Názor: To, co Němci nedokázali válečnou cestou, nyní dokážou pomocí "ESM"

Co je to Evropský stabilizační mechanismus? Dotkne se nás nějak? A kolik budeme muset zaplatit?

Evropský stabilizační mechanismus (ESM) je nástupcem Evropského fondu finanční stability (EFSF), který neměl oporu v legislativě. Z tohoto důvodu byl vytvořen fond nový, který má být trvalejšího charakteru. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se k tomu vyjádřil následovně: Jeho účelem je předejít možným právním pochybám a s konečnou platností potvrdit, že není v rozporu s primárním právem Evropské unie, pokud členské státy vytvoří stálý mechanismus, jehož prostřednictvím bude možno poskytnout finanční pomoc členskému státu eurozóny, který bude mít závažné problémy s financováním, a bude tím ohrožena stabilita eurozóny jako celku. Podle něj přispěje smlouva k uklidnění situace na trzích. Není proto podle něj v zájmu žádného státu bránit prohloubení této spolupráce.

Podle tiskového odboru ministerstva zahraničí bude ESM zřízen s kapitálem 700 miliard eur, z čehož 80 miliard bude ve formě splaceného kapitálu, zbylých 620 miliard ve formě záruk. ESM by měl začít fungovat letos v červenci s maximální úvěrovou kapacitou 500 miliard eur do poloviny roku 2013. Poté bude kombinovaná výpůjční kapacita ESM/EFSF navýšena na 700 miliard eur,  uvádí tiskový odbor Ministerstva zahraničí pro Měšec.cz. 

Kritika smlouvy 

Na druhé straně stojí kritici této smlouvy. Jedním z nich je i Jaroslav Brychta, analytik X-Trade Brokers. Schválením ESM ztrácejí členské země eurozóny značnou část vlastní suverenity. Členstvím v ESM se totiž zavazují, že na požádání složí do sedmi dnů v podstatě jakýkoli kapitál, o který je ESM požádá, a dodává: Zatímco v minulosti byla eurozóna vnímána jako relativně neškodné uskupení suverénních států, které se zavázaly k dodržování stejných a relativně rozumných pravidel, po zavedení ESM se z těchto zemí stanou figurky na šachovnici, se kterými si libovolně pohrávají nevolení evropští byrokraté,   upozorňuje Brychta.

Jako další problémy uvádí kritici obrovskou částku ve výši 700 miliard euro, která může být neustále zvyšována, nutnost neodvolatelného plnění závazků a imunita pracovníků této instituce. Vše je uvedeno přehledně ve videu.


Účet za ESM?

Jaký bude pro nás účet za ESM ? Zatím žádný. ESM u nás totiž ani není: Parlament ČR ratifikoval změnu článku 136 Smlouvy o fungování EU, nikoliv vlastní Smlouvu o ESM. ČR není smluvní stranou smlouvy o ESM a nebude se ho zatím účastnit. Nebude tedy do něj ani přispívat. Otázka vstupu do ESM se stane aktuální až po našem vstupu do eurozóny. Pak dosáhnou závazky desítek  a záruky stovek miliard korun: Ten závazek by byl na 40 miliard cash a 310 miliard garancí budoucích plateb, uvedl ministr financí Miroslav Kalousek.

Na jednoho člověka, ať už pracujícího či nepracujícího, dítě či důchodce, to znamená 4000 Kč „cash“ a záruky ve výši 31 000 Kč.  Peníze mají sloužit na podporu zhýralých ekonomik, a to tak, aby byly schopné splácet své dluhy. Jejich dluhopisy však rozhodně nejsou konzervativní investicí a existuje reálná pravděpodobnost, že u nich proběhnou odpisy (vybraným investorům se vrátí jen část hodnoty). Čtěte také: Dluhopisy: současná situace mění konzervativní investici v bezcenný papír

Ekonomové jsou proti

Na toto téma také uskutečnil přednášku klub Reformy, kterého se zúčastnil ekonom Pavel Kohout, Petr Mach a lídr pro finanční trh ze slovenské opoziční strany Svoboda a Solidarita Jozef Kollár. Celou přednášku Josefa Kollára máte ve videu níže. Sám Kollár uvádí, že peníze budou sloužit především na podporu německých a francouzských bank. To, co podle něj Němci nedokázali pomocí armády, zvládnou mírovou cestou prostřednictvím eurovalu. 

Ministr financí USA Timothy Geithner doporučuje cestu vysoké inflace

Bude však 700 miliard stačit? O výši kapitálu ESM bylo rozhodnuto na základě dohody mezi členskými státy eurozóny. Další vývoj krize nelze předvídat, proto nyní nelze říci, zda 700 mld. euro bude stačit. Členské státy věří, že výše kapitálu je dostatečná na to, aby zahájení fungování ESM výrazně přispělo k uklidnění na finančních trzích a přesvědčilo je, že eurozóna je odhodlána pro svoji záchranu učinit cokoliv, uvádí tiskový odbor ministra zahraničí. 

Podle Brychty se však jedná o kapku v moři:  Kapka v moři to určitě bude. Eurozóně by náš příspěvek vystačil sotva na pár dnů. Tohle však není nejdůležitější argument k tomu, proč ESM odmítnout. Tím hlavní argumentem je naprostá nesystémovost a skutečnost, že ESM bude pouze prodlužovat agónii, do které se Evropa postupně dostává, uvádí Brychta. 

Zajímavé řešení současné krize navrhuje americký ministr financí Timothy Geithner. Ten podle Kollára navrhuje, aby se peníze ze stabilizačního fondu využily k nákupu dluhopisů těchto problémových zemí. Nakoupené dluhopisy by se vložily jako zástava Evropské centrální bance, která by získala nových 700 miliard. Za ně by nakoupila dluhopisy a zase je vložila do zástavy ECB. V podstatě by došlo k vytváření peněz bez opory o nějakou reálnou hodnotu. „Geniální řešení“ amerického ministra financí, může vést k výraznému nárůstu měnové báze a inflace. Čtěte také: Může opět nastat hyperinflace? 

Závěr

Česko zatím v eurozóně není a není tedy ani členem ESM. Se vstupem do eurozóny se ale členem ESM stáváme. Existence stabilizačního mechanismu by pro nás proto měla být zásadním argumentem, proč do eurozóny nevstupovat a společnou měnu odmítnout, uvedl Brychta.

Dokonalým příkladem je situace v Řecku, kde se ani po pěti letech nedaří ekonomiku dostat z hluboké deprese. Pokud by Řecko vystoupilo z eurozóny již v době, kdy bylo zřejmé, že se potápí ke dnu, prošlo by si bolestivou krizí, která by ale byla relativně krátká a země by dnes měla s drachmou zpět i svou ztracenou konkurenceschop­nost. Tento nezbytný proces bude ESM pouze oddalovat a Evropa ztratí dlouhá léta s vysokou nezaměstnaností a stagnující ekonomikou, dodává Brychta. 

Bohužel současné rozložení poslanecké sněmovny je takové, že neexistuje žádná významná síla, která by bránila přijetí eura. Ministr financí Miroslav Kalousek oznámil, že by byl rád, kdyby se České republika přidružila do spolku zemí platících eurem. Čtěte také: EU věří Češi méně než Řekové

Otázky ohledně ESM byly také zaslány na tiskové oddělení ODS a TOP 09. Od TOP 09 nám přišly odpovědi od ministerstva zahraničí, ODS se nevyjádřila.

Anketa

Přežije euro příštích pět let?

23 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 26. 9. 2012 1:39