Důležitým závěrem včerejšího zasedání je, že pravděpodobně padl jakýsi ideologický odpor vůči nekonvenčním měnovým nástrojům uvnitř ECB. Podle prezidenta Draghiho se bankovní rada jednomyslně shoduje na tom, že alternativní měnově-politické nástroje je zapotřebí použít, pokud by hrozilo dlouhé období příliš nízké inflace. To je výrazný mentální posun. Pravděpodobně ale neexistuje shoda na tom, jak silná by hrozba musela být a jaké nástroje případně nasadit. Ze slov Maria Draghiho bylo cítit, že klíčová budou bezesporu další inflační čísla spolu s kurzem eura a jejich odraz v nové (červnové) inflační prognóze. Ta podle nás bude s vysokou pravděpodobností muset přepsat inflační výhled směrem dolů, a tudíž na tomto zasedání nejvíce hrozí nasazení nových měnově-politických nástrojů.Z nich jako nejpravděpodobnější vidíme stále snížení depozitní (i repo) sazby ECB, přičemž vedle toho figuruje i možnost omezené formy kvantitativního uvolňování v podobě odkupů privátního dluhu.
Dnešek bude pochopitelně převážně o březnových datech z amerického trhu práce. Ten se stále postupně vzpamatovává z tuhé zimy, čemuž odpovídal i výsledek předskokana dnešních čísel v podobě tzv. ADP reportu. Ten signalizoval, že přírůstek nových pracovních míst by měl být nižší než magických 200 tisíc. To je i naše pracovní hypotéza, byť připouštíme, že existuje nemalé riziko, že pracovní trh přece jenom bude chtít lehce dohnat to, co v zimě ztratil a pak se dočkáme viditelného pozitivního překvapení – to by mohlo reprezentovat v březnu vznik nových pracovních míst spíše v blízkosti 250 tisíc a pokles míry nezaměstnanosti k hodnotě 6,5 %.