ECB tento týden rozšíří program kvantitativního uvolňování

ECB zřejmě na svém čtvrtečním zasedání prodlouží program kvantitativního uvolňování. Podle našeho názoru top bude o šest měsíců s tím, že ho bude uplatňovat minimálně do září 2017.

Zároveň budou upraveny limity pro nákupy dluhopisů ze strany ECB. Euroskupina v pátek projedná pokroky v řeckém programu a fiskální situaci v Portugalsku a Španělsku. Postupně publikovaná data červencové průmyslové výroby z Německa, Francie a Španělska by měla vyústit v růst produkce celé eurozóny o 0,3 % m/m. Německému číslu by měla předcházet silná data červencových průmyslových objednávek. ISM index aktivity z amerického sektoru služeb by měl za srpen de facto stagnovat, když čekáme 55,3 bodu po červencových 55,5 bodu. Celá série makroekonomických dat přijde tento týden z domova. Data z reálné ekonomky za červenec (průmysl, stavebnictví, exporty, maloobchodní tržby) budou silně negativně ovlivněna o tři dny nižším počtem pracovních dnů a celozávodními dovolenými. Srpnová inflace by měla zrychlit na 0,7 % z 0,5 % v červenci.

Aktivita v evropském sektoru služeb zůstává vysoká

Událostí uplynulého týdne bylo pro finanční trhy páteční publikování statistik z amerického trhu práce za srpen. Američtí centrální bankéři na konferenci v Jackson Hole trhy optimisticky navnadili a během celého týdne se tento optimismus transponoval do posilujícího dolaru vůči euru. Zatímco na počátku týdne se kurz nacházel na hladině 1,1200 USD/EUR, v jeho polovině byla několikrát testována úroveň 1,1130 USD/EUR. Bohužel se očekávání investorů nenaplnila. Již čtvrteční pád ISM indexu srpnové průmyslové aktivity pod úroveň 50 bodů znamenal výprodejní vlnu na dolaru. Druhá pak přišla v pátek odpoledne. Počet nově vytvořených pracovních míst v USA za srpen zaostal za očekáváním. Navíc ani neklesla míra nezaměstnanosti, jak se očekávalo. A za konsensem zůstala i dynamika průměrných hodinových výdělků. Trhy tak mohou na zářijové zvýšení sazeb zapomenout. V první reakci kurz vystřelil až téměř k 1,1280 USD/EUR, velmi rychle se ovšem vrátil k 1,1200 USD/EUR. Přes určitou volatilitu v průběhu minulého týdne tak nakonec kurz v celotýdenním hodnocení skončil beze změny.

Úvod týden přinese sérii srpnových evropských PMI monitorujících aktivity v sektoru služeb v klíčových zemích eurozóny i měnové oblasti jako celku. Zatímco u dat za Německo a Francii se bude jednat o zpřesnění již publikovaných předběžných odhadů, kde se žádné překvapení neočekává, zajímavá budou nová čísla z Itálie a Španělska. Na rozdíl od průmyslu by italský sektoru služeb měl zaznamenat zlepšení a PMI by se tak měl vyšplhat na šestiměsíční maximum. Naopak u Španělska očekáváme pokračování postupně klesajících hodnot PMI. Data by měla potvrdit, že i sektor služeb byl v letních měsících silný a nijak ho nerozhodil výsledek britského referenda. Zářijový Sentix indikátor důvěry investorů v eurozóně by měl dokonce zaznamenat solidní zlepšení. Celkově by data měla být konzistentní s růstem ekonomiky eurozóny během Q3 16 o 0,4 % q/q.

Zlotý doplácí na obavy ze snížení ratingu

Poraženým minulého týdne byl na středoevropských devizových trzích polský zlotý, který vůči euru odepsal více než jeden a půl procenta. Znehodnocení maďarského forintu bylo mnohem mírnější, když nedosáhlo ani půl procenta. Relativně nejlépe tak za uplynulý týden vyšla česká koruna. Její kurz se vůči euru v podstatě nepohnul a zůstal přilepen k úrovni kurzového závazku. Polské měně ublížilo negativní hodnocení základních parametrů návrhu státního rozpočtu na příští rok ze strany ratingové agentury Fitch a šířící se spekulace, že by ratingová agentura Moody‘s mohla koncem tohoto týdne snížit Polsku rating. Z externích faktorů nepomáhaly ani obavy, že by Fed mohl na zářijovém zasedání zvýšit sazby. Nicméně to je po pátečních číslech z amerického trhu práce zřejmě pasé.

Růst české ekonomiky během druhého čtvrtletí byl v pátek ráno potvrzen na 0,9 % q/q, jak ukazoval dříve zveřejněný odhad. Meziroční růst zpomalil z 3,0 % y/y v Q1 16 na 2,6 % o kvartál později. Oproti rychlému odhadu se jednalo o vylepšení o desetinu procentního bodu. Z hlediska struktury překvapily zejména silné exporty. Českou ekonomiku táhl ve druhém čtvrtletí automobilový sektor. Silná poptávka ze zahraničí se podepsala na vysokých exportech i produkci tohoto odvětví. Čisté exporty byly v Q2 hlavním tahounem růstu (příspěvek k meziročnímu růstu 2,5 procentního bodu). Ekonomice též pomohla spotřeba domácností (příspěvek 0,8 %) jako výsledek zvyšující se zaměstnanosti i růstu mezd. Nicméně oproti očekáváním byla slabší, což takto komentovala i ČNB. Investiční aktivita se na výkonu ekonomiky podepsala podle očekávání negativně. To souvisí zejména s poklesem stavebních investic – pomalý náběh nového programového období evropských fondů a problémy s EIA u nejvýznamnějších infrastrukturních projektů.

Ve výhledu se dá očekávat, že příspěvek čistých exportů již ve zbytku roku tak bombastický nebude. Koneckonců slabý červencový i srpnový PMI průmyslové aktivity a červencové propady ve výrobě automobilů to jednoznačně dokumentují. Břímě tahouna ekonomiky tak zůstane na spotřebě domácností, což by ve světle rekordní zaměstnanosti a růstu mezd neměl být problém. A vidět to je na daňových příjmech státního rozpočtu (zejména přímých daní). Letošní celoroční růst české ekonomiky se tak bude pohybovat kolem 2,5 % po loňských 4,6 %.

Červencová česká data budou hodně slabá

Tento týden přinese celou řadu zajímavých makroekonomických indikátorů z české ekonomiky. Ty budou mít jeden společný jmenovatel – na první pohled se bude jednat o téměř katastrofická data. Důvodem budou zejména kalendářní variace. Konstelace svátků byla totiž taková, že měl letošní červenec o tři pracovní dny méně než ten loňský. Nicméně ani po očištění o tento efekt data příliš neoslní, červencové zpomalení totiž bylo patrné i na západoevropských datech.

Výrazný propad (o 7,4 % y/y) zřejmě zaznamenala v červenci průmyslová výroba. Kromě zmíněných kalendářních variací se na nepříznivém výsledku podepsaly i celozávodní dovolené jako například ve Škodě Auto. Koneckonců červencový propad PMI pod 50 bodů poprvé za poslední více než tři roky i dramatický propad ve výrobě automobilů hovoří za své. Vzhledem k tomu, že automobily představují významný exportní artikl, uvidíme významné poklesy i u exportní aktivity. Výsledkem bude nižší přebytek zahraničního obchodu. Hluboký dvouciferný propad zřejmě vykáže i červencová stavební produkce. Nicméně na trhu práce by uvedené dočasné faktory být vidět neměly. Navzdory přílivu čerstvých absolventů na trh očekáváme stagnaci míry srpnové nezaměstnanosti na červencových 5,4 %. A právě silný trh práce bude stát za tím, že červencové maloobchodní tržby, které budou zveřejněny dnes, by výraznější zhoršení zaznamenat neměly. V červenci by tempo růstu maloobchodních tržeb bez automobilů mělo lehce zpomalit (na 4,4 % y/y), po očištění o počet pracovních dní by však měl růst dosáhnout slušných 7,2 % y/y.

Jedinou z pohledu centrální banky potěšující statistikou, které se v tomto týdnu dočkáme, by měla být srpnová inflace. Spotřebitelské ceny podle našeho odhadu v srpnu v meziměsíčním srovnání stagnovaly. Důvodem byl na jedné straně růst cen potravin, na straně druhé pokles cen pohonných hmot. Ve výsledku tak inflace zůstala zřejmě beze změny. Meziroční inflace by však měla vzrůst z červencových 0,5 % na 0,7 % a potěšit tak centrální banku, která ve své poslední prognóze počítá s 0,6 %. Jádrové ceny podle našeho odhadu vzrostly o 0,1 % m/m.