Do fondů přišly po půlroce konečně peníze

Asi nejdůležitější náznak změny vidíme ve fondech peněžního trhu – z KBC Multi Cash ČSOB CZK sice ještě 100 milionů korun odešlo, ale do ISČS Sporoinvestu celých 140 milionů korun přišlo. To by mohlo znamenat, že stále ještě největší peněžák na našem trhu si už začíná lízat rány (také začal dříve krvácet a ztratil od října přes polovinu fanoušků a 25 miliard korun). Signalizuje to, že by se mohly začít zotavovat i ostatní? ISČS Sporoinvest od začátku roku se výkonností posunul na 0,9 %, i když na roce stále ještě téměř 3 % ztrácí.

Sázka na bankovní účty měla tedy v minulosti určité ratio, pozor však na ty lákadla dlouhých termínovaných vkladů – za dva roky můžeme „lítat“ v inflaci, která jejich výnosy slupne jako malinu. Letošní rok bude inflačně zcela výjimečný, takže vklady zcela výjimečně vydělají i reálně, jakmile ale hospodářství roztočí kolečka, budeme se divit… I když nepůjde třeba o naši „domácí“ inflaci, tak přijede ta „z dovozu“. Ty balíky peněz napumpované do ekonomik se musí někde „odpařit“.

Zatím se neobrátil vývoj dluhopisových a smíšených fondů, přestože se i jejich odkupy postupně snižují a výnosy se naopak postupně zotavují. Kdo ale vsadil na korporály, může slavit: přes 15 % za tři měsíce – to je trefa. Nu a ISČS high yield má od začátku roku dokonce 28 %.

Když jsme u ČS, ta po určité rozumné pauze opět spustila svůj seriál zajištěných, a vida: ESPA zajištěný 42 přilákal celých 70 milionů korun, mnohem víc než paběrkuje ČSOB.Konečně také začaly vrtat hlavou našim rozčarovaným investorům akciové fondy. Vytáhli tedy portmonky a nakoupili za 75 milionů korun.

Není sice ještě všem dnům konec (což ostatně není nikdy), ale takových 83 %, které vynesl ISČS Sporotrend za poslední půlrok, to už nenechá klidně spát ani naše proslulé strašpytly. Sice ještě na roce tratí 35 %, ale ta kladná procenta na miskách vah už citelně převažují. A tak se první vlaštovky již chytají na vějičku minulých výnosů – i kdybychom opakovali do zblbnutí, že to dělat nemají, je to jako hrách na stěnu házet. Není daleko od reality postřeh, že běžný retail nastupuje do investic až s ročním zpožděním. Nu, s těmi 83 % jim už rychlík ujel, je otázka, co honí teď… možná nějaký osobáček ještě pojede. Nebo ať počkají na další krizi: dožijeme-li, určitě přijde. V dostatečně dlouhém horizontu.