Dvě poznámky o Řecku

Řecko opět v centru pozornosti. Blíží se splatnost vydaných pokladničních poukázek. Dá se zde vůbec dosáhnout dlouhodobé fiskální udržitelnosti?

Blíží se doba, kdy se bude Řecku opět věnovat zvýšená pozornost. Prvním důvodem je splatnost tříměsíčních pokladničních poukázek vydaných letos v srpnu. Můžeme tomu říkat třeba „řecký fiskální útes“. Datem splatnosti je 16. listopad a objem emise činil 5 miliard euro.  Následující tabulka uvádí všechny dluhopisy splatné v nejbližších třech měsících.

Data splatností řeckých dluhopisů

Řecká vláda aktuálně nemá dostatek prostředků. Proto se bude snažit získat alespoň část potřebné hotovosti zítra aukcí dalších tříměsíčních dluhopisů v objemu 1 miliardy eur a aukcí jednoměsíčních poukázek v objemu 2,125 miliardy eur. Řecko si nemůže dovolit větší objem emisí krátkodobých dluhopisů, neboť se zavázalo ECB, že tento měsíc sníží jejich celkový emitovaný objem. Problém tedy je najít chybějící 1,5 miliardy eur.

Ideální by bylo, aby ještě tento týden Řecko získalo další tranší záchranného úvěru poskytnutého EFSF při druhé záchraně země dohodnuté letos na jaře. Řecko by mělo od EFSF celkem získat celkem 109,1 miliardy euro, prozatím v pěti tranších čerpalo 39,4 miliardy euro. V další tranši by země měla získat 31,5 mld. eur, což by jí pohodlně stačilo k vyplacení dluhopisů splatných v nejbližší době. Řecký parlament sice schválil dva důležité zákony, balík dalších výdajových škrtů a rozpočet na příští rok, nicméně zelenou pro uvolnění dalších peněz pro Řecko bude až kladné hodnocení „Troiky“ (MMF, EK a ECB).

A s tím souvisí druhá poznámka o Řecku, věnovaná dlouhodobé fiskální udržitelnosti. Současný plán pro postupné snížení řeckého veřejného dluhu je nereálný a je otázkou, zda Troika posvětí další peníze pro Řecko bez revize tohoto plánu. Aktuálně se mluví o tom, že by Řecko dostalo dva roky navíc pro dosažení rozpočtových cílů. Podle současného plánu by měla země v roce 2014 dosáhnout primárního přebytku (bez úroků) 4,5 procenta HDP. To by mělo dát vládě prostor k menšímu negativnímu fiskálnímu impulsu a pomoc, aby se země dostala dříve z recese, která trvá již pátým rokem a pravděpodobně neskončí letos ani příští rok.

Hlavním cílem bylo, aby dluh země klesl do roku 2020 pod 120 procent HDP. Pokud použiji aktuální prognózy MMF pro Řecko do roku 2017 a jenom mechanicky je protáhnu do roku 2020, je výsledkem vládní dluh 160 procent v roce 2020. Prakticky žádný pokrok ve srovnání s dneškem. Základní ekonomické a fiskální parametry shrnuje následující tabulka:

Výpočet fiskální udržitelnosti pro Řecko

základní varianta

Data: Eurostat, MMF; výpočty: autor

Oranžově jsou značeny základní vstupy, červeně je označen letošní haircut dluhopisů o 53,5 procenta.

Pokud by měl řecký dluh klesnout do roku 2020 na 120 procent HDP při stejných předpokladech o ekonomice a fiskální politice, potřebovala by země v příštím roce odpustit část dluhu v objemu 75 miliard eur. Fiskální simulaci pro tento případ ukazuje další tabulka.

Výpočet fiskální udržitelnosti pro Řecko

varianta Haircut 2

Data: Eurostat, MMF; výpočty: autor

Zeleně označeno další nezbytné ořezání řeckého dluhu.

První „ořezání dluhu“ odnesli soukromí investoři. Nyní by se to týkalo i věřitelů z řad veřejných institucí. Aktuálně dosahuje řecký dluh 332 miliard euro a největším věřitelem jsou země eurozóny, jejichž pohledávky vůči Řecku dosahují 166 miliard eur. ECB má v bilanci řecké dluhopisy za 45 miliard euro. MMF půjčil Řecku 27 miliard eur. Banky drží řecké dluhopisy za 41 miliard eur, ostatní investoři (banky, fondy a další) zhruba za 53 miliard eur.