Dluhový strop v USA, další dobrý důvod ke krizi

Ekonomické oživení dostává v posledních měsících jeden zásah za druhým a výkony zvláště západních ekonomik se revidují směrem dolů. Situace stále není kritická, ovšem rizika dalších poklesů nemizí. A to ani přesto, že po čtvrteční schůzce eurozóny se zdály být dluhové problémy periferie eurozóny alespoň na čas vyřešeny. Do hry totiž s rostoucím vlivem vstupuje jednání o navýšení stropu zadlužení USA, bez jehož kladného výsledku se tato severoamerická země ocitne už na začátku příštího týdne v bankrotu.

Nejvyšší rating standardem

Spojené státy jsou už dlouhé desítky let nejvýznamnějším hráčem na finančních trzích. Neexistuje příliš mnoho zemí, které mají v celé historii ratingů států tří největších agentur – Standard&Poors (S&P), Moody’s a Fitch pouze nejvyšší známku a USA do této skupiny patří. Jejich postavení je skutečně výjimečné a donedávna také neotřesitelné. Ještě v průběhu minulého roku zněla vyjádření největších ratingových agentur unisono kladně. Nejvyšší rating USA byl potvrzen a zmínky o rostoucím zadlužení se daly nalézt pouze v komentářích doprovodného textu.

Překvapivá revize?

O to překvapivější se může zdát současná situace, kdy Moody’s a S&P už ohlásily revizi nejvyššího ratingu USA a Fitch by k němu přistoupil, pokud do 2. srpna nebude strop zadlužení navýšen. V tomto případě by Spojené státy nebyly schopny dostát svým závazkům. Týkalo by se to jak mandatorních výdajů například na důchody či sociální zabezpečení, tak také splátek dluhopisů. Země by se ocitla v technickém bankrotu, tzn. cesty k dalšímu zadlužení by byly stále otevřené, legislativa by však nepovolila jejich využití.

Důsledky – historická zkušenost chybí

Důsledky tohoto stavu se v těchto dnech široce rozebírají ve světových médiích. Vesměs se však jedná o spekulace, protože v historii dluhových stropů táhnoucí se až do roku 1919, se vždy podařilo technický bankrot odvrátit. I když několikrát pouze s odřenýma ušima. Současná situace se však zdá být vážnější. Celkové zadlužení ve výši 14,3 bilionu dolarů je vyšší než kdy v minulosti a odpovídá necelému stu procent amerického HDP. Jen na letošní rok je schválen deficit 11 % HDP (1,625 bilionu dolarů), což je nejvyšší schodek v historii USA kromě let druhé světové války. Ani konflikty v následujících letech včetně například korejské či vietnamské války neprodukovaly vyšší deficity a ani se americká ekonomika nenachází v současnosti v recesi, která by vysoký schodek mohla částečně ospravedlnit.

Přehodnocení ratingu by mohlo spustit lavinu výprodejů amerických cenných papírů a domino efekt na finančních trzích. Některé fondy kolektivního investování podle svých stanov například musí držet pouze cenné papíry s nejvyšším ratingem. Biliony dolarů dluhopisů by zlevnily a musely změnit své majitele. Dolar by zrychlil ztrátu svého statutu rezervní měny a Čína by pravděpodobně přehodnotila biliónové nákupy amerických dluhopisů. Jen těžko by se za takového stavu dalo zabránit chaosu a panice.

Americká domácí politika ovlivňuje svět

Situace se zdá být neudržitelná, ovšem recepty na záchranu se různí. Prezident Barack Obama potřebuje splnit sliby své kampaně z let 2007/2008, aby si udržel šanci na znovuzvolení v příštím roce. Jen zdravotní reforma, kterou se demokratům podařilo protlačit v minulém roce, bude do roku 2020 stát přibližně bilion dolarů. Desítky dalších „priorit“ stále čekají a dluhový strop je jejich úhlavním nepřítelem. Prezident Obama sice připouští šetření, nicméně spojené pouze se zvýšením daňové zátěže. To by na druhou stranu neodpustili voliči republikánům, kteří mají k zadlužování tradičně negativní vztah a vyžadují ostré škrty. Navíc, čím více munice vezmou prezidentu Obamovi a demokratům, tím více si zvýší šance v následujících prezidentských volbách. Ozdravení veřejných financí hraje dozajista také svoji roli, protože již přímo ohrožuje ekonomiku USA.

Odpočinou si letos finanční trhy?

Zákopová válka se tak vede dál a čas na akci se rychle krátí. Důvěryhodnost USA se začíná otřásat, ovšem stejně jako svržení vlády v době českého předsednictví EU jdou zahraniční zájmy před domácím vývojem stranou. Přestože sázky na úspěch postupně klesají, nejpravděpodobnější variantou výsledku stále zůstává dohoda. Kompromis to však bude pravděpodobně takový, že obě strany odejdou od stolu se skřípěním zubů. Na veřejnosti však budou smlouvu označovat za svoje vítězství. Finanční trhy by však měly na jakoukoli dohodu reagovat pozitivně a následně si užít klidnější období letních měsíců, o jehož část už v tomto roce přišly.