Euro bylo chvíli na dvouletých maximech

Zatímco nedávno oznámená strategie Fedu docela rychle opustit politiku kvantitativního uvolňování mohla dolaru pomoci získat dříve ztracené pozice, pátek ukázal přesný opak.

Euro se bez jakékoliv silné opory v podobě fundamentů vydalo velmi rychle za hranici 1,38 USD/EUR. Zdolalo nejprve dvouměsíční maxima a v zápětí – krátce po pátečním poledni – bylo dokonce nejsilnější za poslední dva roky. Leč dlouho mu to nevydrželo a kurz eura se odpoledne vrátil téměř tam, kde začínal. Jako věrohodné se proto zdá vysvětlení, které nabídly agentury, a sice že se evropské banky ještě před koncem roku snažily „zásobit“ společnou měnou, aby se tak dostatečně připravily na novinky v oblasti regulace, které mohou znamenat další kapitálové požadavky. Mají totiž před sebou faktický vznik bankovní unie, která přinese společný bankovní dohled, zřejmě i přísnější stress testy, zavedení záchranného mechanismu a společný záchranný fond.A svoji roli nejspíše sehrává i aktuální revize kvality aktiv bank, kterou provádí ECB.

widgety

Páteční euro-rally byla jistě zajímavá a napínavá – zvláště v jinak celkem na informace chudých posledních dnech roku, avšak pro trvalejší posilování eura mnoho důvodů jen tak nenajdeme. Fundamenty nahrávají dolaru, ať už jde o příznivější stav americké ekonomiky, ziskovost tamních firem, tolik očekávanou exit strategii, a v neposlední řadě i vyšší výnosy amerických dluhopisů.

Naproti tomu se eurozóna zatím příliš povzbudivými výsledky pochlubit ještě nemůže, i když šéf ECB v posledním rozhovoru hovořil o povzbuzujících signálech v podobě ekonomického oživení v některých zemích, klesajících rozpočtových deficitech a jiných zlepšeních. Zdůvodňoval tak, proč není třeba znovu snížit již tak rekordně nízké úrokové sazby ECB. Úvahy o tom, že by ECB však mohla znovu uvolnit svoji měnovou politiku, zřejmě jen tak nerozptýlí. Nemusí přitom jít primárně o sazby, ale o další kolo LTRO, které by do systému přineslo novou likviditu. Nová eura, která jen těžko ukončí credit crunch, by třeba mohla napomoci k oslabení společné měny. Ne pro každou exportující zemi v eurozóně není totiž silné euro tak neškodné jako pro Německo.