Dluhopisy států Eurozóny jsou pro dobrodruhy. Výdělek až 30 %

Z dřívější jistoty je adrenalinová investice. Pokud věříte v zázrak, můžete na evropských dluhopisech nyní vydělat. Jak tomu může pomoci Čína?

Počáteční nuda

Země západní Evropy a zároveň členské státy Eurozóny byly v minulosti finančními trhy považovány za opravdu velmi spolehlivé dlužníky, což činilo z dluhopisů emitovaných těmito zeměmi žádané zboží, to následně umožňovalo těmto zemím chod svých ekonomik financovat za opravdu nízký úrok. O nebezpečí rostoucího zadlužování se v Evropě mluví již dobrých 20 let.

Když spatřila v roce 1992 světlo světa Maastrichtská smlouva, zdálo se, že v Evropě nastává období rozpočtové zodpovědnosti. Papír však snese všechno, a tak nakonec zůstalo jen u teorie, a státy se zvesela zadlužovaly dál. A jelikož ve světě existovalo stále pouze málo alternativ, byly dluhopisy těchto zemí na finančních trzích stále žádané. Ještě na konci roku 2006 byste tak pořídili portugalské, italské, španělské a irské státní dluhopisy se splatností 2 roky s úrokem cca 3,9 %, řecké státní dluhopisy se stejnou dobou splatnosti byly tenkrát k mání s kupónovým výnosem 4 %.

Stejně jako za spoustu ostatních špatných věcí, které se nyní odehrávají na světových finančních trzích, i za konec této dluhopisové idylky může pád cen nemovitostí na americkém trhu, následná globální finanční krize a globální ekonomická recese. Poklesy ekonomik těchto zemí na úrovních –15,4 % (Řecko), –14,3 % (Irsko), –11,1 % (Španělsko) a –10,1 % (Portugalsko). Podobně hrozivě pak, zcela logicky, vypadala i úroveň zadlužení těchto zemí.

Přehled míry zadlužení vybraných zemí Eurozóny
Země 2006 2007 2008 2009 2010
Irsko 24,60 % 25,00 % 44,40 % 65,60 % 96,20 %
Itálie 106,60 % 103,60 % 106,30 % 116,10 % 119,00 %
Portugalsko 69,50 % 68,30 % 71,60 % 83,00 % 93,00 %
Řecko 106,40 % 105,40 % 110,70 % 127,10 % 142,80 %
Španělsko 39,60 % 36,10 % 39,80 % 53,30 % 60,10 %

Jízda začíná

Vývoj ekonomik zemí na periferii Eurozóny byl zároveň pořádnou kaňkou na jejich pověsti velmi kvalitního dlužníka. Světoví investoři se tedy začali soustřeďovat na dluhopisy dlužníků s lepší pověstí, které nabízely stejný úrok za podstatně nižšího rizika nesplacení půjčených prostředků. První na ráně bylo Irsko, které se po záchraně svého bankovního systému ocitlo na hranici bankrotu, a Řecko, kterému příliš nepomohly informace o falšování svých statistik.

V polovině loňského roku již byl u irských státních dluhopisů s dvouletou splatností nabízen úrok 7,6 %, u řeckých 7,4 %. Dnes už ovšem investorům nestačí ani to, a státní dluhopisy se splatností dva roky jsou v případě Irska nabízeny s kupónovým výnosem 23 %, Řecko nabízí dokonce 33 %. Řada však již přišla i na zbytek party, který nyní nabízí výnosy 4,2 % (Itálie, Španělsko) a 19,4 % (Portugalsko).

Blíží se armagedon?

Kolik jste již četli článků, komentářů a analýz o tom, co se stane v případě bankrotu těchto zemí? Jeden? Deset? Sto? Možná už se to bude blížit tomu poslednímu číslu. Co když ovšem tyto země nezkrachují? Tedy alespoň ne v následujících dvou letech… V tom případě by se držitelé jejich dluhopisů těšili z opravdu bohatých výnosů. Ano, nebýt Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky, již by obě tyto země a dokonce i Portugalsko zkrachovaly.

Proč by ale Evropská centrální banka nemohla dál tisknout eura a kupovat za ně dluhopisy těchto zemí? Není právě slabé euro tím, co žene kupředu německou na vývoz orientovanou ekonomiku? Tím, co zdražuje čínský dovoz, a alespoň trochu tak chrání evropské výrobce? Vždyť kvantitativní uvolňování, tak jak jej provádí FED, není také ničím jiným, než systematickým oslabováním dolaru, který má pomoc zmírnit deficit zahraničního obchodu, který mají USA s Čínou, a zároveň podpořit vývoz.

Autor se zbláznil, říkáte si možná… Kromě Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky je tu však další, a možná ještě silnější hráč, Čína. V Evropě není v dluzích se topící země, které by čínský premiér Wen Ťia-pao neslíbil pomoc v podobě nákupů dluhopisů. Devizové rezervy v objemu 3,2 bilionu dolarů a trend odklonu od americké měny, to je tím, co teď hraje evropským zemím do karet.

Chroničtí dlužníci všude, kam se podíváte

A stejně si asi pořád říkáte, že byste člověku s tímto smýšlením nesvěřili ani korunu. A dobře děláte. Tak či onak, sociální stát, na který si zvykli občané, napříč celou Evropou není dlouhodobě udržitelný, ať už se jedná o Řecko, Českou republiku či Belgii. Obrovské dluhy, které doposud stačily jednotlivé státy nashromáždit, již prostě nelze splatit, otázkou tedy pouze zůstává, zda investoři, potažmo daňoví poplatníci, o své peníze přijdou prostřednictvím bankrotu či inflace.

Oboje pak může o úspory připravit i vás daleko dříve než si myslíte, dluhopisům se tedy v tuto chvíli vyhýbejte opravdu velkým obloukem, pokud tedy není tím, proč investujete, touha po dobrodružství.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 31. 7. 2011 11:00