Draghi připustil, že ECB bude nakupovat státní dluhopisy

Euro oslabuje. Důvodem jsou slova šéfa ECB. M.Draghi totiž uvedl, že podpora mizerného hospodářského růstu v eurozóně může zahrnovat i nákupy státních dluhopisů centrální bankou.

Zprávy a události

Americké maloobchodní tržby vzrostly v říjnu o 0,3 % m/m a o desetinu tak překonaly tržní konsensus. O 0,6 % m/m vzrostly tržby po očištění o prodeje automobilů a pohonných hmot. „Kontrolní skupina“ zaznamenala vzestup tržeb o 0,5 % m/m. ● Index spotřebitelské důvěry University of Michigan zaznamenal za listopad podle předběžných odhadů vzestup na 89,4 bodu z říjnových 86,9 bodu a výrazně tak překonal tržní očekávání. ● Průmyslová výrova v USA zaznamenala za říjen nečekaný pokles o 0,1 % m/m, zatímco trh čekal růst o 0,2 % m/m. ● Listopadová průmyslová aktivita z okolí New Yorku (Empire Manufacturing) zaznamenala zlepšení na 10,16 bodu z říjnových 6,17 bodu. Analytici ovšem čekali vzestup až na 12,0 bodu.

HDP eurozóny vzrostl reálně o 0,2 % q/q a překonal tak očekávání trhu ve výši 0,1 % q/q. Výsledek za předchozí kvartál byl navíc revidován z původních 0,0 % na +0,1 % q/q. ● Inflace v eurozóně byla za říjen potvrzena na 0,4 % y/y, jak naznačoval rychlý odhad.

Německá ekonomika se vyhnula recesi. Pokles za druhé čtvrtletí byl revidován k lepšímu z původně udávaných –0,2 % q/q na –0,1 % q/q, za Q3 14 pak vykázala v souladu s očekáváním růst o 0,1 % q/q.

Francouzská ekonomika překvapila za Q3 14 růstem o solidních 0,3 % q/q, trh přitom čekal vzestup pouze o 0,1 % q/q.

Český HDP v reálném vyjádření přidal v Q3 14 stejně jako v předchozím čtvrtletí, tedy +0,3 % q/q. konsensus ovšem počítal s růstem o 0,5 % q/q. V meziročním vyjádření dynamika růstu mírně zpomalila z 2,5 % y/y v Q2 14 na 2,3 % y/y v Q3 14.

Slovenské hospodářství během Q3 14 vzrostlo reálně o 0,6 % q/q, což bylo o desetinu výše, než s čím v průměru počítal trh. ● Růst maďarské ekonomiky dosáhl za Q3 14 0,5 % q/q a překonal tak očekávání ve výši 0,4 % q/q.

Euro si nakonec minulý týden polepšilo

Navzdory silným americkým datům si euro v závěru minulého týdne polepšilo. Po celý týden přitom kurz osciloval v relativně úzkém pásmu 1,24 až 1,25 USD/EUR. I když se hladina 1,24 USD/EUR dostala v pátek pod tlak, nakonec podržela. Následovaly výběry dolarových zisků, které nakonec kurz vystřelily až na dohled úrovně 1,2550 USD/EUR.

Zveřejněné fundamenty ovšem i nadále vyznívají spíše ve prospěch dolaru. Americké maloobchodní tržby příjemně překvapily a více než vykompenzovaly zklamání, které přineslo září. Dobrou náladu amerických domácností podtrhl vzestup listopadové spotřebitelské důvěry University of Michigan na sedmileté maximum. Ani evropská data v podobě předběžných odhadů HDP za Q3 nezklamala. Německá ekonomika se vyhnula recesi a o nečekaných 0,3 % q/q si polepšila francouzská ekonomika. A i když celá eurozóna vykázala za Q3 14 nadkonsensuální růst ve výši 0,2 % q/q (tedy cca 0,8 % q/q anualizovaně), ostře to kontrastuje s výkonností americké ekonomiky, která za Q3 14 rostla anualizovaným tempem 3,5 % q/q.

Úvod tohoto týdne již patřil americkému dolaru, když se kurz včera pohyboval v klesajícím trendu směrem k 1,2450 USDS/EUR. Dolar si polepšil navzdory tomu, že včerejší americká data za očekáváními zaostala. Říjnová průmyslová výroba zaznamenala nečekaný pokles o 0,12 %, listopadová průmyslová aktivita v okolí New Yorku sice vzrostla, ale ne tak výrazně, jak čekal trh. Za včerejším klesajícím trendem ovšem nestál ani tak posilující dolar jako spíše oslabující euro. Důvodem byla slova šéfa ECB. M.Draghi totiž uvedl, že podpora mizerného hospodářského růstu v eurozóně může zahrnovat i nákupy státních dluhopisů centrální bankou.

Americkému ekonomickému kalendáři vévodí pro tento týden středeční zveřejnění zápisu z posledního jednání FOMC. Jednalo se o zasedání, kde byl ukončen program kvantitativního uvolňování a jehož výstup překvapil jestřábí rétorikou. Ekonomické indikátory by měly rostoucí trendy v americké ekonomice i nadále potvrzovat. Očekáváme další vzestup Fed indikátorů za listopad, potvrzení pokračujícího oživování na nemovitostním trhu. Inflace by sice měla jít níže, ovšem výlučně kvůli padajícím cenám ropy. Jádrová inflace by naopak mohla o 0,3 % m/m vzrůst.

Evropské indikátory by měly potvrdit „lowflaci“. PMI indexy jednotlivých evropských zemí i německý ZEW index by za listopad měly vykázat nepatrné zlepšení, a to již druhý měsíc v řadě. To by mělo být potvrzením, že pravděpodobnější než další recese je pokračování nevýrazného růstu doprovázeného nízkou inflací. Sledována bude v tomto týdnu i celá řada projevů evropských centrálních bankéřů.

Odhady HDP nechaly regionální měny v klidu

Kurzový vývoj středoevropských měn nebyl v minulém týdnu jednoznačný. Dařilo se maďarskému forintu, který mírně, ale kontinuálně posiloval a v celotýdenním hodnocení si připsal zhruba procento a čtvrt. Úspěch na forintu podtrhla v závěru týdne solidní statistika HDP za Q3 14 ve výši +0,5 % q/q.  Naopak se minulý týden a zejména v jeho druhé polovině nedařilo polskému zlotému. Zveřejněná říjnová inflace totiž skončila výrazně pod tržním očekáváním a potvrdila sílící deflaci. To na trhu vyvolává očekávání, že polská centrální banka bude pokračovat v cyklu uvolněné měnové politiky.

Česká měna na počátku minulého týdne posílila z hodnot nad 27,70 CZK/EUR pod 27,60 CZK/EUR, aby se následně stabilizovala těsně nad hladinou 27,60 CZK/EUR, kde se kurz následně udržel po většinu týdne. Domácí měna tak nijak nereagovala na zveřejněné ekonomické ukazatele, ani na páteční publikování inflační zprávy ČNB a zápisu z posledního jednání bankovní rady. Z toho vyplynulo, že centrální banka vítá, že se kurz koruny pohybuje zřetelně nad úrovní vyhlášeného kurzového závazku. Za posunem inflační prognózy směrem dolů stojí především utlumený cenový vývoj v eurozóně.

Říjnová inflace byla opět nižší, než s čím ve své prognóze počítala centrální banka.  V meziročním vyjádření totiž stagnovala na zářijových 0,7 % y/y, ČNB naopak čekala její zrychlení na 0,8 % y/y. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,2 %. Důvodem ovšem byla pouze sezónnost u jádrové inflace. Pohonné hmoty totiž v říjnu poklesly o 0,5 % m/m, regulované ceny stagnovaly a potraviny marginálně vzrostly. V dalších měsících lze očekávat pokles cen pohonných hmot díky propadu cen ropy na světových trzích. Klesat by ovšem měly i ceny potravin díky nadprůměrné úrodě a dovozním sankcím ze strany Ruska. Doposud bránila jejich poklesu slabší koruna, v dalších měsících by tomu však již být nemělo. Ke konci roku by meziroční inflace měla mírně decelerovat k 0,3 %, opětovnou akceleraci očekáváme až v druhé polovině příštího roku. Nízkoinflační prostředí tak bude nadále přetrvávat.

Zlepšení na trhu práce bylo v říjnu ve srovnání s očekáváním výraznější. Podíl nezaměstnaných se v říjnu snížil na 7,1 % ze zářijových 7,3 %. Výsledek tak překonal naše i tržní očekávání ve výši 7,2 %. Během října se počet uchazečů o zaměstnání snížil o téměř 9 500 a dostal se tak pod 520 tisíc; oproti říjnu loňského roku je nezaměstnaných o více než 37 tisíc méně. Na sezónně očištěné bázi by míra nezaměstnanosti měla do konce roku ještě dále mírně klesat. Nicméně bez sezónního očištění se dočkáme vzestupu na 7,7 %, což ale i tak bude o 0,5 pb níže ve srovnání s prosincem 2013.

Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostl česká HDP v Q3 letošního roku po očištění o cenové, sezónní a kalendářní vlivy v reálném vyjádření o 2,3 % y/y, přičemž ve srovnání s minulým čtvrtletím vzrostl o 0,3 %. Ekonomický růst tak mírně zaostal za očekáváními trhu. Struktura růstu zatím publikována nebyla. Podle našich předpokladů statistiku HDP na straně zdrojů znovu ovlivnila změna spotřební daně z cigaret, která vešla v platnost na začátku října tohoto roku. Příspěvek daní z produktů k HDP, který ovlivňuje předzásobování kolky, pravděpodobně vytvořil kladný hospodářský růst. Podle komentáře ČSÚ ke tvorbě HDP přispěl hlavně průmysl tažený automobilovým sektorem, zatímco negativně působil vývoj ve službách.

Z fundamentálního pohledu tento týden příliš zajímavý nebude. Jediným ekonomickým ukazatelem z tuzemska bude říjnová statistika vývoje cen průmyslových a zemědělských producentů, která bude publikována dnes ráno. Očekáváme pokračování deflačních tendencí, naše odhady se dokonce nacházejí pod tržním konsensem. V situaci narůstajících protiinflačních rizik a spíše decelerujícího růstu se nedá očekávat, že by česká měna posilovala. Naopak pro nadcházející měsíce vnímáme spíše riziko na straně slabší měny.