Dokáže polská NBP zviditelnit region na úkor globálních politických událkostí?

Posledních 24 hodin bylo informačně velmi intenzivních a to především ze strany vlád a oficiálních institucí, které se z různých důvodů různým způsobem zviditelnily.

První stránky světových deníků samozřejmě opanovaly výsledky amerických voleb do kongresu. Republikánská strana poněkud nepřekvapivě ukořistila obě komory amerického parlamentu, což z prezidenta Obamy dělá politicky zchromlou kachnu (lame duck) ještě dříve, než by tomu odpovídal průběh prezidentského volebního období (Obama končí na konci roku 2016).

Nehledě na geopolitickou důležitost rozhodování amerického voliče nás musí zajímat spíše dění v Evropě, kde je důležitější, že Evropská komise včera zveřejnila negativní revizi odhadů pro růst eurozóny. To zní přitom zajímavě v kontextu dalších zpráv z vedení evropských institucí – konkrétně pak ECB, kde agentura Reuters elaborovala signály toho, že některým národním bankám měnové unie nesedí styl vedení ECB v podání Maria Draghiho.A konečně dodejme další zajímavou zprávu z jihu eurozóny a tou je informace o tom, že katalánská vláda hodlá uspořádat tuto neděli veřejný plebiscit o nezávislosti (po vzoru Skotska) a to navzdory tomu, že španělský ústavní soud jeho konání označil za neústavní.

Z pohledu výše popsaných událostí vládne ve střední Evropě zatím šeď a nuda. I tu však může rozetnout polská centrální banka, která dnes po druhé v řadě sníží úrokové sazby. NBP by se pak jistě zviditelnila, kdyby proti očekávání (trhu i našich) snížila úrokové sazby o více než předpokládaných 25 bazických bodů. Že polský Výbor pro měnovou politiku umí překvapit, ukázalo minulé zasedání, kdy snížil úroky o 50 bodů.