Dolar zažívá nejúspěšnější období za posledních 47 let

Dolarový index roste již deset týdnů v řadě, což se stalo naposledy v roce 1967, kdy byl americkým prezidentem Lyndon Jonson.

Zprávy a události

Americký „leading index“ zaznamenal za srpen růst o 0,2 % a zaostal tak za očekáváním trhu ve výši +0,4 %. Červencové číslo bylo ovšem revidováno z +0,9 % na +1,1 %.

Ceny průmyslových výrobců v Německu se během srpna v souladu s očekáváním trhu snížily o 0,1 % m/m. Meziročně byly o 0,8 % níže, tedy stejně jako v červenci.

Přebytek běžného účtu platební bilance eurozóny činil za červenec 18,7 mld. EUR po červnových vzestupně revidovaných 18,6 mld. EUR (z původních 13,1 mld. EUR).

Dolar zažívá nejúspěšnější období za posledních 47 let

Dolarový index roste již deset týdnů v řadě, což se stalo naposledy v roce 1967, kdy byl americkým prezidentem Lyndon Jonson. Jednou z mála měn, která si v minulém týdnu vůči americkému dolaru polepšila, byla britská libra. Ta reagovala na výsledek referenda, ve kterém Skotové odmítli nezávislost na Velké Británii. Na šestileté minimum spadl proti dolaru japonský jen ve světle toho, že japonská centrální banka hodlá pokračovat v extrémně uvolněné měnové politice. To platí i pro ECB, která v minulém týdnu zahájila operaci TLTRO, kde ovšem zájem evropských bank zaostal za očekáváním. A protože americká centrální banka už na příštím (říjnovém) zasedání ukončí program kvantitativního uvolňování a již v příštím roce začne s normalizací úrokových sazeb, dostalo se euro vůči dolaru v minulém týdnu na nejslabší hodnotu za posledních 14 měsíců, když byla v samotném závěru minulého týdne testována úroveň 1,2830 USD/EUR.

Minulý týden proběhlo zasedání americké centrální banky, tento týden se pak dočkáme vystoupení hned sedmi amerických centrálních bankéřů. Samotné zasedání FOMC minulý týden žádné větší překvapení nenachystalo. Nezměnila se ani rétorika, když guvernérka Janet Yellen zopakovala, že sazby zůstanou na technické nule po značnou dobu („considerable time“) a zdůraznila významnou slabost („significant slack“) na trhu práce. Podle očekávání byl snížen objem odkupovaných aktiv na 15 mld. USD a na příštím zasedání na konci října by tento program měl být úplně ukončen. Nepřekvapil ani medián výhledu úrokových sazeb, který naznačuje mírně rychlejší normalizaci monetární politiky. Na konci příštího roku medián výhledu sazeb ukazuje na 1,375 % v porovnání s červnovými 1,125 % a prognóza pro konec roku 2016 se posunula z 2,50 % na 2,875 %. Nově byl zveřejněn výhled na rok 2017, na jehož konci by se klíčová úroková sazba měla pohybovat na 3,75 %. Guvernérka také zlehčovala rozdíl mezi tržním výhledem na sazby a výhledem Fedu. Americká centrální banka se také vyjádřila k tomu, jak chce ukončit svou monetární expanzi. Konec reinvestic nakoupených cenných papírů by měl přijít krátce po zahájení cyklu zvyšování sazeb a bude se při něm přihlížet na aktuální stav ekonomiky. Nakonec Fed oznámil, že bude posouvat svůj cíl na jednodenní sazby regulací volné likvidity bank uložených u centrální banky.

Ekonomické indikátory, které budou v tomto týdnu zveřejněny, by měly rozevírající se nůžky mezi evropskou a americkou ekonomikou potvrdit. Očekáváme pokračování série příznivých amerických dat. Prodeje nových domů by se měly vyšplhat na sedmiměsíční maximum, týdenní počet nových žadatelů o podporu v nezaměstnanosti by se měl udržet pod 300 tisíc a objednávky zboží dlouhodobé spotřeby by se měly zlepšit. Finální výsledek HDP za Q2 14 by měl být zlepšen z původně udávaných 4,2 % na 4,8 % (mezičtvrtletně anualizovaně). Za eurozónu se zřejmě dočkáme nepatrného zrychlení meziročního růstu peněžní zásoby M3 na 1,8 % y/y, nicméně růst privátních úvěrů zůstane negativní. Předběžné zářijové PMI indexy aktivity by se oproti předchozímu měsíci nijak významně změnit neměly.

Středoevropským měnám se během týdne vcelku dařilo

Navzdory nejistému globálnímu prostředí se minulý týden středoevropským měnám dařilo. Bez významnějšího dopadu do obchodování středoevropských měn skončilo zasedání americké centrální banky, referendum o nezávislosti Skotska či první tranše TLTRO od ECB. Za relativně klidného kurzového vývoje měly středoevropské měny spíše tendenci posilovat. Jako nejzásadnější se zdá snížení geopolitického rizika, když se situace na Ukrajině po uzavření klidu zbraní navzdory ojedinělým incidentům spíše zklidnila. V celotýdenním hodnocení nejvýrazněji posílil maďarský forint, který si připsal 1,3 %, polský zlotý si polepšil o 0,4 %. Zejména v první polovině týdne se dařilo i české koruně, když se kurz dostal až k otestování úrovně 27,50 CZK/EUR. Tak silná byla tuzemská měna naposledy koncem července. Nicméně v samotném závěru týdne koruna část svých zisků odevzdala, když se kurz během páteční seance krátce dostal nad 27,60 CZK/EUR. Domácí ekonomické indikátory, které byly v průběhu týdne zveřejněny, neměly na kurzový vývoj žádný vliv.

Ceny průmyslových výrobců v srpnu v naprostém souladu s očekáváním meziročně stagnovaly, když od počátku roku klesaly. Nicméně pro nadcházející měsíce nelze příliš očekávat, že by se průmyslové ceny od současné nuly nějak výrazně vzdálily. Výraznější cenový růst se ovšem nedá čekat ani v příštím roce, když určitě ceny nahoru nebudou tlačit ceny elektřiny. Změny cen v produkční sféře jsou zejména nákladového charakteru. Nicméně zvyšující se produkce vedoucí k vyššímu využití kapacit by měla tlačit ceny nahoru. Bohužel v současné době se vyskytlo několik faktorů (zejména sankce EU vůči Rusku), které naopak budou tlačit produkci směrem dolů, což bude držet inflační tlaky pod pokličkou. Odvetné sankce Ruska budou omezovat inflační tlaky zejména v potravinářském průmyslu.

Ceny zemědělských výrobců klesly v samotném srpnu o 2,5 %. Tyto ceny ovšem podléhají výrazné sezónnosti, po očištění o tento faktor tyto ceny byly nižší jen o 0,1 % meziměsíčně. Jedná se ale již o čtvrtý pokles v řadě (kumulativně o 1,8 %) a nic nenasvědčuje tomu, že by ceny v zemědělství v nacházejících měsících měly výrazněji růst. Přebytek potravin kvůli ruským sankcím bude tlačit ceny na potravinářském trhu dolů. Podle odhadů ČSÚ by ani letošní úroda obilovin neměla být špatná, což je další faktor, který bude omezovat inflační tlaky v tomto sektoru.

Zklamáním skončil červencový výsledek platební bilance, zároveň byla směrem k horšímu revidována i minulá data. Za samotný červenec byl vykázán schodek běžného účtu platební bilance ve výši 14,3 mld. CZK, kumulativně za posledních 12 měsíců jsme se vrátili do deficitu, a to 15 mld. CZK. Není to však zásluhou pouze horší červencové výkonnosti, ale i zmíněnou revizí historických údajů, která zvýšila toto negativní saldo o skoro 30 mld. CZK. V porovnání se stejným obdobím loňského roku se přesto tato kumulativní bilance vylepšila o více než 65 mld. CZK. Tomuto vývoji pomáhá hlavně obchodní bilance, která se zlepšila o 54 mld. CZK. Bilance služeb i bilance výnosů vykazují v kumulativním vyjádření pouze mírné zhoršení. Vyšší přebytek vykazuje položka běžné převody, kterou podporuje příliv z fondů EU. Za posledních dvanáct měsíců vykazují běžné převody kladné saldo ve výši 30,8 mld. CZK.

Klíčovou událostí tohoto týdne je čtvrteční zasedání ČNB k měnové politice. Bude se jednat o zasedání, na kterém není projednávána nová prognóza, pouze se bude debatovat o rizicích té stávající (z konce července). Právě na červencovém zasedání bankovní rada rozhodla o posunutí „exitu“ z intervenčního režimu na počátek roku 2016. Pokud se nenaplní protiinflační rizika, s pohledem ČNB souhlasíme. První zvýšení měnověpolitické úrokové sazby bychom pak předpokládali v Q2 16. Co se od červencového zasedání z pohledu ČNB přihodilo? (1) skutečná inflace za červenec i srpen se nacházela o 20bb nad prognózou ČNB. (2) Na straně druhé HDP za Q2 14 skončil pod prognózou ČNB. (3) Výrazným protiinflačním faktorem se stalo vnější prostředí kvůli zavedení sankcí na vzájemný zahraniční obchod s Ruskem. ČNB tak může ve výsledku akcentovat zvýšení protiinflačních rizik, nikoliv však takového rozsahu, aby to vedlo ke změně současného nastavení měnové politiky včetně cílované úrovně kurzu CZK/EUR.