvalitativně jiná hodnota růstu. Jednak česká ekonomika roste, jednak je tahounem růstu domácí poptávka (což vidíme v jádrové inflaci, která se nachází u +1 %, před intervencí z listopadu 2013 byla dlouhodobě záporná). Na stále významnější roli domácí poptávky v situaci slábnoucí té zahraniční ukázala jak finální čísla HDP za Q3 14, tak dílčí měsíční indikátory z reálné ekonomiky za listopad.

Během třetího čtvrtletí si česká ekonomika polepšila v reálném vyjádření o 0,4 %, meziročně na tom byla lépe o 2,4 %. Roli tahouna ekonomiky převzala domácí poptávka, když k mezičtvrtletnímu růstu přispěla pozitivně spotřeba domácností i tvorba fixního kapitálu. Naopak většímu ekonomickému rozmachu ve třetím čtvrtletí bránily nižší přebytky zahraničního obchodu a klesající spotřeba vlády. Vyšší spotřebu domácností podporuje lepší situace na domácím trhu práce. Meziroční růst zaměstnanosti dosáhnul podle ČSÚ 0,5 %. Podíl nezaměstnaných dle MPSA sice v prosinci vzrostl na 7,5 % z listopadových 7,1 %, šlo ale výlučně o dopad sezónních faktorů. Za celý rok 2014 se podíl nezaměstnaných snížil o 0,70 procentního bodu.

Fixním investicím pomáhá růst spotřebitelské i podnikatelské důvěry, stabilnější ekonomický výhled a uvolnění fiskální ekonomiky. Tomu odpovídá i nově zveřejněná míra úspor. Ze sektorových účtů vyplývá, že míra úspor ve třetím čtvrtletí loňského roku klesla na nejnižší hodnotu od začátku roku 1999, kdy jsou k dispozici první údaje v této časové řadě. Z korporátního pohledu je klíčový pokračující trend zlepšujících se ziskových marží.

Zvyšující se investiční aktivitu dokumentuje i postupně se zlepšující situace ve stavebním sektoru, naopak sektor průmyslu začíná doplácet na útlum eurozóny respektive Německa, který byl v závěru loňského roku patrný. Listopadová průmyslová výroba v Česku meziročně klesla o 0,4 % (po očištění o kalendářní variace byl ovšem zaznamenán vzestup o 4,7 % y/y). Statistika objednávek pak potvrzuje slabší aktivitu na přelomu roku -  po meziročním nárůstu zakázek o 8,3 % zaznamenaným v říjnu se hodnota objednávek v listopadu zvýšila pouze o 2,6 % y/y. Z toho zakázky ze zahraničí vzrostly pouze o 1,7 %, ty domácí o 4,2 %.

Tento týden přinese další měsíční ekonomické indikátory, které by měly pouze potvrdit to, co přinesl týden uplynulý. Ochotu domácností utrácet potvrdí listopadové maloobchodní tržby, další zesílení deflačních tlaků pak prosincová statistika cen průmyslových výrobců.

Maloobchodní prodeje by v listopadu měly meziměsíčně stagnovat (SWDA), když v předchozím měsíci vzrostly o 1,1 %.  Zvýšit by se měly prodeje aut (+0,5 %), na druhou stranu méně volatilní ostatní maloobchodní prodeje by měly mírně poklesnout o 0,3 %. Spotřebitelská důvěra se v české ekonomice zvyšuje, když se v listopadu dostala do kladných hodnot a v prosinci dále vzrostla na maximum od března 2007. Ochotu utrácet podporuje nízká inflace a konec předchozí fiskální konsolidace (navíc fiskální politika se stává expanzivní s pozitivním dopadem do reálných disponibilních příjmů). Pozitivně též působí zlepšující se trh práce a finanční situace domácností.

widgety

Z pohledu ČNB je pozitivní, že trh na zvyšující se deflační rizika reaguje a koruna oslabuje. Slábnoucí koruna pak bude pomáhat deflační tlaky zmírňovat. Vzhledem k tomu, že je česká ekonomika v zajetí deflačního vývoje v eurozóně, bude důležitou událostí i pro české centrální bankéře zasedání ECB, které se uskuteční 22. ledna. Na tahu je totiž zejména ECB, která může českým centrálním bankéřům usnadnit práci. Zasedání ČNB k měnové politice se pak uskuteční 5. února.

Z pohledu aktualizované technické analýzy se kurz CZK/EUR nachází v důležité fázi testování oblasti mezi 28,10 a 28,20, což je oblast loňského maxima. V případě jejího prolomení by se otevřel prostor pro posun kurzu směrem k hladině technického odporu na 28,35 CZK/EUR. Hladina technické podpory se nachází na 27,75 CZK/EUR.