ECB v červnu asi uvolní měnové kohouty, otázka zní jak?

Evropská centrální banka je připravena “jednat na příštím zasedání”. Takto konkrétně se centrální bankéři málo kdy vyjadřují. Zdá se, že velká část vedení ECB je znepokojena kombinací velice nízké inflace a silného eura.

Poslední prognóza ukázala, že inflace zůstane hluboko pod cílem minimálně do konce roku 2016. A i tento inflační výhled nakonec bude v červnové prognóze pravděpodobně přepsán dolů.


Zdá se, že další uvolnění měnových šroubů je tedy na spadnutí a ECB od něj v červnu nemůže moc věcí odradit. Pokud by po takto silném slovním závazku a s nižší inflační prognózou v ruce družina Maria Draghiho dál přešlapovala na místě, katapultovala by pravděpodobně euro k výrazně silnějším hodnotám. Proč tedy ECB nakonec neuvolnila měnové šrouby již dnes?


Bývá dobrým zvykem centrálních bankéřů počkat si s rozhodnutím na novou prognózu. ECB by po sérii výzev k uvolněnější měnové politice ze strany Paříže, Mezinárodního měnového fondu i OECD mohla chtít demonstrovat svoji nezávislost a nejednat pod okamžitým tlakem. A v neposlední řadě pravděpodobně ještě uvnitř ECB nepanuje úplná shoda na tom, co vlastně udělat?Zatím pravděpodobně nedozrál čas na velká opatření typu kvantitativního uvolňování. Ta sice mohou být relativně účinná, ale jsou spojená s řadou implementačních problémů – v jaké proporci nakupovat vládní dluhopisy, popřípadě na jaké druhy ABS se na fragmentovaném evropském trhu zaměřit? Pravděpodobnější bude zatím nasazení lehčích zbraní – snížení základní sazby o 10–15 bps (depozitní sazby do lehkého záporu) + zastavení sterilizace některých programů ECB. ECB těmito opatřeními bude primárně cílit proti silnému euru, kterému president Draghi věnoval na tiskové konferenci poměrně hodně času. Současně si tím bude kupovat čas a doufat, že na komplikovanější opatření typu QE nakonec nedojde. I super-jestřáb Jens Weidmann z německé Bundesbanky v uplynulých měsících přiznal, že nejlepší zbraní proti silnému euru je pravděpodobně záporná depozitní sazba. Větší akce typu kvantitativního uvolňování se mohou na stůl dostat ještě se zářijovou prognózou. Později jejich pravděpodobnost bude klesat s tím, jak inflace začne opatrně narůstat.

  Pokud by se ECB odhodlala k nastartování přímého tisku peněz do ekonomiky, ČNB by s utažením měnových kohoutů rozhodně nespěchala. Načasovat konec intervencí do chvíle, kdy ECB bude na trh posílat nová eura by nebylo nejšťastnější. Korunu by to jednoduše pobídlo ke skokovým ziskům, které si nikdo v ČNB nepřeje.