Ano, makroekonomicky z pohledu dneška se to asi jeví nesmyslně.
Když se ale na to podívám z pohledu produktového manažera/ředitele, kterým už několik let mám tu (možná z Vašeho pohledu pochybnou) čest být, tak mi to dává mnohem větší smysl.
Když zavádím nový produkt, na který klienti (zejména masová retailová klientela) nejsou zvyklí, je dobré ho zkrátka trochu "osladit", aby ho koupili. Časem už ho budou kupovat za normálních podmínek.
Drobní retailoví střadatelé mají jednu kouzelnou vlastnost: setrvačnost. Mnohem více, než institucionální sektor, jsou schopni investici "držet a nepustit", i když by třeba bylo racionální ji dávno opustit. Takže z pohledu státu je podle mého názoru velmi důležité omezit "finanční zprostředkování" bankami a mít přímý smluvní vztah se svými věřiteli.
"Koupí" si tím totiž obrovskou stabilitu, která tu bude i v případě "řeckého scénáře".