ECB nemění politiku, ale rétoriku. Překvapí americký trh práce rychlým probuzenní ze zimního spánku?

ECB tentokrát naplnila naše očekávání, když ponechala úrokové sazby beze změny a současně se snažila trhy oslnit holubičí rétorikou.

Důležitým závěrem včerejšího zasedání je, že pravděpodobně padl jakýsi ideologický odpor vůči nekonvenčním měnovým nástrojům uvnitř ECB. Podle prezidenta Draghiho se bankovní rada jednomyslně shoduje na tom, že alternativní měnově-politické nástroje je zapotřebí použít, pokud by hrozilo dlouhé období příliš nízké inflace. To je výrazný mentální posun. Pravděpodobně ale neexistuje shoda na tom, jak silná by hrozba musela být a jaké nástroje případně nasadit. Ze slov Maria Draghiho bylo cítit, že klíčová budou bezesporu další inflační čísla spolu s kurzem eura a jejich odraz v nové (červnové) inflační prognóze. Ta podle nás bude s vysokou pravděpodobností muset přepsat inflační výhled směrem dolů, a tudíž na tomto zasedání nejvíce hrozí nasazení nových měnově-politických nástrojů.Z nich jako nejpravděpodobnější vidíme stále snížení depozitní (i repo) sazby ECB, přičemž vedle toho figuruje i možnost omezené formy kvantitativního uvolňování v podobě odkupů privátního dluhu.

Dnešek bude pochopitelně převážně o březnových datech z amerického trhu práce. Ten se stále postupně vzpamatovává z tuhé zimy, čemuž odpovídal i výsledek předskokana dnešních čísel v podobě tzv. ADP reportu. Ten signalizoval, že přírůstek nových pracovních míst by měl být nižší než magických 200 tisíc. To je i naše pracovní hypotéza, byť připouštíme, že existuje nemalé riziko, že pracovní trh přece jenom bude chtít lehce dohnat to, co v zimě ztratil a pak se dočkáme viditelného pozitivního překvapení – to by mohlo reprezentovat v březnu vznik nových pracovních míst spíše v blízkosti 250 tisíc a pokles míry nezaměstnanosti k hodnotě 6,5 %.