Devizové intervence způsobily masivní utrácení Čechů, myslí si analytici

Devizové intervence vedly k nastartování ekonomiky a vyššímu utrácení. Neskončí to ale jako se šrotovným a nepropadne se ekonomika ještě do horšího stavu?

Devizové intervence, které nás připravily v eurovém vyjádření o 5 % prostředků, údajně podle analytiků byly hlavním důvodem růstu maloobchodu v listopadu minulého roku. Maloobchodní prodej zaznamenal meziměsíční reálný růst o 3,6 %. V porovnání s předchozím rokem maloobchodníci utržili ve stálých cenách o 6,1 % více. Pokud dojde k očistění o nestejný počet pracovních dní, pak růst činil 7,8 %  Prodávaly se především auta a nepotravinářské zboží. Data publikoval Český statistický úřad. Tip: Potraviny by mohly zdražit až o 8 %

Maloobchodní tržby v listopadu překonaly veškerá očekávání včetně našeho nejvyššího odhadu na trhu. Oproti říjnu si maloobchodní tržby připsaly výrazných 3,6 % (SA, WDA) díky vyšším prodejům automobilů i ostatního zboží. Důvod takto vysokého růstu tržeb je jasný, intervence centrální banky, uvádí Marek Dřímal, analytik Komerční banky. 

Hlavním tahounem růstu byl především automobilový průmysl Statistiky registrací nových aut naznačily, že tahounem bude pravděpodobně opět motoristický segment. A bylo tomu tak. Prodeje a opravy motorových vozidel totiž vzrostly o 13,2 % (při očištění o pracovní dny ještě více) a přispěly tak k celkovému odbytu 3,4 procentními body, uvedl Filip Fyrbach, makroekonomický analytik GE Money Bank.

Prodeje také vzrostly na poli nepotravinářského zboží, kde rostl prodej přes internet, a to především elektroniky: Zde se jistě částečně projevil strach spotřebitelů z vyšších cen. Vzali tedy obchody s tímto sortimentem útokem, aby ještě stihli získat skladové zboží za slušné ceny. Prodej přes internet, který v loňském listopadu vzrostl o více jak 36 %, dosáhl vyššího tempa růstu naposledy v prosinci 2009, co do objemu byl ale nejsilnější v historii, dodal Fyrbach. Dařilo se i ostatním prodejcům, například obchodníkům s oděvy a obuví, sportovním vybavením, výrobky pro domácnost, nábytkem a knihami. Listopad má však i své poražené, stagnoval například prodej kosmetiky, drogerie či léků.

Bude se opakovat efekt šrotovného?

Poptávka nárazově skutečně po intervencích vzrostla, kdy se vyprodávaly sklady obchodníků, bylo možné nakoupit za původní ceny. Ztenčily se však úspory obyvatelstva, které budou chybět v jiných měsících. Analytici se proto shodují, že pokud nedojde k růstu reálných mezd, poklesu nezaměstnanosti, pak nelze očekávat do dalších měsíců výrazné zlepšení.

Je pravděpodobné, že do velké míry bude aktuální zvýšení poptávky kompenzováno jejím pozdějším snížením, tedy že jde o přesun poptávky v čase. Nicméně zásadní je omezení rizika neustálého odkládání spotřebních výdajů a roztočení deflačně-recesní spirály. K trvalejšímu růstu poptávky a maloobchodních tržeb bude potřeba, aby začaly růst reálné mzdy, došlo k obratu ve vývoji nezaměstnanosti a přestala růst míra úspor. Za celý loňský rok by se měly maloobchodní tržby zvýšit o 1,2 %, doplnil analytik Patria Finance David Marek.

V podstatě se tak může opakovat efekt šrotovného, který bylo možné pozorovat v zemích západních Evropy. Při zavedení šrotovného skutečně poptávka po osobních automobilech krátkodobě vzrostla, když se však šrotovné zrušilo, poptávka se propadla velmi výrazně, prodeje ve většině zemí klesly na úroveň před zavedením šrotovného a automobilový průmysl se dostal do značných problémů.

Jak by se naše ekonomika vyvíjela v případě, kdyby byly či nebyly devizové intervence? Podívejte se do galerie, odhad zpracovala společnost Patria Finance. 

Budoucnost je nejistá

Výraznější oživení však nenastane, statistiky totiž tomu nepřejí. Podle průzkumu ČSOB s názvem „Index očekávání firem“ to totiž vypadá, že firmám v ČR se příliš nedaří. Hodnota indexu očekávání firem se totiž propadla ve 4. čtvrtletí 2013 o 18 bodů na –11,5 bodů. Na propadu se podílel špatný výsledek odhadu HDP, ale také i oslabení koruny ze strany ČNB.

Průzkum ukázal, že zvýšení poptávky v následujících třech měsících očekává pouze 31 % firem, což je o 20 procentních bodů méně než v minulém kvartálu. Většina firem naopak očekává její snížení. Pesimističtější očekávání českých manažerů a podnikatelů mohla být do určité míry dána jak v té době zveřejněnými slabšími čísly naší ekonomiky, tak překvapivou intervencí ČNB proti koruně, komentuje zjištění Petr Manda, výkonný ředitel útvaru Firemního bankovnictví ČSOB a dodává: „Strategické postoje k budoucnosti firmy se však příliš nemění. Stejně jako v minulém kvartálu, přibližně dvě třetiny firem uvedly, že plánují podnikání zachovat ve stávajícím rozsahu, 19 % chce podnikání rozšířit a jen 10 % omezit či úplně ukončit." Zhruba polovina podniků přitom plánuje snížit své investice.

widgety

Znepokojivá situace je ohledně vývoje mezd v následujících měsících. Jen čtvrtina firem bude v letošním roce zvyšovat mzdy, z tohoto počtu však 60 % více, než bude inflace. Znepokojivé je však to, že 15 % firem bude snižovat mzdy. Mzdy by však podle odborníků měly reálně růst jen o setiny procenta, řadě zaměstnanců se však reálné mzdy propadnou. Čtěte také: 6 pozitivních věcí, které nás čekají v roce 2014

Podle více než poloviny firem (57 %) také oslabení koruny povede k poškození jejich podnikání. Jen desetina podniků je toho názoru, že intervence pomůžou, třetina si zase myslí, že oslabení koruny nebude mít na podnikání téměř žádný vliv. Exportní firmy hodnotí intervenci většinou pozitivně (55 %). Naopak negativně hodnotí intervenci importéři (71 %) a firmy orientované na domácí trh (58 %), dodává Martin Kupka, hlavní ekonom ČSOB. Čtěte také: ČNB se vydala po socialistické cestě (NÁZOR). Na článek reagoval viceguvernér ČNB Hampl

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 15. 1. 2014 9:45