Dolar podpoří další dávka solidních dat z ekonomiky

Kurz společné evropské měny proti americkému dolaru se v celotýdenním hodnocení nezměnil. I tento týden startuje obchodování těsně pod hladinou 1,10 USD/EUR.

Minulý týden ale přinesl několik výkyvů přibližně o jeden cent na obě strany. K silnějším hodnotám se posunulo euro ze začátku týdne, když byly zveřejněny indikátory důvěry Ifo, které překvapily zlepšením v obou složkách, a po zklamání z pátečních amerických dat. Naopak zasedání amerického Fedu a zveřejnění HDP za druhé čtvrtletí vedlo k posilování dolaru k hranici 1,09 USD/EUR.  

Uplynulý týden byl bohatý na ekonomické události ze Spojených států. Na svém středečním zasedání Fed naznačil rostoucí spokojenost centrálních bankéřů s hospodářskou situací. Pozitivně byly hodnoceny hlavně trh práce a trh nemovitostí. Naopak vypuštěna byla zmínka o stabilizaci cen energií. Ceny a mzdy zatím vrhají největší pochybnosti na možné zvyšování úrokových sazeb na zářijovém zasedání. V pátek zveřejněný index amerických nákladů práce to svým velmi slabým výsledkem pouze potvrdil. Naopak dobrou zprávu přinesl první odhad HDP za první čtvrtletí. I když svým růstem o 2,3 % q/q anualizovaně zaostal za očekáváním analytiků, revize předchozích údajů ale ukázaly, že americká ekonomika je v dobré kondici. 

Na druhé straně Atlantiku se ekonomice daří o poznání méně. Statistika inflace v eurozóně ukázala stále velmi slabý cenový růst, když první červencové údaje ukazují na stagnaci na 0,2 % y/y. Navíc řecký problém stále nemá trvalé řešení. O neudržitelnosti tamního dluhu je přesvědčen MMF, a tak není ochoten se zúčastnit současného záchranného balíku. Evropské státy tak budou muset přistoupit k restrukturalizaci řeckého dluhu nebo budou muset celý balík financovat sami. Navíc problémy se čím dál tím více projevují i na řecké vnitropolitické scéně, kde hrozí předčasné volby, které by jistě minimálně pozdržely přijetí potřebných reforem. 

Ve Spojených státech bude tento týden pokračovat zveřejňování dat, která budou klíčová pro centrální banku kvůli načasování prvního zvyšování úrokových sazeb. Hned první důležitý údaj v podobě vpředhledícího indexu ISM z průmyslu bude zveřejněn již dnes. Ekonomové SG očekávají, že by jeho hodnota měla oproti červenci vzrůst o jeden bod na 54,5, zatímco tržní koncensus očekává pouze stagnaci. Nejdůležitější čísla však budou zveřejněna až na konci týdne, kdy se dočkáme tradiční měsíční zprávy z trhu práce. Ta by podle ekonomů SG měla ukázat na vytvoření 240 tis. nových pracovních míst. Trh je i zde v očekávání o něco opatrnější, když čeká pouze 220 tis. Míru nezaměstnanosti by měla klesnout o jednu desetinu procentního bodu na 5,2 % a průměrný hodinový výdělek by měl meziměsíčně vzrůst o 0,2 %. Celkově by se mělo jednat o další úspěšný týden naznačující první zvyšování úrokových sazeb již v září.    

Data z eurozóny by měla naznačit zpomalení ekonomiky ve druhé polovině roku.  Předstihové PMI indexy by měly mírně poklesnout, a to jak v jednotlivých zemích, tak za celou měnovou unii. Mírného snížení zaznamenají indexy v obou svých složkách, jak ve službách, tak v průmyslu. Nadále budeme sledovat i situace v Řecku, kde v polovině měsíce vyprší další termín dokončení třetího záchranného balíčku. Jestliže balíček nebude dokončen, Řecko bude potřebovat další překlenovací úvěr.  

Solidní údaje z ekonomiky budou tlačit korunu na závazek

V uplynulém týdnu si kurz české koruny udělal krátký výlet ke hladině 27,10 CZK/EUR. To se stalo ve středu, ale ve čtvrtek se již znovu přiblížil velmi zpět blízko intervenční hladině 27,00 CZK/EUR, na které setrvával drtivou většinu tohoto týdne. Na konci týdne jsme se dočkali dalšího mírného oslabení, když se kurz koruny přiblížil 27,08 CZK/EUR. Pohyby byly tedy velmi malé a odrážely prázdninovou náladu na devizových trzích. Nejenom v Česku, ale i celém regionu nebyly ani zveřejněny žádné kurzotvorné informace. Beze změny zůstal minulý týden i polský zlotý. Maďarský forint si postupně v průběhu týdne připsal 1 % a stal se tak nejúspěšnější měnou regionu. 

Tento týden již bude daleko bohatší na domácí makroekonomická data. Ta by měla potvrdit dobrou kondici českého hospodářství. Nejvíce současné prostředí svědčí stavebnictví. To je podporováno několika faktory. Nejvýraznějším z nich je příliv prostředků z fondů EU, ze kterých se z velké části financují infrastrukturní stavby. Za prvních pět měsíců již inženýrské stavitelství přidalo skoro 20 % na sezónně očištěné bázi. Očekáváme, že stavebnictví bude nadále růst a v červnu podle našeho odhadu přidalo meziročně 8,5 %. Po mírném zaváhání v květnu, očekáváme, že se znovu probudí i domácí průmyslová výroba. I když počet vyrobených aut mírně klesnul, tak očekáváme meziměsíční nárůst o 0,3 % SA, což by mělo posunout meziroční růst na 6,9 %. O tom, jak průmysl vstoupil do třetího čtvrtletí, napoví již v pondělí PMI index, který by sice měl v červenci mírně klesnout, nicméně by se měl udržet na 56,3 bodech. Růst exportně orientovaného průmyslu by se měl projevit ve větším objemu vývozů. Nicméně ty budou vyrovnávány rostoucími dovozy, které podporuje jak dovoz investičních statků (směrujícího nejen do stavebnictví), tak spotřebního zboží. Saldo zahraničního obchodu by tak mělo zůstat v přebytku slušných 17,2 mld. CZK. Že spotřeba bude působit na obchodní bilanci, by měly ukázat ve středu zveřejněné maloobchodní tržby za červen. Spotřebitelé těží z klesající nezaměstnanosti a v některých oborech dokonce zrychluje růst mezd. Prodeje v českém maloobchodě (bez aut) se tedy podle nás meziročně zvýšily o 5,7 % y/y.

widgety

Ve čtvrtek tento týden také zasedne bankovní rada ČNB na měnověpolitickém zasedání. Očekáváme, že v souladu s vystoupením ředitele Sekce měnové Tomáše Holuba na ihned.cz znovu potvrdí svůj závazek držek českou korunu oslabenou a bude akcentovat význam inflace pro opuštění intervenčního režimu. Bankovní rada bude mít k dispozici novou prognózu nejenom inflačního vývoje. Předchozí prognóza centrální byla inflací překvapována nahoru. Z tohoto důvodu by se mohl inflační výhled posunout směrem vzhůru a ukázat tak rychlejší dosažení inflačního cíle. Na druhou stranu budou působit ceny energií, jejichž pokles můžeme očekávat v důsledku nižších cen ropy a dalších komodit na globálních trzích. Navíc v prvním čtvrtletí ekonomika vykázala velmi dobrý růst, který jistě posune i růstovou prognózu ČNB směrem k vyššímu růstu. Celkové vyznění prognózy by mělo být pozitivní. Nicméně i tak se budou pravděpodobně centrální bankéři vyjadřovat proti silnější koruně a označí ji za protiinflační riziko. Nastavení měnové politiky se na tomto zasedání měnit nebude. Bankovní rada by si však mohla připravovat půdu pro případné posunutí úrokových sazeb do záporu. To by mohlo nastat v případě větších tlaků na zhodnocování koruny, tak aby centrální banka odradila případný spekulativní kapitál. Jestliže budou spekulativní tlaky na posílení koruny velmi silné, nemůžeme v první polovině příštího roku vyloučit ani opuštění kurzového závazku „švýcarskou cestou“ tedy neočekávaně bez předchozího varování.

Data zveřejněná příští týden by měla ukázat na dobrý stav ekonomiky, a tak nemůžeme čekat, že by česká koruna výrazněji oslabovala. Posílení bude bránit kurzový závazek ČNB, která nepřipustí zhodnocení pod hladinu 27 korun za euro a snaha centrálních bankéřů posunout korunu dále od intervenční hladiny.