Dosavadní vývoj koruny by mohl přimět ČNB k akci

Během srpna koruna vůči euru zpevnila o tři čtvrtě procenta. To jsou úrovně, které by centrální bance příliš vyhovovat neměly. Komentáře z řad centrálních bankéřů to potvrzují.

Zprávy a události

Osobní příjmy i výdaje Američanů se v červenci shodně zvýšily o 0,1 %, zatímco konsensus naznačoval růst o 0,2 %, respektive 0,3 %. • Červencový cenový index PCE vzrostl o 0,1 % m/m, resp. 1,4 % y/y (trh 0,2 % m/m, resp. 1,4 % y/y). • Spotřebitelská důvěra měřená indexem michiganské univerzity v srpnu dle finálního údaje vzrostla na 82,1 bodu (trh 80,5 bodu).

Meziroční inflace v eurozóně se v srpnu snížila na 1,3 % z červencových 1,6 % (odhad 1,4 %). • Nezaměstnanost v červenci dle očekávání stagnovala na červnových 12,1 %.

Německé maloobchodní tržby v červenci překvapivě klesly o 1,4 % m/m, zatímco konsensus ukazoval na jejich zvýšení o 0,5 %. Na meziročním srovnání byly tržby vyšší o 2,3 %.

Česká peněžní zásoba měřená agregátem M2 koncem července vzrostla o 5,1 % po 4,3 % na konci června.

Dolar těží ze statusu bezpečného přístavu

Americký dolar v závěru minulého týdne zpevnil k hranici 1,32 USD/EUR, čímž stanovil nové 5týdenní maximum vůči evropské měně. Zisky si však připisoval i proti dalším světovým měnám. Dolarový index DXY vystoupal na 4týdenní vrchol. Důvodem jsou současné geopolitické problémy. Americký prezident Barack Obama potvrdil, že Spojené státy zasáhnou v Sýrii i bez svého tradičního spojence Velké Británie. Nicméně podle nejnovějších zpráv si bude chtít prezident vyžádat souhlas Kongresu, čímž se případný začátek vojenské akce odkládá na termín po 9. září, kdy se zákonodárci sejdou.

Nejistota ohledně způsobu a načasování potenciálního ataku má nepříznivý dopad na chování finančních trhů. Během tohoto týdne se tak pozornost bude spíše soustředit na geopolitický než ekonomický vývoj. Přesto však nemůžeme na makroekonomické události zapomenout. K měnové politice v tomto týdnu zasedne hned několik centrálních bank. Evropská centrální banka by mohla být do jisté míry uspokojena slušnými indikátory důvěry, nicméně údaje o úvěrech příliš optimismu zatím nepřinesly. To by mělo ECB tlačit k tomu, aby nadále pokračovala ve velmi uvolněné měnové politice. Kromě ECB bude zasedat britská, japonská, švédská či mexická centrální banka. Od žádné z nich bychom se však změny v nastavení měnových kohoutů dočkat neměli.

Nejdůležitější makroekonomický údaj bude zveřejněn v pátek, a to o americkém trhu práce. Report by mohl trhu přinést další indicii, zda Fed přistoupí na svém nadcházejícím zasedání (17. a 18. září) k omezování svých měsíčních nákupů či nikoliv. Naše odhady (SG) jsou ve srovnání s konsensem velmi optimistické, když za srpen čekáme přírůstek nových pracovních míst o 220 tis. (trh 180 tis.), který by měl být doprovázen poklesem míry nezaměstnanosti na 7,3 % z červencových 7,4 %. Pokud by se tyto odhady skutečně naplnily, reakce trhů v podobě dalšího zpevnění dolaru a růstu výnosů by mohla být velmi silná.  

Dosavadní vývoj koruny by mohl přimět ČNB k akci

Poslední prázdninový týden prožila koruna vcelku v klidu, přestože na trzích panuje nejistota spojená s vývojem v Sýrii. Situace se podepsala na výprodejích rizikových aktiv, nicméně domácí měna vůči euru ztratila pouze čtvrt procenta a v závěru týdne se kurz pohyboval poblíž úrovně 25,70 CZK/EUR. Na  okolních středoevropských měnách se zvýšená nervozita podepsala výrazněji. Polský zlotý během týdne ztratil téměř jedno procento, zatímco maďarský forint pak ze své hodnoty vůči euru odepsal téměř jedno a čtvrt procenta.

Zajímavější je ale pohled na celý srpen, během něhož koruna vůči euru zpevnila o tři čtvrtě procenta a testovala hranici 25,60 CZK/EUR. To jsou úrovně, které by centrální bance příliš vyhovovat neměly. Dle našeho odhadu by měla být bankovní rada spokojena s vývojem koruny, pokud by se kurz nacházel v pásmu 26,00 – 26,50 CZK/EUR. A nejnovější komentář z úst centrálních bankéřů tomu dává za pravdu. Lubomír Lízal uvedl, že koruna je v současné době nadhodnocená. V ekonomice dle něj neexistují inflační tlaky, a je tak zapotřebí dalšího uvolnění měnových podmínek. Zároveň dodal, že pokud by centrální banka intervenovala v neprospěch koruny, nakupovala by mix zahraničních měn, nejen eura.

V tomto týdnu začne statistický úřad zveřejňovat další sérii makroekonomických dat. Dočkáme se struktury HDP za Q2, maloobchodních tržeb, zahraničního obchodu a průmyslu. Vesměs by měla data zaznamenat zlepšení a potvrdit, že česká ekonomika má již to nejhorší za sebou. To by mělo tuzemské měně vytvořit určitou podporu, přesto by však na vývoji koruny mělo převládnout dění na globálních finančních trzích. Zvýšená geopolitická rizika by měla tlačit korunu ke slabším úrovním. Zároveň by Česká národní banka mohla přijít s opětovnými verbálními intervencemi, pokud se bude CZK držet poblíž stávajících úrovní. Přímé intervence na devizovém trhu nadále prozatím na těchto hladinách nepředpokládáme. Potřeba zásahu ale roste i v souvislosti s očekávaným vývojem inflace, která by měla v následujících měsících dále klesat a na začátku roku se dostat pod hranici jednoho procenta. Slabá koruna nyní představuje hlavní proinflační faktor, nicméně v okamžiku jejího výraznějšího zpevnění, by se rizika predikce ČNB vychýlila dále v protiinflačním směru. Je nutno také připomenout, že bankovní rada se na posledním zasedání shodla, že se zvyšuje pravděpodobnost zahájení devizových intervencí za účelem dalšího uvolnění měnové politiky. A srpnový vývoj kurzu CZK/EUR tomuto kroku nahrává.

Vzhledem k výše uvedenému tak očekáváme, že se koruna v následujících dnech či týdnech opět vrátí ke hranici 26,00 CZK/EUR. Ke konci letošního roku nadále počítáme s kurzem koruny okolo úrovně 26,10. Zároveň se začátkem nového školního roku předpokládáme na finančních trzích vyšší obchodní aktivitu.