Dolaroví býci by raději na březen 2009 zapomněli

Měsíc březen přinesl na devizové trhy jednu zásadní změnu, kterou bylo výrazné oslabení amerického dolaru. V předchozích měsících posiloval, ale několik kroků americké centrální banky a výsledky akciových indexů dolar opět poslaly dolů. Proč k tomu došlo?

Zatímco od ledna do začátku března dolar dokázal na páru s evropskou měnou zpevnit o více než 10 % z ceny 1,40 EUR/USD až na 1,26 EUR/USD, v březnu o podstatnou část těchto pozic přišel, když evropská měna rostla k dolaru o 7,2 %. Důvody k tomuto březnovému obratu byly v zásadě dva, a to opětovný návrat pozitivního sentimentu na finanční trhy a ještě větší stupňování agresivní měnové politiky americké centrální banky (Fed).

Boj s úrokovými sazbami dolar oslabil

Pokud jde o Fed, ten měl na svědomí jeden z největších intradenních výprodejů americké měny za posledních několik let, když oznámil, že ještě vystupňuje svůj boj s dlouhodobými úrokovými sazbami pomocí dalších nákupů cenných papírů, mezi nimiž nebudou chybět ani americké vládní dluhopisy. Protože Fed již snížil krátkodobé úrokové sazby téměř k nule, snaží se nyní snižovat také sazby dlouhodobé, které naposledy přímo ovlivňoval v roce 1960. Toho chce docílit pomocí odkupů vládních dluhopisů až do výše 300 mld. dolarů, přičemž společně s vládními dluhopisy začne ještě v daleko větším množství nakupovat cenné papíry kryté hypotékami (+750 mld. dolarů) a dluh vládou podporovaných agentur Fannie Mae a Freddie Mac (+100 mld.). Jedním tahem pera tak americká centrální banka 18. března rozhodla o tom, že do konce roku navýší svou bilanci o masivních 1,15 bln. dolarů, čehož docílí jednoduchým způsobem, a to tisknutím nových peněz. Více dolarů však znamená nižší kupní sílu měny, což samozřejmě nenechalo chladné obchodníky na devizovém trhu, kteří v reakci na toto prohlášení začali ve velkém prodávat americký dolar.

Společně s již dříve oznámeným rozšířením programu TALF, který je určen k vykupování cenných papírů krytých širokou paletou spotřebitelských úvěrů, se tak Fed do konce roku zavázal rozšířit svou bilanci ze současných 2 bln. až někam ke 4,3 bln., což je zhruba třetina amerického HDP. Ještě v polovině roku 2007 přitom bilance Fedu dosahovala pouhých 800 mld. dolarů. Tato skutečnost dělá z Fedu centrální banku, které zaujala nejagresivnější postoj v boji s finanční krizí, což výhled americké měny do budoucna dramaticky zhoršilo.

Na dolaru se podepsaly i lepší kurzy akciových indexů

Druhým faktorem, který přispěl k oslabení dolaru, byl v březnu lepšící se sentiment na finančních trzích. Například americký akciový index S&P 500 si ve čtyřech březnových týdnech připsal růst o necelých 17 %, k čemuž největší měrou přispěly především bankovní tituly jako je Bank of America (+109%), Citigroup (+102%) nebo JP Morgan (+34%).

Všechny tyto banky totiž začátkem března oznámily, že se v prvních dvou měsících tohoto roku vrátily zpět do zelených čísel a vykázaly zisk, což dramaticky zvýšilo zájem nejen jejich akcie, ale o akcie všech ostatních finančních institucí. Obchodníci se tak začali vracet zpět k aktivům a měnám, které v minulých měsících prodávali, což byla špatná zpráva zejména pro americký dolar, který ještě donedávna těžil ze své pozice bezpečného přístavu.

Na optimismu obchodníkům navíc dodávaly také některé z amerických fundamentů, zejména pak výsledky z trhu s bydlením, který začíná dosedat na dno, což potvrdily například výsledky nově zahájených staveb, jejichž počet rostl o skokových 22 %. Nejvyššího růstu za posledních několik let se navíc dočkaly také počty prodaných již jednou vlastněných a nových domů. Důvodem ke zklidňování napětí na trhu s bydlením je právě expanzivní politika Fedu, který inflací peněžní nabídky pomocí odkupů cenných papíru krytých hypotékami, dramaticky snížil sazby z hypoték, které se například u třicetileté fixace dostaly na historické minimum až ke hranici 5 % (viz obrázek níže).

Bankrate

Zdroj: bankrate.com


Za každý dolar přidá stát další

Velmi pozitivně obchodníci přijali také oznámení detailů plánu amerického ministra financí Geithnera na odkup nekvalitních aktiv z bilancí amerických bank. Tento plán ministr financí představil již v minulé měsíci, podrobnosti však byly zveřejněny až teprve 23. března. Ministerstvo financí by tak mělo ke každému dolaru ze soukromých zdrojů, určených na odkup nekvalitních aktiv z bilancí bank, přidat dodatečný dolar a celá tato suma pak bude ještě znásobena pákovým efektem (až 6:1), který budou zajišťovat Federální pojišťovna vkladů (FDIC) a americká centrální banka.

Zatímco v případě růstu ceny těchto aktiv tak soukromý investor může realizovat značné zisky, maximální ztráta bude omezena pouze výší jím vloženého kapitálu, přičemž zbytek ztráty přechází prostřednictvím Ministerstva financí, FDIC a Fedu na daňového poplatníka. Obrovská rizika pro daňového poplatníka, která z tohoto plánu vyplývají, a ani nejistota nad tím, zdali budou banky vůbec ochotny prodávat tato aktiva pod cenou, kterou mají uvedenou ve svých knihách, však trhy nechala chladnými, a tak Geithnerův plán podepřel růst akciových indexů a následně ještě více podkopal americkou měnu.

Výhled do nejbližších i do vzdálených dnů

Skutečnost, že americká měna ztratila během čtyř týdnů více než 7 % ze své hodnoty a fakt, že i přes optimistickou náladu na finančních trzích ekonomická krize zdaleka nekončí, může alespoň v kratším horizontu nadále svědčit spíše dolaru. Dlouhodobější výhled je však pro dolar po březnu opět o něco temnější, a to především vzhledem k extrémně expanzivní monetární politice, která je opakováním stejné chyby, jakou Fed udělal v letech 2001 až 2004, kdy snížením sazeb na historicky nejnižší hodnoty pouze oddálil již tehdy přicházející recesi a vytvořil bublinu na trhu s nemovitostmi.

Kurz dolaru

Zdroj: Evropská centrální banka


Autor je analytikem společnosti X-Trade Brokers

Anketa

Používáte americké dolary?