Dostali jste za akcie málo? Zkuste to přes fórum okradených

Zbyly vám akcie z kuponové privatizace a stále doufáte, že si díky nim přijdete na pěkné peníze? Přání je otcem myšlenky, v daném případě je však většinou nereálné. Prodat při odkupu akcie za rozumnou cenu je obtížné. Cesta však může vést přes fórum okradených akcionářů.

Zákony, upravující odkup akcií od menšinových akcionářů, se sice v ČR častokrát měnily, stále ale mají řadu okének, které umožňují majoritním akcionářům odkupovat akcie od ostatních vlastníků firmy příliš levně.

Domoci se svých práv je obtížné a často nákladné. Občan se sice může obrátit na regulátora finančního trhu, tedy Českou národní banku. Pokud ale majoritní akcionář formálně dodržel zákon, má zpravidla smůlu a pokud chce hájit svá práva, nezbývá mu než se o svůj majetek soudit. Může přitom využít web Ochranného sdružení malých akcionářů (OSMA), nazvaný Fórum okradených akcionářů. Fórum se zaměřuje na společnosti, jejichž akcie získal v rámci tzv. squeeze-outu jediný, tzv. hlavní akcionář, a to za problematickou cenu. Zatím uvádí 17 společností, které by měly podle výpočtů občanského sdružení OSMA zaplatit za odkup akcií při squeeze outu menšinovým akcionářům daleko víc. Jejich seznam se má postupně rozrůst. Kolik firem v něm nakonec bude, nelze odhadnout. Podobné téma: Bohatství není jen pro vyvolené. Jak nejlépe zhodnotit své peníze?

Jak ale řekl serveru Měšec šéf OSMA Karel Staněk: V ČR zatím proběhl squeeze out, tedy vytěsnění menšinových akcionářů hlavním, který drží alespoň 90 % akcií firmy, u 340 – 350 společností. Squeeze outy se tak mohly celkově týkat desítek, ale spíše sta či dokonce několik stovek tisíc menšinových akcionářů.


O 820 až 16 186 Kč víc?

U čtyř firem, a to Kablo Elektro, Paramo, Zentiva a Žďas OSMA uvádí konkrétní částky, které by měl jejich majitel ostatním akcionářům doplatit. Jde o 820 až 16 186 Kč na akcii. U dalších společností, jmenovitě Biocelu, Českomoravského cementu, Moravských naftových dolů, Obchodních sladoven (Sladovny Soufflet ČR), Prazdroje, Preciosy – Lustry, Severočeské doly, Sokolovská uhelná, Severočeské doly, Sokolovská uhelná, Stock Plzeň, Středočeská plynárenská, United Energy, Wienerberger a Ytong, zatím tento údaj chybí. Podobné téma: Raketa akcií letí, kdo prošvihl úroku, může jen litovat

OSMA připravuje podle Staňka způsob, který by mohl přinést spravedlivé protiplnění (částku za odkoupené akcie) pro akcionáře, kteří nemohli na společnosti, jichž se to týká, z různých důvodů podat žalobu. Jak hodlá sdružení postupovat, zatím odmítl upřesnit.

peníze, internetové bankovnictví, obchod, finance

Foto: Ivana Dvorská


Jak postupovat

Sdružení chce získat kompenzaci pro všechny akcionáře, kteří o ni projeví zájem a přihlásí se na uvedeném webu. Nabízí tedy spolupráci i bývalým akcionářům firem, kteří již sami podali žalobu na přezkoumání ceny. Kdo se zapojí do těchto aktivit, měl by získávat potřebné informace, konzultace i odbornou pomoc. Po přihlášení na serveru pošle OSMA zájemcům kopii smlouvy o spolupráci. Jejím podpisem jim nevznikají žádné finanční ani časové náklady. Pokud tedy budou aktivity sdružení úspěšné, mají akcionáři záruku, že dostanou dohodnutý doplatek. Podobné téma: Jak řídit osobní finance s ohledem na zhodnocení, riziko i čas?

Při podpisu smlouvy je třeba doložit, že akcie skutečně přešly na hlavního akcionáře, a to tzv. změnovým výpisem ze Střediska cenných papírů (u zaknihovaných akcií jim přišel poštou). Kdo již výpis nemá, může Středisko požádat o nový. Týká se to akcií v tzv. zaknihované podobě, u listinných akcií (těch je ale menšina) to možné není. Místo výpisu je také možné doložit, že občan vlastnil akcie, na základě dokladu o přijetí částky za odkup akcií, případně jiným věrohodným dokladem, z něhož je zřejmé, kdy akcie přešly na hlavního akcionáře.

Přihláška do seznamu poškozených akcionářů nikoho k ničemu nezavazuje, dohoda o spolupráci s OSMA se uzavírá až podpisem smlouvy. Zcela zdarma to podle Staňka nebude – Sdružení musí krýt nejnutnější náklady, jako je třeba poštovné. Na druhé straně není výdělečná organizace. I po odečtení zmíněných nákladů by se tedy měl tento postup akcionářům vyplatit.

Anketa

Máte akcie ve svém portfoliu?

Squeeze out po česku

Tzv. squeeze out zná většina evropských zemí. Smyslem tohoto kroku, nazývaného též vytěsnění, je, aby měl hlavní akcionář, který vlastní 90 % (v některých státech 95 %) akcií firmy, možnost odkoupit akcie ostatních a mohl podnik vést podle svého, aniž mu do toho bude někdo hovořit. Problém ovšem představuje cena odkupovaných akcií. Pokud si v ČR vybírá znalce, který ji určuje, hlavní akcionář, logicky to vyvolává pocit neobjektivnosti. Podobné téma: Základní předpoklady zdravých financí v rodině 

Šance, jak se proti příliš nízké ceně za akcie prodané při squeeze out bránit, je přitom velmi omezená. Řada akcionářů se dokonce nemusela vůbec dozvědět, že jejich akcie byly staženy z trhu a měli za ně dostat peníze. Sankce za to, že je někdo touto cestou připraví o peníze, jsou problematické. Vést soudní spor přitom stojí desítky tisíc korun a výsledek je nejistý.

Řada majoritních akcionářů squeeze out uvítala. Obávají se totiž, že je může šikanovat třeba majitel jedné či několika akcií. Což se v minulosti skutečně několikrát stalo. Menšinoví akcionáři si naopak stěžují na to, že jim majoritní akcionář neposkytuje dostatek informací a proto jsou někdy, jak uvádějí, nuceni postupovat poměrně tvrdě.

Záležitost skončila před Ústavním soudem, který prozatím několik stížností na squeeze out zamítl. O dalších se bude teprve jednat. V případě, že je soud rovněž zamítne jako neopodstatněné, může tato záležitost, jak vyhrožují někteří akcionáři, skončit u Mezinárodního soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 9. 2009 10:05