ECB toho mnoho měnit nebude, trhy si počkají na zítřejší payrolls

Portugalská vládní krize a vojenský puč v Egyptě na sebe strhly sice krátkodobě pozornost globálních trhů, avšak ta se pozvolna opět přesouvá k nejvyspělejším ekonomikám.

Připomeňme, že vrcholem týdne (který si my ale neužijeme) budou nepochybně v pátek zveřejněné americké statistiky z trhu práce, jimž předchází zasedání centrálních bank v Evropě. Po včerejším snížení úrokových sazeb ze strany polské NBP, by dnes při americkém svátku mělo vyniknout rozhodování bankovních rad dvou klíčových institucí v západní Evropě. Vedle Bank of England, která bude poprvé jednat pod vedením kanadského guvernéra, bude zasedat i ECB.

Po pravdě řečeno od jejího zasedání zřejmě tentokrát nelze nic moc očekávat. Makroekonomicky vzato se situace v eurozóně začíná stabilizovat, což na počátku měsíce ukázaly jak indexy podnikatelských nálad, tak např. inflační data. V meziročním srovnání totiž inflace začala růst a především se zvedat z úrovně blízké 1 %, která reálně hrozila tím, že se ECB uchýlí k dalším expanzivním akcím. Takto si prezident ECB zřejmě vystačí s poselstvím, které bude trhům říkat, že expanzivní politika zde bude tak dlouho, jak to bude zapotřebí. ECB se tak tímto “v před hledícím” závazkem bude chtít přiblížit politice Fedu, byť v jejím podání to nebude tak explicitní. Otázkou pak je, zdali tato (soft) forma holubičí rétoriky postačí k tomu, aby přestaly rychle růst tržní úrokové sazby v eurozóně, jež jsou jednak nuceny následovat růst dolarových sazeb a jednak svou negativní úlohu začíná opět sehrávat politická nestabilita na periferii měnové unie – konkrétně v Portugalsku a Řecku.