Hlavní navigace

Diverzifikace chrání investiční portfolia před totální destrukcí

5. 12. 2014
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Investiční manažeři nesázejí jen na intuici. Často se snaží najít nekorelovaná aktiva. O co jde a s čím mohou pomoci vám?

Diverzifikace se přirozeně obrací k rizikové averzi ukryté uvnitř každého investora. Sázet všechny peníze pouze na jednoho „koně“ se jeví jako mnohem rizikovější než rozložit sázky například na čtyři různé „koně“.

Jak si ale tyto „koně“ vybrat? Můžeme použít naši intuici a náhodně vybrat jakékoliv čtyři. Profesionální manažeři fondů se však nespoléhají pouze na intuici při vybírání dobře diverzifikovaného portfolia. Naopak používají statistické techniky pro zjištění, co jsou nekorelovaná aktiva. 

Nekorelovaná aktiva můžou pomoci diverzifikovat naše investiční portfolia a řídit rizika, což je dobrá zpráva pro investory, kteří se obávají nejistoty jako při házení kostkou. Ale není to dokonalé, protože i diverzifikace našeho portfolia přes složení nekorelovaných aktiv nemusí vždy fungovat. 

V tomto článku ukážeme, co představuje pojem korelace, a vysvětlíme, kdy a jak nekorelovaná aktiva opravdu fungují.

Hra s čísly

Korelace statisticky měří úroveň vztahu mezi dvěma proměnnými. Tento vztah se dá číselně vyjádřit hodnotou ležící mezi +1 a –1. Pokud se bavíme o diverzifikovaném portfoliu, korelace představuje úroveň vztahu mezi cenovými pohyby rozdílných aktiv, která jsou v portfoliu zahrnuta. 

Korelace na úrovni +1 znamená, že se ceny pohybují takzvaně v tandemu (= stejným směrem nahoru i dolů). Korelace na úrovni –1 říká, že se ceny pohybují přesně opačným směrem, takže když jedna cena roste, tak druhá o stejný kus klesá. Pokud je korelace přesně na nule, tak jsou cenové pohyby aktiv zcela nekorelované. Jinými slovy můžeme říct, že pohyb ceny jednoho aktiva nemá žádný vliv na pohyb ceny toho druhého.

Ve skutečném světě je obtížné najít pár aktiv, které mají dokonale pozitivní korelaci o hodnotě +1, dokonale negativní korelaci o hodnotě –1 nebo i dokonale neutrální korelaci na úrovni nula. Ve skutečnosti může korelace odlišných párů aktiv nabývat jakoukoliv hodnotu z x možností, které leží mezi +1 a –1 (například +0,62 nebo –0,30). Každé číslo nám však řekne, jak daleko nebo blízko jsme od dokonale neutrální korelace na úrovni 0, kde jsou dvě proměnné zcela nekorelované. 

Pokud tedy korelace aktiva A a B činí 0,35 a korelace mezi aktivem A a C je 0,25, tak můžeme říci, že je aktivum A více korelované s aktivem B než s C. 

Pokud dva páry aktiv nabízí stejný výnos při podstoupení stejného rizika, tak výběr toho páru, který je méně korelovaný, snižuje celkové riziko investičního portfolia.

Všechna aktiva si nejsou rovna

Stejně jako rozdílné počasí ovlivňuje různé druhy rostlin odlišným způsobem, tak i rozdílné makroekonomické faktory ovlivňují různá aktiva odlišnou cestou. Některým rostlinám se daří ve sněžných podmínkách, některé vyrostou v poušti a některé se uchytí naopak zase v deštném pralese. Dramatické změny globálního klimatu nepříznivě ovlivňují vybrané rostliny, ale naopak tyto změny mohou podpořit výskyt rostlin jiných, které budou vzkvétat. 

Stejně tak i změny v makroekonomickém prostředí mají různé účinky na odlišná aktiva. Například ceny finančních aktiv, mezi které můžeme zařadit akcie a dluhopisy, a nefinančních aktiv, kam spadá zlato, se mohou pohybovat v opačných směrech v důsledku inflace. Vysoká inflace může vést k růstu cen zlata, ale zároveň může dojít k poklesu cen finančních aktiv.

Použití korelační matice je správný krok

Statistici používají cenové údaje, aby zjistili, jak se ceny dvou aktiv pohybovaly v minulosti v relaci ke vzájemnému vztahu. Každému páru aktiv je přiřazeno číslo, které představuje úroveň korelace v jejich cenových pohybech. 

Toto číslo může být použito během konstrukce takzvané korelační matice pro různá aktiva. Korelační matice prezentuje různá aktiva a jejich vzájemné korelace v tabulkové formě. Jakmile budeme mít vytvořenou matici, můžeme ji použít pro výběr široké škály aktiv, které mají rozdílné korelace vzájemně mezi sebou.

Příklad korelační matice obsahující 20 akcií z australského trhu

Zdroj: http://tradinggame.com.au/investment-behaviors-really-matter-individual-investors/

Při výběru aktiv do našeho portfolia si můžeme zvolit z celé řady permutací a kombinací. Nezáleží na tom, jak šťastnou ruku budeme mít při volbě aktiv, ale nepochybně budou některá aktiva pozitivně korelovaná, některá budou naopak korelovaná negativně a zbytek se bude pohybovat kolem nuly. 

Začněme naši práci s širokými kategoriemi (akcie, dluhopisy, státní cenné papíry, komodity, měny, real estate a podobně) a poté se snažme zužovat náš pohled na podkategorie (spotřební zboží, léčiva, energie, technologie a tak dále)

Nakonec zvolme konkrétní aktiva, která chceme vlastnit. Cílem výběru nekorelovaných aktiv je diverzifikace rizik. Udržení nekorelovaných aktiv nám zajistí, že nebudeme mít celý náš investiční záměr „zabitý“ pouze jednou zbloudilou „kulkou“, ale životů k použití budeme mít mnohem více.

Jak se stanou nekorelovaná aktiva korelovanými?

Jedna zbloudilá „kulka“ nemusí stačit na zabití investičního portfolia, které obsahuje nekorelovaná aktiva, ale pokud čelí celý finanční trh „zbraním“ hromadného ničení, tak se i nekorelovaná aktiva mohou zhroutit společně. 

Velké finanční pády způsobené troufalými inovacemi na tomto poli a používání pákových efektů můžou dostat všechny druhy aktiv pod stejné „kladivo“. Příkladem můžou být situace, které nastaly během pádu společnosti Long-Term Capital Management (LTCM) v roce 1998 nebo v průběhu finanční krize v roce 2008.

Poučení se zdá být zřejmé při zmínění pákového efektu, který zvyšuje náš kapitál použitý na nějakou investici. S použitím pákového efektu tedy můžeme vstoupit do expozice, která je mnohonásobně větší, než je náš vlastní kapitál. 

Strategie s vysokou expozicí přes půjčené peníze funguje dobře do té doby, dokud se vezeme na vítězné vlně. Můžeme si tak odnést velký zisk i po splacení peněz, které jsme si na počátku půjčili. Problém spojený s pákovým efektem však nastává v situaci, kdy se naše investice vyvíjí špatným směrem, což představuje potencionální velkou ztrátu. Navíc musíme splatit půjčené peníze z nějakého jiného zdroje.

Když se cena jednoho aktiva hroutí, úroveň pákového efektu může donutit obchodníka zlikvidovat i jeho ostatní stále dobrá aktiva. Pokud musí obchodník prodat jeho ostatní stále dobrá aktiva pro pokrytí vlastních ztrát, tak má sotva čas rozlišovat mezi korelovanými a nekorelovanými aktivy. Prodává to, co má zrovna pod rukama. Během pokřiku „prodej, prodej, prodej“ může jít navíc i cena dobrých aktiv směrem dolů. Situace se stává opravdu komplikovanou, když všichni drží podobně diverzifikovaná portfolia. Pád jednoho diverzifikovaného portfolia může velmi dobře vést k pádu ostatních diverzifikovaných portfolií. Velký finanční pokles může postavit všechna aktiva na palubu úplně stejné „lodě“.

skoleni_15_4

Vyhynula nekorelovaná aktiva?

Během těžkých ekonomických časů se může zdát, že nekorelovaná aktiva vyhynula, ale i přesto diverzifikace stále slouží svému účelu. Diverzifikace nemusí poskytnout kompletní zabezpečení proti nějaké katastrofě, ale stále si zachovává svůj půvab jako ochrana před náhodnými událostmi na trhu. 

Zapamatujme si, že některá aktiva mohou skončit rychleji než jiná, ale některým se zase může podařit přežít. Pokud by byla bývala všechna aktiva skončila společně během problémů na trzích, tak by finanční trh, jak ho známe v dnešní podobě, byl již dávno mrtvý. Naopak se dá odhadovat, že vyčištění trhů jednou za čas není vůbec na škodu.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se zajímá o témata spojená s kapitálovými trhy.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).