ECB bude držet Itálii a Špnělsko dál v šachu

Dva nadcházející dny do velké míry rozhodnou o tom, jaké budou šance eura na přežití.

Dnes zasedá ECB a zítra je poslední summit EU v tomto roce. Dnešek přitom možná bude klíčovější než zítřek. Dva hlavní evropští aktéři (Merkelová a Sarkozy) již představili, jaké jsou reálné možnosti páteční dohody. Teď se hraje především o to, zda to bude stačit ECB a dá ruku do ohně za Itálii a Španělsko. Obě dvě země bez pomoci centrálních bankéřů (věřitele poslední instance) na trzích těžko obstojí. Co tedy čekat od ECB?

Nový kormidelník Mario Draghi pravděpodobně znovu sáhne ke snížení sazeb. Zhoršující se nálady v průmyslu a pokles nových objednávek by měly být vidět i v nové prognóze. Ta by měla odhad růstu na příští rok srazit z 1,3 % alespoň na 0,5 %. I konzervativní němečtí členové bankovní rady tak budou mít v ruce pádné argumenty pro snížení sazeb. Rostoucí napětí na eurovém mezibankovním trhu ale ECB staví do pozice, ve které samotné snížení sazeb nikomu nepomůže.

Problémy bank s přímým sháněním peněz z trhu bude chtít ECB pravděpodobně řešit přímým půjčováním peněz na delší dobu. V tuto chvíli mají banky od ECB přístup k penězům až na 1 rok a pod tlakem trhů možná půjčování natáhnou na 2–3 roky. To všechno může pomoci, ale nevyřeší to nejpalčivější otázku. Kývne ECB na výraznější intervence ve prospěch italských a španělských dluhopisů? V tomto ohledu bohužel od ECB nelze čekat výraznější posun. M. Draghi na tiskové konferenci pravděpodobně pouze zopakuje, že je připraven více pomoci, až uvidí vyšší záruky za rozpočty jednotlivých členských zemí.

Hodí tak míč zpátky na stranu dua Merkozy a zítřejšího summitu. To může být pro řadu investorů zklamáním. Pomohlo by ale, kdyby Draghi trochu konkrétněji specifikoval, za jakých podmínek je ECB ochotna vstoupit na scénu jako věřitel poslední instance a kupovat italské dluhopisy. Pak by si investoři mohli lehce spočítat, zda návrh Merkelové a Sarkozyho je postačující podmínkou a současně by se na zítřejším summitu zvýšil tlak na jeho přijetí. V řadě zemí (Irsko, Nizozemí) je ale představa změny evropských smluv spojených s referendy pravou noční můrou. Kooperativní hra mezi ECB a politiky tak nebude vůbec jednoduchá.